Prvenství v tabulce, ale i sestavě kola si může užívat Jakub Dvořák z Jiřic

Díky moc. Abych pravdu řekl, tak šlo opravdu mimo mě. Až když náš stoper Kuba Vincenc, který se o všechny tyhle věci stará, napsal na naši skupinu, že je reálná šance to dotáhnout na hráče kola, jsem to po očku sledoval. A přiznám se, taky jsem si poslal hlas, i když jenom jeden, protože nejsem na fotbalunas.cz registrovaný. Velký dík tedy patří všem spoluhráčům, kteří mě podpořili..

Souhlasím s tím, že vyhlašovat nějaké soudy po čtyřech vydařených kolech nemá smysl. V minulosti už se nám několikrát stalo, že nám vyšla příprava a pak to šlo s herním projevem i výsledky do kopru. Dobrým příkladem by mohl být každoroční zimní turnaj Bernard Cup. Tam nám to většinou klape, pak přijdou soutěžní zápasy a začíná to pomalu drhnout. Co se týče otázky postupu do I.B třídy. Vracel jsem se do Jiřic právě ve chvíli, kdy se postupovalo. První rok, nebo spíš podzim, byl super. S postupem času, jak už to bývá, začala opadat tréninková morálka a šlo to z kopce. Další sezónu už jsme spadli zpátky do okresu a vlastně do loňské sezóny se z toho oklepávali. Jsem rád za současný stav, kdy si myslím, že nám to jde a máme i celkem štěstí. (Doufám, že jsem to právě nezakřikl.)

Neřekl bych. Za zatím nejtěžší zápas sezóny považuji utkání v Obratani, kde se mi nehraje dobře a kde jsme otáčeli stav utkání v posledních deseti minutách. S SKHC to bylo od první minuty bojovné a vyrovnané. Dokonce jsme prohrávali, a kdybychom v poslední minutě první půle nevyrovnali, bůhví, jak by to dopadlo. Kluci by mi potvrdili, že já sám jsem se cítil v první půli dost špatně a byl jsem hlavně se svým výkonem hodně nespokojený. Až když mi to tam konečně spadlo, někdy okolo 55. minuty, se to začalo obracet. Dával jsem na 3:1, další góly byly fajn, ale co si budeme povídat, dát čtvrtý a pátý gól v zápase už není tak složité, jako dát první. Soupeř už byl načatý a často otevíral obranu. Každopádně je to super pocit, i proto, že to byl můj první zápas, od doby, kdy se nám s manželkou narodil syn a oba u toho byli.

Určitě jejich výsledky sleduju. Čejov hraje taky okres a myslím, že má kvalitu na to hrát podstatně výš než teď. V Žirově jsem zase zažil super partu v dorosteneckém věku, kde jsme společně s bráchou a pár kluky od nás z Kletečné, pod vedením pana Jonáše, hráli I.A třídu. Pořád taky jezdím na různé „srandamače“, naposledy na souboj bývalých a současných hráčů U 35 Žirov, proti hráčům starším 35 let.

Neumím si to vysvětlit. Hrajeme skutečně takřka beze změn, i když nás teď na půl roku opustil náš rychlonohý záložník Tomáš Jůzl, který šel pomoci do Speřic, kde bojují se spoustou zranění. Naopak nás na pozici krajního obránce doplnil Láďa Zach z Petrovic, který se zatím jeví velmi dobře. Dalším důležitým navrátilcem do sestavy A týmu je podle mého názoru matador Petr Hložek, který to ve stoperské dvojici s Kubou Vincencem zkušeně řídí. Nerad bych na někoho zapomněl, každý přináší do týmu něco, čím je důležitý. Takže by se chtělo říct, že si to sedlo.

Přesný věk si ani nepamatuju, mohlo to být okolo 12 let, kdy jsme s mým velkým kamarádem Martinem Maškou začali na kole jezdit z Kletečné přes les do Jiřic na tréninky. Asi mě k tomu ani nikdo extra nevedl, prostě jsme se jako kluci scházeli u nás na hřišti na fotbal na pravidelná derby Slavia x Sparta a bavilo mě to. Starší kluci od nás hráli v Jiřicích, tak asi tak.

Jsem celoživotním a věrným fanouškem SK Slavia Praha, přivedl mě k tomu můj děda, který byl velký slávista. Celá rodina je červenobílá. Teď už i moje manželka, která to dříve nesledovala, se mnou kouká na fotbal. Nemám rád lidi, kteří fandí pokaždé jenom týmu, který zrovna vyhrává. Musím říct, že v Jiřicích nás moc slávistů není a nemám to úplně jednoduché.

Ze světových hráčů se mi vždycky líbil David Beckham. Z českých jsou to zase slávisti, třeba Vláďa Šmicer, nebo Standa Vlček. Svého času se mi moc líbil Evandro da Silva Adauto, který také oblékal sešívaný dres. Ale že by mě inspirovali v osobním životě, se říct nedá.

Momentálně dokončujeme rodinný domek a narodil se nám syn Janek, takže se snažím skloubit všechny činnosti i s fotbalem. Každý, kdo takovou životní etapou prošel, asi ví, o čem mluvím, když napíšu, že je to občas hodně složité. Dík patří hlavně mojí manželce, která mě podporuje ve všem, co dělám.

Určitě sleduju, hlavně výsledky zápasů a tabulky. Líbí se mi i tyhle ankety, které z nás obyčejných kluků ze vsi alespoň na chvilku udělají „fotbalové hvězdy“…je to fajn.