Tomáš KUČERA II.: Zajímá nás jenom postup a z týmu je síla cítit...

Já jsem pochopitelně rád za každé povedené utkání. V mém věku už mě nejvíc těší samotná výhra, kterých se nám ve Zlivi za poslední rok podařilo vybojovat většinu. A když k tomu přijdou i nějaké góly, je to o to veselejší. Vyhlášení hráče kola je už vyloženě bonus, který ale zas tolik neprožívám, už jsem to párkrát zažil :-)

Zajímá nás jenom postup a z týmu je síla cítit. Zkraje léta jsme hráli dlouhodobý turnaj, kde byly týmy i z I.A třídy, a dokázali jsme je také porážet, takže věřím, že kvalitu máme. Přišli i mladí kluci z generace, která nám trochu chyběla. Takže věřím, že síla je v týmu veliká.

Je to pravda, když jsem si po zápase poslední gól zapsal, zjistil jsem, že to je přesně 400. mistrovský gól v mém životě. Ale tohle je fakt jen taková legrace, vůbec to neberu nějak vážně. Jsem rád, že vím, kolik jsem dal gólů, proti nikomu to není a nebylo snadné, každý vám v tom chce zabránit, ale to je tak všechno. Větší radost už mám dneska, když dá gól můj malý synek, který s fotbalem už také začal a moc ho baví.

Pracovní vytížení mám opravdu velké, stejně jako rodinu, což je pro mě priorita, takže stíhám minimum tréninků, nehledě na to, že moje operované koleno větší zátěž víckrát v týdnu taky nemiluje. Ale fyzickou kondici mám podle mého pořád na velmi dobré úrovni, váhu si držím už 20 let stejnou, takže nepředpokládám, že bych případně měl mít ve vyšší soutěži nějaké potíže. Hrál jsem prakticky bez tréninku před dvěma roky I.A třídu, dal jsem tam 12 gólů ve 25 zápasech, takže se úplně neobávám, že bych nějak nestíhal v I.B. Upřímně řečeno, za těch 20 let, co hraju za chlapy, šla obecně ta úroveň o dost výrazně dolů.

Myslím, že se to poměrně jasně vyvíjí podobným směrem jako loni, takže s námi asi bude bojovat o nejvyšší příčky Borek. Uvidíme, jestli se ještě někdo další přidá.

Tohle se strašně těžko odhaduje, protože béčka jsou naprosto nevyzpytatelná. Proto si třeba myslím, že I.B třída je vlastně jednodušší soutěž, než českobudějovický okresní přebor, protože v B třídě je B týmů minimum, neovlivňuje je, kolik zrovna kde jaký A tým pošle do béčka hráčů a soutěž je tak spravedlivější.

Jsem z toho celého opravdu nešťastný, sám už jsem byl v karanténě aniž bych měl jakýkoli projev nemoci a ti, kteří nemocní byli u nás v Motoru od hokeje, ti měli maximálně pár dnů teploty. Nechci tu nemoc zlehčovat, nejsem na to žádný odborník, ale separovat by se podle mě měli jen ti, u kterých se nemoc nějak projeví, protože to jinak ochromuje normální život každého z nás. Nařízení a doporučení typu roušky, odstupy a podobně mi nevadí, to je minimální omezení, ale zavřít zdravého člověka na 10 dní doma, protože v sobě má nějaký vir, to mi přijde přitažené za vlasy. Ten virus stejně nikam nezmizí. Doufám, že se to sportu bude nadále dotýkat co nejméně, protože sport já považuju za jeden z nejlepších prostředků, jak zůstat zdravý. Ostatně nejohroženější skupinou jsou obézní lidé a bez sportování jich bude čím dál víc.

Nejvíc se to snaží hecovat asi Jarda Zrun, ten si rád povídá, tak je často i kapitán, aby to nebylo pokaždé za žlutou. Největší vtipálek je bezkonkurenčně Radek Hanousek, ten podle mě nezmlkne ani v rakvi a největší tvrďák bude asi Jirka Trnka, ten do zákroku jde, i když ve vzduchu smrdí sádra :-)

Naše rodina je jeden sportovec vedle druhého, od manželky, která hraje nejraději tenis, přes všechny děti až po toho nejmenšího Štěpánka, kterému budou před Vánoci dva roky. Ten se naučil kopat do míče asi deset minut poté, co se naučil chodit. My jsme si ho adoptovali a on pochází z Ostravy, tak si děláme vždycky legraci, že jsme asi nafasovali nového Baroše :-)

Chtěl bych všem hlavně popřát, aby měli ze života co největší radost, nenechali se otrávit špatnými zprávami a obklopovali se lidmi, se kterými stojí za to, jít životem. A aby všechny fotbalisty tahle krásná hra bavila co nejdéle, tak jako už přes 30 let baví mě. A děkuju za prostor ;-)

Díky ;-)