Denis Bořucký: Oldřišov by se mi špatně opouštěl

Minulé kolo I. A třídy jednoznačně patřilo třiadvacetiletému Denisi Bořuckému z Oldřišova. V zápase proti Mokrým Lazcům se blýskl hattrickem, který nasměroval jeho mužstvo k důležité výhře. Rychlonohý útočník následně zazářil i v anketě o nejlepšího hráče, když nasbíral bezkonkurenčně nejvyšší počet hlasů.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Co říkáte na své vítězství?
Upřímně mě to moc nepřekvapilo. Hodně spoluhráčů už mi dávno vyhrožovalo, že mi to všechno vrátí a hned jak se dostanu do sestavy kola, tak budou hlasovat dnem i nocí. (smích)
Právě vy jste v oldřišovské kabině hnacím motorem hlasování. Jak moc tyhle věci prožíváte?
Je fakt, že jsem byl v kabině první, kdo začal sledovat stránku www.fotbalunas.cz a hlavně sestavy kola. Pak jsem hecoval další spoluhráče, ať se taky připojí, ale že bych tuhle anketu nějak extra prožíval, se teda říct nedá. Každopádně když se z Oldřišova do sestavy kola někdo dostane, tak mi dělá velkou radost, když jim můžu shánět hlasy a baví mě číst, jak se tady mí spoluhráči trápí. A jak sem říkal, teď mi to spoluhráči vrátili a trápím se tady já, ale nebojím se toho, že jim to zase vrátím. (smích)
Kolik vás to bude stát?
Kolik mě to bude stát, vím naprosto přesně, protože jsem pokladník. Budu se ale nějak snažit sazebník změnit, abych to neměl moc drahé. (smích) Bohužel nějaká flaška mě nemine.
Proti Mokrým Lazcům jste byl na hřišti k nezastavení. Zkuste ještě krátce zavzpomínat na nedělní utkání…
Už když jsme do Mokrých Lazců jeli, tak jsme věděli, že nás nečeká nic lehkého. Malé hřiště, špatný hrací čas a další vlivy, co v Mokrých Lazcích jsou. Bohužel nám zase nevyšel začátek zápasu, kdy jsme rychle prohrávali 0:2, i když první gól jsme dostali z jasného ofsajdu. Naštěstí jsme rychle snížili na 1:2 a dostali jsme se zpátky do hry. Zbytek poločasu už jsme domácí tlačili a nakonec jsme i zaslouženě vyrovnali. Začátek druhé půle se nám ovšem zase nepodařil a prohrávali jsme rychle 2:3. Tenhle gól nás ale nastartoval a zbytek zápasu si myslím, že jsme byli lepší a hlavně jsme měli více fyzických sil a zaslouženě jsme skóre otočili.
Na důležité výhře jste se podílel hattrickem. Popište prosím všechny gólové situace?
Tak první gól jsem jen doklepával do prázdné branky, kdy výborně zabojoval Danek Brunclík o balon na lajnové čáře a dostal ho před branku. Tam jsme měli štěstí, když se míč odrazil od tyčky k Míšovi Jadrnému a ten mi nahrál vlastně před prázdnou branku. Druhý gól padl po odraženém rohu, kdy opět zabojovali o balon Danek s Michalem. Danek pak dostal míč do šestnáctky, kde jsem zůstal nechráněný a z voleje jsem vsítil šťastnou branku, když míč ještě jeden z obránců tečoval. No a třetí zásah přišel po pasu Patrika Žídka za obranu, kde jsem předběhl obránce domácích a všimnul si, že proti mně vybíhá gólman, tak mi stačilo ho už jen přehodit a bylo to. (úsměv)
Stejně jako s Chlebičovem vám nevyšly začátky obou poločasů. Čím si to vysvětlujete?
Vůbec netuším, proč nám nevycházejí začátky zápasu a poločasu. Vždy si říkáme, že musíme chytit úvod a vždycky to dopadne tak, že dostaneme hned gól. (smích) Doufám, že už jsme se z toho poučili a v dalších utkáních se nám to stávat nebude!
Na druhou stranu se opět prokázal charakter mužstva, když jste se ani za nepříznivého stavu nepoložili. Vy osobně jste stále věřil v obrat?
