Moc neřeším jestli je to trénink nebo zápas, soutěžní duel nebo příprava. Vždy do toho jdu na hranici vlastního zdraví, říká Jakovljevič

Symaptický brankář Mladého Jan Jakovljevič se s námi podělil o jeho pohled na utkání s Rudolfovem B i vzájemnou "rivalitu" se svými brankářskými kolegy v klubu. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Honzo, co je více, výhra Hráče týdne na klubových stránkách nebo výhra v anketě o Hráče kola na našem webu?
To opravdu nevím. Stavím tato vítězství asi na stejnou úroveň, protože jsem přesvědčen, že i v anketě na vašem portálu to byli převážně moji spoluhráči, kdo mě dotlačil k tomuto ocenění. Ale zároveň je nutné dodat, že tato individuální ocenění nejsou nic proti tomu, že jsme o víkendu urvali další veledůležité tři body.
Sledoval jste průběh hlasování, popřípadě posílal jste hlasy některému z hráčů?
Abych řekl pravdu, neměl jsem na sledování hlasování moc času. O to víc jsem pak byl překvapený, že jsem tuto anketu vyhrál. Jestli jsem posílal někomu hlasy? Ano, posílal jsem je svému spoluhráči Tondovi Kolářovi, který mi po celou jarní část hraje spolehlivě na levém beku.
Proti Rudolfovu se na vás hrnula chvála ze všech stran. Byl to váš nejlepší výkon v probíhající sezóně?
Pravděpodobně ano. Zápas jako byl ten proti béčku Rudolfova je vyjimečný, takový odehrajete maximálně jeden za polovinu sezóny. Myslím, že jenom utkání proti béčku Kamenného Újezdu ještě na podzim ve III. třídě za náš „B“ tým, se mu může do jisté míry rovnat.
Rudolfov nastoupil v poměrně silné sestavě. Věděl jste, že proti vám stojí například Radim Pouzar, který strávil mnoho let v budějovickém Dynamu?
Věděl jsem, že za ně nastoupí nějací pendlové z „áčka“ a byl jsem při rozcvičce upozorněný právě na Radima Pouzara. Ale když potom nastupujete na hřiště, nesmíte sledovat, kdo proti vám hraje. Je jedno, jestli je to lídr tabulky nebo tým, který se potácí v sestupových vodách. Vždy se musíte plně koncentrovat a jít za vítězstvím na 100%.
Po domácí výhře zbývají odehrát dvě kola, udržíte druhý flek v tabulce?
Doufám a věřím, že se nám to podaří. První už sice bohužel být nemůžeme, ale ono ani druhé místo není k zahození. Myslím, že když do posledních dvou kol vložíme všechno, co umíme, tak druzí skončíme.
V Mladém je druhým brankářem jmenovec Brůžek. Jak spolu vycházíte? Postupně jste vašeho staršího parťáka vytlačil ze sestavy.
S Brůžou spolu vycházíme úplně v pohodě. Na téhle fotbalové úrovni snad ani nemá cenu být nějak zahořklý, když chytá ten druhý (tedy tak to aspoň vidím já) – celkově si myslím, že náš mládský brankářský triumvirát (já, Brůža a Lukáš Dvořák) si dost dobře sedl. Já bych to asi úplně nenazval, že jsem ho vytlačil ze sestavy, a asi bych ho ani netituloval jako druhého brankáře. Brůža je jednička našeho „áčka“, která od prvního jarního duelu v Jankově laborovala se zraněným kotníkem. Když už to potom vypadalo, že se vrátí, tak si udělal něco s malíčkem na ruce. A tak chytám já. Nic víc, nic míň. (úsměv)
Kdo z vás dvou je vlastně „normálnější“ nebo jste oba typický brankáři? Myšleno v dobrém slova smyslu, blázni.
Normálnější je asi Brůža. Já jsem takový magor. Moc neřeším jestli je to trénink nebo zápas, soutěžní duel nebo příprava. Vždy do toho jdu na hranici vlastního zdraví. Jenom už čekám, kdy se mi to vymstí.
Kde jste vlastně s fotbalem začínal a jak jste se dostal až do Mladého?
S fotbalem jsem začínal právě v Mladém asi když mi bylo pět let. Tenkrát si pamatuji, že jsem nevěděl, jak naložit s volným časem. A jelikož se mládské hřiště nachází asi sto metrů od místa, kde bydlím, tak jsem to zkusil. A výsledek vidíte sám. (úsměv)
Není vám ještě ani dvacet let. Jaké máte fotbalové plány do budoucna?
Já strašně nerad plánuji. Ale vidím to tak, že jsem vyrostl fotbalově v Mladém a pokud bude v Mladém zájem, budu tam hrát dokud to bude možné. Pochopitelně mám jakousi vidinu toho, že bych rád okusil nějakou vyšší soutěž. Pak si ale vždy uvědomím, že na profesionální hraní fotbalu už to není, a že v budoucnu při práci by rozhodně nebylo jednoduché stíhat například divizní tréninkový režim. A také mám v Mladém spoustu přátel, s nimiž je mi dobře.
Dáváte tedy přednost studiu v Brně?
Řeknu to takhle. Od příštího akademického roku nastupuji na brněnskou Masarykovu univerzitu. Budu se ale pochopitelně snažit přes týden nějakým způsobem sportovat (naštěstí při škole bude možné hrát i fotbal) a o víkendech stíhat zápasy minimálně jednoho z našich mládských týmů.
Kdo je podle vás nejlepším brankářem nadcházejícího EURA?
To je hrozně obtížné říct. Všichni brankáři na turnaji musí být výborní, protože jinak by se jejich týmy na turnaj ani možná neprobojovaly. Jelikož jsem ale člověk, který měl v dětství své brankářské modly v osobnostech jako jsou Buffon nebo Čech, tak bych asi řekl právě tuto dvojici.
Tip na umístění Čechů?
Nesmírně rád bych řekl, že Češi turnaj vyhrají, ale docela reálně se obávám, že vypadnou ve skupině – přece jenom naši skupinu považuji za skupinu smrti. Ale řekněme, že čtvrtfinále bychom si mohli zahrát.

Autor: Petr Hrubý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.