Za největší osobní výhru považuji to, že jsem porazil těžkou nemoc, říká kozlovický záložník Martin Krpec

ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 8.kolo Moravskoslezský  | 1.A třída sk. A, 2022-2023

 

V průběhu předminulého týdne jste hlasovali pro nejlepší hráče oficiálního 8. kola (ve skutečnosti sedmého hraného). Z vašeho hlasování vzešel vítěz a tím se stal zástupce letošního nováčka, jmenovitě MARTIN KRPEC, což je 35-letý zkušený záložník týmu FC Kozlovice. Redakce Fotbalunas.cz ho vyzpovídala a poskytla pro vás rozhovor. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Martine, gratulujeme Ti ke zvolení „Hráče kola“ v minulém hlasování, kde jsi získal nejvíce hlasů. Můžeš nám prozradit, co pro Tebe takovéto hodnocení znamená?
Toto ocenění mne samozřejmě potěšilo, bylo to velké překvapení.
Svou odměnu sis vysloužil za povedený výkon na Hradci, ve kterém ses i střelecky prosadil a nutnou mírou přispěl k výhře svého týmu? Můžeš se k zápasu vrátit a zhodnotit ze svého pohledu?
V Hradci jsme měli výborný vstup do utkání, ve 14. minutě jsme vedli 2:0, což bylo pro další vývoj zápasu rozhodující. Těší mě, že nás vedení neukolébalo a hráli jsme aktivně i nadále. Nutno říct, že i domácí měli velmi nadějné situace, při kterých nás výbornými zákroky podržel brankář Ondra „Iker“ Nezhoda. Z vítezství na půdě soupeře jsme měli obrovskou radost a jsou to pro nás velmi cenné 3 body.
Kozlovice jsou letošním nováčkem soutěže, které si zatím nevedou úplně nejhůř, ale ke spokojenosti to má asi také docela daleko. Jak hodnotíš dosavadní vystoupení vašeho týmu v soutěži po osmi odehraných kolech?
Asi bych tu odpověď rozdělil. Co se týká výkonů v jednotlivých zápasech, tak si myslím, že nejsou vůbec špatné a dovolím si tvrdit, že nás žádný tým vyloženě herně nepřejel. Druhá věc jsou výsledky, se kterými nemůžeme být spokojeni. Hlavně domácí ztráty a venkovní prohra ve Štěpánkovicích nás velmi mrzí.
Kozlovicím vyšla loňská sezóna v I.B třídě – skupině D, ve které jste se umístili na 2. místě a nakonec jste si i díky tomuto umístění zajistili historický postup do I.A třídy. To musela být ve vaší vesnici obrovská sláva, nepletu se? Můžeš se zpětně vrátit, jak probíhaly oslavy?
Určitě máš pravdu, že postup do I.A třídy je pro náš klub i vesnici velká událost. Oslavy se ovšem nekonaly, protože nikdo nemohl tušit, že postoupíme z druhého místa. Tato možnost se naskytla až těsně před rozlosováním nové sezóny. To byla asi jediná kaňka na závěr minulého ročníku, že jsme nedokázali udržet první místo. To bychom při oslavách asi zbourali půl Kozlovic.
Celkově je zajímavé se tak trochu poohlédnout na historii vašeho oddílu v posledních pár sezónách. To bylo jako na houpačce. Dlouhé roky se váš klub spíše potácel ve spodní polovině tabulky, dvakrát dokonce i spadl do okresu, pak se zase opětovně vrátil. V covidové půlsezóně zase hrozil pád do okresu a nakonec pak přišla další pro změnu skvělá sezóna. Co bylo hlavní příčinou takového obratu? Přišla nová generace a velká obměna kádru?
