Gratuluji k hráči kola! Jak jste byl spokojený se svým výkonem a výkonem celého mužstva proti Borovanům?
Děkuji. Hlavně jsem spokojen, že jsme vyhráli. Hráli jsme vyrovnané utkání s kvalitním soupeřem, proti kterému se nám nedařilo hrát náš obvyklý technický a ofenzivní fotbal, museli jsme zápas spíše odpracovat a odbojovat.
Co se týče mého výkonu, tak byl na hraně mých fyzických i psychických možností a s ohledem na to, že jsem hrál skoro slepý, tak nebyl asi tak špatný.
Skoro slepý? Co se stalo?
Jsem krátkozraký a zapomněl jsem si doma čočky a bez nich to není úplně ono. Sice trefím z kabiny na hřiště, ale fotbal mám trochu rozmazaný. Když jsme dali gól, tak jsem se to dozvěděl až poté, co mi to řekl spoluhráč z obrany. Ještě, že Borovany mají vysoké útočníky, ty jsem viděl dobře.
No tak to měli Borovany ještě štěstí, kdybyste viděl naplno, to už by se dostali za půlku jen při rozehrávce. Jste již třetím hráčem kola ze Zlivi, to jistě není náhoda, zapojuje se vždy celý tým? Sledoval jste hlasování a jak jste byl aktivní vy sám při hlasování?
Zda se zapojuje celý tým popravdě nevím, máme společnou skupinu na Messengeru, kde se občas objeví nějaká informace, případně gratulace, ale kdo hlasuje nevím. Já se přiznám, že jsem se párkrát mrknul, neměl jsem to sice jako tapetu na PC, ale koukal jsem a jednou si hlas poslal. Potom se mi už nepodařilo rozpoznat to “robotí” heslo.
Bude vás vítězství něco stát? Už vám to kluci z kabiny spočítali?
To nevím, já už jsem tak starý, že i z úcty k mému věku si pokladník Čenda neřekl ani o zápisný. Spíše čekám nějaké průpovídky od těch odvážnějších, hlavně od Radka Hanouska, něco ve smyslu “Dědku, to máš místo dárkového koše a už neblbni, nazuj bačkory a skonči..”
Máme za sebou dvě nedohrané sezóny kvůli covidu, jak jste prožil tuto dobu, kdy se nemohl hrát fotbal a jak pro Vás byl těžký návrat do té fotbalové rutiny?
Protože mimo hraní ve Zlivi, ještě trénuji malé děti v Dynamu, jsem za “normálních” okolností skoro pořád na hřišti nebo v práci, Proto jsem v covidové době trávil většinu času s rodinou, bylo to fajn období. Návrat tak složitý nebyl, paradoxně jsem měl v té době více času dělat něco pro sebe, chodil jsem si zatrénovat se svým synem Matějem a občas jsem se i proběhnul, takže když to zase začalo, zranil jsem se až v druhém zápase. :-)
V mládí jste prošel mládeží Dynama, jak na tuto dobu vzpomínáte? A jelikož nyní u mládeže Dynama působíte jako trenér, můžete porovnat tyto dvě doby? Jak se klub a třeba celkově trenovaní/přístup k trénování změnil?
Dynamo je pro mne srdcová záležitost, hrál jsem v Dynamu od čtvrté třídy až do mužů a za tu dobu jsem potkal plno skvělých fotbalistů, trenérů a zahrál si proti zvučným týmům z celého světa a taky to byla poslední doba, kdy jsem byl hubený :-D. V současnosti trénuji několik let malé děti v přípravce a od doby kdy jsem v Dynamu hrával se toho změnilo opravdu hodně, dnes máme k dispozici daleko lepší zázemí, tréninkové plochy, vybavení atd.
Samozřejmě se změnil i přístup a filozofie trénování, za mé doby pokud na nás trenér nekřičel a nevodil nás po hřišti jako loutky, tak jsme skoro nevěděli co hrát. Dnes se snažíme už od těch nejmladších dětí vytvořit takové prostředí, aby se mohla rozvíjet jejich individualita, samostatnost, herní odvaha a kreativita, oproti dřívější době je to hodně odlišné.
To je chvályhodné a sluší se lidem jako vy poděkovat za práci a obětavost, se kterou se věnují mládeži.... Vzpomenete si, co byl pro vás největší zážitek nebo sportovní okamžik ve vaší kariéře?
Ano ta práce vyžaduje určitou oběť a všem trenérům, kteří se věnují dětem, patří poděkování, ale nešlo by to a u mne to platí obzvlášť, bez podpory rodiny, respektive nekonečné tolerance ze strany mé ženy Hanky, té musím děkovat nejvíc.
A co se zážitků týče, tak těch bylo opravdu hodně, ale asi nejvíce si budu pamatovat na šestou třídu, kdy jsme hráli velký turnaj v Praze, kterého se zúčastnili nejlepší týmy z republiky a my jsme se dostali až do finále proti Spartě. Finále se pak hrálo přímo na stadionu Sparty na Letné, jako předzápas ligového utkání. Když jsme dohrávali, bylo na stadionu dobře už 7-8 tis. lidí, na to se nezapomíná.
Co se týče fandění, tak předpokládám, že jste fanouškem Dynama, ale fandíte i jiným týmům, ať v Česku nebo zahraničí? A jak vidíte kvalitu naší ligy a celkově našich hráčů?
Mimo Dynama jsem v mladí fandil pražské Bohemce, ale v současnosti nemám vyhraněný tým a to jak v ČR tak i v zahraničí. Většinou fandím týmům, kterým se momentálně daří, což má výhodu, že můžu častěji slavit.
Když bych měl hodnotit kvalitu naší ligy, tak nemyslím si, že je špatná, není to TOP Evropy, ale rozhodně se dá na ni koukat. To samé platí i o kvalitě hráčů naší ligy, mám občas možnost si s některými kopnout u nás v Dynamu a někteří mi i stačí :-D.
Hlavně, ale o stoupající kvalitě českých hráčů hovoří zvýšený zájem TOP klubů v zahraničí a věřím, že to bude ještě lepší…jsem optimista.
Je něco, co byste chtěl vzkázat klukům do Zlivi, popřípadě komukoliv jinému?
Klukům do kabiny bych vzkázal, že jim děkuji za to, že mi nechávají před zápasem ty největší trenýrky a že ze mne, díky svým výkonům udělali zase vítězný typ, co jsem ve Zlivi, tak jsem neprohrál jediný mistrovský zápas. A všem ostatním…jděte k volbám !!