S Michalem Pužíkem od okresu do divize! Už ví, jak bude u fotbalu působit po jeho komárovské pohádce, u které je hlavním strůjcem?

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 10. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Tím se stal Michal Pužík, kapitán FK Komárov. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V posledním utkání s Hlubokou proběhlo kolem penalty hodně emocí. Sám jsi pak po proměnění neslavil a na střídačku hostů se zdálo, že jsi se omlouval. Nebyl jsi přesvědčen o tom, že je penalta oprávněná? Nebo co se ti v tu chvíli honilo hlavou?
Složitý moment, nechci se v tom nijak moc vrtat, já osobně jsem si myslel, že to penalta není, někdo zas říkal, že jasná... Mě celkově poslední dobou přijde, že přestávám rozumět pravidlům dnešního fotbalu. (směje se)
Odejdeme teď tématem úplně jinam. I když je to složité, protože za poslední léta jsi za Komárov nejzpovídanější osobou týmu. Není to už únavné?
Upřímě je toho dost, ale zvyknul jsem si. (usmívá se)
Michale, jsi v Komárově už hromadu let. Když se ohlédneš zpět – v čem se nejvíc změnil tvůj přístup k fotbalu a přípravě oproti třeba době před 10 lety, kdy jste kopali 1.B třídu?
Teď jsem za áčko začal asi 11. nebo 12. sezónu, teď nevím... Začínali jsme v Okresu, teď Divize, tak nějaký rozdíl tam je (usmívá se). Ale trénuji stále stejně, udržuji se, aby to nějak vypadalo.
Máš nějaký osobní rituál nebo zvyk, bez kterého bys nešel do zápasu? A naopak – co ti pomáhá po utkání „vypnout“ a dostat se z fotbalového módu?
Nic speciálního asi nemám, ale většinou jdeme s klukama po zápase na pivo, aby se držela parta. Ta tu vždy byla základ a trvá to do teď.
Regenerace bývá u amatérských i poloprofesionálních hráčů často podceňovaná. Jak se o sebe staráš ty – a změnilo se to s věkem nebo s počtem odehraných sezon?
Sám cítím, že jak jsem starší, musím se o tělo starat o něco víc, ale zatím mě to baví, tak uvidíme, jak ještě dlouho bude.
Jak bys popsal svou roli v týmu, zejména i s ohledem na statut kapitána – cítíš se spíš jako ten, kdo inspiruje výkonem, nebo někdo, kdo umí zvednout hlas, když je třeba?
Hrál jsem už se spousty klukama, takže vždy byla obměna hráčů a já zůstával. (usmívá se) Snažím se všem pomáhat jak slovně, tak i na hřišti. Když je potřeba, nemám problém kohokoliv trochu seřvat, ale vždy to myslím v dobrém, i když to třeba někdy nevypadá. (směje se)
V kabině jsi nejzkušenějším hráčem, i nejstarším pokud se nepletu. Jak pracuješ s mladšími spoluhráči – snažíš se jim něco konkrétního předat, nebo spíš necháváš, aby se učili sami z tvé hry? Bereš si třeba mladší hráče i bokem na motivační promluvy?
Teď když přišel Martin Kraus, tak Druhej ale ten toho zatím bohužel moc neodehrál (směje se). Ale věřím, že se dá opět dohromady a zase si spolu zahrajeme. Bokem si málo kdy někoho vezmu, řeším vše před celým týmem nebo i vedením. Mám rád, aby bylo vše na rovinu.
Každý hráč má jinou motivaci – někdo žije pro výhru, jiný pro dobrý pocit ze hry. Co tebe žene dál po tolika sezónách, kdy už jsi v Komárově zažil snad všechno?
Zažil jsem toho tady fakt hodně, žene mě to, že jsem tu doma, mladí kluci, co se vrátili, jsou z Komárova, takže mě tu momentálně drží hlavně oni a naše parta, plus náš majitel Jarda Klekner.
Kdyby ses mohl vrátit v čase k momentu, kdy jsi v Komárově v dospělém fotbale začínal, a říct tehdejšímu Michalovi jednu věc, kterou dnes víš – co by to bylo?
To popravdě nevím, dřív jsem byl docela hovado. Od doby, co mám dceru a ženu, jsem asi klidnější, ale někdy to nevypadá. (směje se)
Komárov působí jako klub, kde se fotbal prolíná s komunitou. Jak vnímáš vztah hráčů a místních lidí? Máš pocit, že klub hraje v obci větší roli, než jen tu sportovní?
Stále jsme větší vesnička, všichni to bereme jako veliký úspěch, že hrajeme tak vysokou soutěž. Lidi z Komárova to cítí a stojí za námi. Myslím, že jsou spokojení a fotbal tu lidi mají rádi. Vždy to tak bylo a doufám že i bude.
Zvažoval jsi někdy trenérskou dráhu nebo jinou roli ve fotbale, až jednou nebudeš aktivně hrát?
Zatím ne, až skončím, uvidím, co bude dál.
Kdybys měl na jeden zápas vyměnit pozici s někým z týmu – koho by sis vybral a proč?
S nikým jsem unikát. (směje se)
V každé kabině bývají vtipné historky nebo tradice. Máte v Komárově něco, co se navenek neví, ale stojí za zmínku?
Je jich moc (směje se). Ale to si nechám pro sebe, vždy by to mělo zůstat v naší kabině a partě.
A úplně na konec – kdyby ses měl popsat jednou písní nebo filmem, který vystihuje tvoji kariéru, co bys vybral?
Tom Marvolo Riddle.

Autor: Pavel Váchal

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.