Je fakt, že jsme se dlouho pohybovali na hraně I.B třídy a okresu. Před loňskou sezónou se žádná velká obměna kádru nekonala a ani očekávání nebyla příliš vysoká. Také začátek sezóny nenapovídal tomu, že bychom mohli hrát o postup. V polovině podzimu přišel zlom, vyhráli jsme derby proti favoritovi a velkému rivalovi z Tiché a to nás nakoplo k neskutečné sérii 13ti vítězství v řadě. V kabině se vytvořila skvělá parta, v zimě se kádr vhodně doplnil a výsledkem byla nejúspěšnější sezóna za posledních x let.
Pro tradiční kluby této soutěže jsou vaše Kozlovice velká neznámá a tak nebude určitě na škodu, když nám váš oddíl trochu představíš. Jak se dělá fotbal ve vaší vesnici? Sází se více na vlastní odchovance anebo se musel kádr doplnit i kluky odjinud? Mají Kozlovice na čem stavět?
Dlouhodobě sázíme na vlastní odchovance a tuto filosofii jsme nezměnili ani v době, kdy byl opravdu velký problém s nedostatkem hráčů. Také proto došlo k těm sestupům do okresního přeboru. Nikdy jsme ale nechtěli jít tou cestou, že za hráče budeme platit velké peníze a takto „uměle“ udržovat vyšší soutěž. Navíc u nás hrají všichni pouze za párek a pivo, takže bychom jen těžko někoho zlanařili. V porovnání s jinými vesnicemi máme relativně širokou základnu, od předpřípravek až po muže. Našim problémem byl dorost, který jsme pár let vůbec neměli, což mělo značný dopad na šířku a kvalitu mužského kádru. Nyní již máme obsazeny všechny kategorie a dorostenci pomalu sbírají minuty i v mužích. Jinak jsme zdravý fotbalový klub, ve kterém vládne rodinná atmosféra. Za tím vším stojí velké úsilí všech trenérů, členů výboru a dalších činovníků.
Zaslechl jsem a tak trochu i zpozoroval ze statistik, že máte i velkou podporu fanoušků, kteří vás v domácích zápasech navštěvují v hojném počtu. Asi na tom bude něco pravdy. Na váš poslední zápas s Darkovičkami přišla úctyhodná návštěva 450 diváků. Můžeš se vyjádřit na jejich adresu?
Určitě. Návštěvnost na utkáních patří dlouhodobě k nadprůměru. Ať už se nám dařilo více či méně, fanoušci si na náš malebný stadión v podhůří Beskyd vždy našli cestu. Věřím, že k tomu přispívá i to, co jsem zmínil v předchozí odpovědi. Chodí na kluky, které osobně znají z vesnice a kteří mají ke klubu nějaký vztah. V průměru bývá na domácích zápasech okolo 200 fanoušků, poslední utkání s Darkovičkami se hrálo na pouť, což je kozlovický státní svátek a to je návštěva vždy mimořádná.
Když jste se dozvěděli, že postoupíte výše do I.A třídy, ale nakonec vás nalosovali do opavsko-ostravské skupiny, která znamená pro vás značné cestování, jaké byly vaše první reakce?
Ne všechny hlasy v klubu byly pro tuto variantu. Hlavně z ekonomického hlediska je to větší zátěž kvůli vyšším nákladům na cestovné. Navíc v době, kdy už se vědělo o navýšených platbách za energie atd. Vedení ovšem nechalo rozhodnutí na hráčích a my se dohodli, že do toho půjdeme. Já osobně jsem byl jednoznačně pro. Chtěl jsem si tuto soutěž vyzkoušet, poznat nové stadiony, potkat jiné lidi a také jsem věřil, že to může pomoct našim mladším hráčům v budoucí kariéře.
Jak se vám hraje pod vedením trenéra Jakuba Vašendy? Je to pro vás výhoda hrát pod vedením tak mladého kouče?