Je pravda, že v obou zápasech jsme ukázali výborný charakter a nevzdali jsme se ani za stavu 0:2. Je to taky podle mě zapříčiněno tím, že v týmu je teď výborná parta a taháme za jeden provaz! Musím se přiznat, že v zápase s Chlebičovem jsem v obrat věřil více než v utkání s Mokrými Lazci. Ale když jsme dali gól na 1:2, tak sem byl přesvědčený, že zápas můžeme otočit!
Oldřišov během léta hodně posiloval, když přivedl spoustu vašich někdejších opavských spoluhráčů. Jakou jste v jejich příchodu sehrál roli a jak jste se těšil na opětovnou spolupráci?
Je pravda, že jsme v létě posilovali více, než jsme samotní čekali. Mám z toho obrovskou radost, že se nám podařilo získat mé bývalé spoluhráče a mé dobré kamarády. (úsměv) A jakou jsem hrál roli v jejich rozhodování jít do Oldova? No myslím si, že velkou. Snažil jsem se je přesvědčovat vlastně každý den. (smích) Nakonec se to všechno povedlo.
Podle jmen máte hodně našlapaný mančaft. Chtěli byste postoupit do krajského přeboru? Anebo jaké jsou ambice Oldřišova?
Nějaké předsezónní ambice ze strany vedení nezazněly. Každopádně chceme hrát dobrý fotbal a samozřejmě se pohybovat co nejvýše. Uvidíme, jak nám to půjde. I. A třída ale bude letos hodně vyrovnaná, takže tuhle skupinu může vyhrát minimálně pět mančaftů.
Na lavičku se nově posadil váš otec Roman Bořucký. Jaké je to pod ním nastupovat? Je na vás přísnější než na ostatní anebo to naopak považujete za výhodu, protože se dobře znáte?
To, že je na lavičce můj otec, tak za to jsem rád, protože podle mě je to člověk, který je pro trenéra Oldřišova jako dělaný. Já sám jsem se ho trošku snažil přesvědčit, aby to vzal. Určitě to není moje výhoda, protože je na mě přísnější než na ostatní. Ale není to tak hrozné. A navíc jsem s tím i počítal, takže všechno je v pohodě.
Jak jsme již zmiňovali, žákovská a dorostenecká léta jste strávil v Opavě. Není vám trošku líto, že jste se ve Slezském FC nedostal až do mužů?
Líto mi to je tak na půl. Každý by si chtěl zahrát na profesionální úrovni, to je jasné. Ale beru to tak, že jsem tam poznal spoustu skvělých kamarádů, užil si spousty srandy a zahrál si celostátní dorosteneckou ligu. Opavě pořád fandím a přeji si, aby postoupila do první ligy!
Jinak se řadíte mezi největší oldřišovské patrioty. Co pro vás tento klub znamená?
Oldřišov pro mě znamená opravdu hodně! Oldřišovu fandím už od malička! Vždy jsem jezdil na každý zápas, i když jsem hrál v Opavě. Jsem rád, že můžu nastupovat právě v Oldřišově a snad i pomáhat k dobrým výkonům. Za Oldřišov budu vždy bojovat, jak to jen půjde!
V minulosti jste se zapojil do přípravy divizního Dolního Benešova. Nelákala by vás vyšší soutěž?
V přípravě s Dolním Benešovem jsem byl asi jen čtrnáct dní, pak jsem se bohužel zranil. I když asi bych v Oldřišově zůstal tak jako tak. Oldřišov by se mi hodně špatně opouštěl a nevím, jestli někdy Oldřišov opustím. Vyšší soutěž si třeba někdy zahraju právě s Oldřišovem. (smích)
Čeho ještě chcete ve fotbale dosáhnout?
Nějaké velké ambice si nedělám. Podle mě je jedno, jestli člověk bude hrát krajský přebor, divizi nebo I. A třídu! Pokud se člověk fotbalem neživí, tak je to jedno! Přeji si pouze, abych zůstal zdravý a bavil se fotbalem. Bylo by super, kdybychom měli v Oldřišově pořád takovou vynikající partu, jaká je teď. (úsměv)
Čím se rád zabavíte ve volném čase a kde v civilním životě pracujete?
V civilním životě pracuji v Mokrých Lazcích ve firmě Haberkorn. Pracuji jako skladník. Ve volném čase rád trávím čas s přáteli. Rád si zahraju tenis, badminton a hlavně futsal, který hraju za Medvědy Malé Hoštice. Nejraději ale trávím volný čas se svou přítelkyní. (úsměv)

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.