Martine, mohl by jsi se na úvod čtenářům trochu představit? Co třeba rád děláš ve volném čase?
Jmenuji se Martin Duba, je mi 19 let. Právě se chystám začít pracovat se svým otcem v rodinné firmě, která se zabývá nakupováním a těžbou lesů. Svůj volný čas trávím s mou přítelkyní, dále s přáteli, se kterými si rád dojdu na dobré jídlo a pobavit se.
Teď už pojďme k fotbalu a vezmeme to pěkně od začátku. Vzpomeneš si třeba na svůj první trénink? V kolika letech a kde jsi ho absolvoval?
Svůj první trenink jsem absolvoval v Horní Cerekvi pod vedením pana Skopala, který mi dal ten nejlepší základ do mé fotbalové kariéry. V té době mi mohlo být 11 let.
Jak poté probíhala tvá hráčská kariéra, jakými kluby si postupně prošel?
Celou přípravku jsem strávil v mateřském klubu v Horní Cerekvi. V žácích se kvůli nedostatku hráčů spojila tři mužstva, a to FC Slavoj Žirovnice, SK Spartak Počátky a SK Horní Cerekev. První půlrok v dorostu jsem strávil na hostování v klubu 1. FC Batelov, ale hned po půl roce jsem zamířil do FK Pelhřimov, kde jsem prožil zatím svá nejlepší fotbalová léta po zbytek dorostenecké kategorie. Poté jsem chvíli pendloval mezi pelhřimovským A-týmem a B-týmem. Nyní jsem na půlročním hostování ve Slavoji.
Hrál si v Pelhřimově dorosteneckou divizi. Jak bys zpětně zhodnotil toto období, vzpomínáš na něj rád?
Na toto období vzpomínám úplně nejradši, protože jsme po celý dorost měli v týmu bezvadnou partu, a hrál jsem po boku výborných fotbalistů. To, že jsme byli kvalitním týmem, jsme potvrdili třetím místem v divizi.
Jsi odchovancem Horní Cerekve. V zimě jsi zamířil na hostování do Žirovnice. Co tě vedlo k tomuto kroku a jak jsi v Žirovnici spokojen?
Do Slavoje jsem zamířil kvůli kamarádům, se kterými se znám od přípravky, a se kterými jsem si toužil zahrát. Dále k tomu přispěl fakt, že mě na krátkou dobu přestal fotbal bavit, a potřeboval jsem k zájmu o hru nový impuls. V Žirovnici jsem určitě spokojený, protože v týmu panuje skvělá nálada, která se projevuje, jak o trénincích, tak v zápasech.
Ty jsi v minulém kole vstřelil svou premiérovou branku v žirovnickém dresu. Mohl by jsi ji popsat a jak hodnotíš zápas proti zkušenému Maratonu Pelhřimov?
Zápas s Maratonem bych z naší strany hodnotil poměrně kladně, celý zápas byl vyrovnaný a myslím si, že by mu určitě slušela více remíza. Za Maraton nastupují velice kvalitní fotbalisté, jejichž nepochybně nacvičené signály se velice těžce brání, avšak naší obraně se to v tomto zápase poměrně dařilo. Svůj premiérový gól jsem vstřelil po rohovém kopu, kde mi můj spoluhráč Matěj Rušil přihrál balon nakrátko na roh velkého vápna, kde jsem byl v obklíčení dvou protihráčů, které jsem přešel tzv. „Zidanovkou“, poté jsem si navedl balón doprostřed a obešel stopera. Poté jsem zamířil do spodního levého rohu.
Okresní přebor je pro tebe novou soutěží. Co říci o jeho úrovni, je třeba něco, na co se ti těžko zvyká?
Okresní přebor má jistě určitou kvalitu. Téměř v každém z týmů můžeme vidět hráče, kteří mají zkušenosti, například z divizí a vyšších soutěží. Je pravdou, že jsem zvyklý hrát kombinační a technický fotbal, což na této úrovni není vždy úplně snadné.
Okresní přebor vyhrála Horní Cerekev, což je tvůj mateřský oddíl. Sledoval jsi úspěšné tažení cerekvického mužstva?
Cerekev a její průlet okresním přeborem sleduji a doufal jsem, že se do B-třídy ihned vrátí. Myslím si, že tým takových kvalit do okresu rozhodně nepatří.
Už víš, kde budeš působit v nové sezóně? Chtěl bys zůstat v Žirovnici či by tě lákalo zahrát si s Horní Cerekví B třídu?
Ještě si nejsem jistý, co bude po této sezóně, ale zatím to spíše vypadá na návrat do Horní Cerekve.
Když se tě zeptám na nejhezčí fotbalový zážitek, který by to byl?
Nejhezčím fotbalovým zážitkem byl mládežnický fotbalový turnaj v Dánsku, kterého jsme se zúčastnili s Cerekví v roce 2008.
Máš nějaký oblíbený klub či fotbalový vzor?
Můj nejoblíbenější a milovaný fotbalový klub je španělský mistr, FC Barcelona. Tomuto týmu fandím odmalička a považuji se za pravého „culého“. V říjnu jsem měl to štěstí prohlédnout si katalánský Nou Camp, čímž jsem si splnil svůj sen. Mými největšími fotbalovými vzory jsou Lionel Messi a Dani Alves, který bohužel po osmi letech klub opouští.
Co tě na fotbale nejvíce baví a co naopak nejméně?
Na fotbale mám nejradši, když je v týmu dobrá parta, a když soupeři mohu nasadit housle. Naopak nesnáším, když někdo nasadí housle mně. Nikomu bych to nedoporučoval. (smích)
Na které místo na světě by ses rád podíval a proč?
V podstatě bych se v životě chtěl podívat do úplně každé země. Cestování je jeden z mých největších snů. Vytouženou zemí je Bali.
Na závěr tradiční otázka. Sleduješ portál fotbalunas.cz? A chtěl by jsi něco vzkázat tvým fanouškům, kteří ti poslali tolik hlasů?
Je to bezpochyby perfektní projekt. Jediné, co mi na něm vadí je, že jsem ho nevymyslel já (smích). Všem svým fanouškům bych chtěl moc poděkovat za každý hlas, co mi poslali.