Naším hlavním trenérem je Josef Piskoř, který nás trénuje již několik let. I pro něj je zadostiučiněním, že po bídných letech mohl zažít úspěch v podobě postupu. Nebylo pro něj jednoduché pracovat s týmem v době, kdy se nedařilo a hráčů bylo málo. To si vyžadovalo velkou obětavost a já jsem rád i za něj, že nyní může koučovat mužstvo v I. A. třídě. Kuba přišel k týmu v průběhu minulé sezóny a přinesl správný mladický drajv, takže se trenéři dobře doplňují.
A jak to funguje u vás v kabině? Kdo je největší šoumen a kdo naopak největší otloukánek, z kterého si často děláte srandu?
Řekl bych, že si děláme srandu všichni ze všech a ze všeho - tak to má ve správné kabině být.
V čem vidíš vaše nejsilnější stránky týmu a kde vás naopak nejvíce tlačí bota?
Největší sílu vidím v tom, že kabina drží při sobě, jsme kamarádi i mimo hřiště a jak jsem již zmínil, všichni jsme buďto odchovanci Kozlovic, případně kluci, kteří v obci momentálně žijí a jejich srdce bije pro klub. To se projevuje i na hřišti. V čem zatím pokulháváme je občasná lehkovážnost při bránění zvláště standardních situací a také slabší produktivita nás vepředu.
Přejdeme na pár osobních otázek. Přeci jen jsi už zkušený letitý borec, který už má něco za sebou. Kterých osobních úspěchů jsi už za svůj život dokázal? Co řadíš ve své kariéře nejvýše?
Zahrál jsem si žákovskou ligu, pak druhou dorosteneckou ve Frýdku-Místku, poté mi další sportovní rozvoj zhatily zdravotní problémy. Na druhou stranu mi daly šanci vystudovat vysokou školu. Jako svou osobní výhru beru to, že jsem se dokázal vrátit na fotbalové trávníky po těžké nemoci.
Na který zápas své kariéry si vždycky rád vzpomeneš a čím byl tento zápas tak výjimečný?
Bylo to paradoxně pouze přípravné utkání, kdy jsem nastoupil ještě v dorosteneckém věku po boku svého nejstaršího bráchy za muže Frýdku-Místku. Pamatuji si, že jsem mu asistoval u jedné vstřelené branky. V kozlovickém dresu mám ještě v živé paměti loňské vítězství v derby proti sousední Tiché, kdy se mi povedlo dát hattrick. Tomuto utkání přihlíželo asi 600 diváků.
O které další sporty kromě fotbalu se rád zajímáš? Provozuješ některý aspoň pasivně? A co rád děláš ve svém volnu, když se zrovna nevěnuješ fotbalu? Určitě máš nějaké koníčky.
Obecně mě zajímá veškeré sportovní dění, sleduju velmi pozorně, jak si vedou naši reprezentanti jak v individuálních, tak kolektivních sportech. Já osobně si rád vyjedu na kole po okolních kopcích, občas si zajdu zaplavat a taky mám v oblibě pěší turistiku. Pokud mi kolena dovolí, tak bych si po skončení aktivní kariéry s chutí zašel na tenis, volejbal, lyže atd.
Kdo byl či je tvůj fotbalový vzor a proč zrovna tento hráč?
Jako malý kluk jsem sledoval především ofenzivní levonohé hráče, tehdy byl mým vzorem Patrik Berger. Ze zahraničních hráčů jsem měl v oblibě Rivalda. Z toho lze usoudit, že už něco pamatuju.
A poslední otázka. Co by sis přál s fotbalem ještě zažít? Jaké jsou tvé cíle pro zbytek aktivní kariéry? A až jednou skončíš, chtěl bys u fotbalu zůstat např. jako trenér?
Tato sezóna je nejspíš moje poslední, tak budu rád, když si ještě sem tam se spoluhráči zazpívám vítěznou hymnu a v dalším průběhu sezóny budeme hrát v I.A třídě důstojnou roli. Po ukončení kariéry uvidíme, v Kozlovicích jsem 10 let členem výboru, takže minimálně u té „bafuňařiny“ bych zůstat chtěl.

Autor: Jiří Lusar

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.