Porazit soudruhy z Toaletné? Pro srdíčko nepostradatelný balzám, říká hráč kola Petr Vazač

Hráčem 7. kola se stal, jak již všichni víte, hráč Borku Petr Vazač. Zkušený útočník se pro náš web rozpovídal o své kariéře i největším rybářském úlovku. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Petře, stejně jako tvým předchůdcům gratulace k ocenění. Dle mých zdrojů jste byl v hlasování velmi aktivní.
Petře, děkuji. Aktivní jsem byl hlavně na hřišti a hlasující mi asi chtěli na stará kolena něco dopřát. I těm děkuji.
Považujete vy sám výkon proti Hluboké za nejlepší v sezóně?
Jednoznačně. Toto byl nejlepší výkon jak můj, tak celého týmu. Hned v úvodu sezony ve Čtyráku jsme odehráli skvělé utkání, ale od té doby jsme se trápili především v koncovce. Teď proti Hluboké jsme našim fanouškům opět ukázali, že fotbal umíme a věřím, že v takových výkonech budeme pokračovat.
Nezapomněli jste v kabině po neúspěšných týdnech pokřik po vyhraném utkání?
Já jako nováček na Borku jsem ten správný pokřik slyšel teď poprvé, ve Čtyráku se nám moc nepovedl, ale tentokrát to byla parádní vítězná píseň, která bude znít z naší šatny i v neděli po zápase s Temelínem. A třeba i právě proto, aby ji někdo nezapomněl.
S Borkem se vám zatím příliš nedaří, jak odhadujete vaše ambice po zbytek soutěže?
Na klidný střed tabulky. Brzdilo nás jen neproměňování gólovek. Herně na tom nejsme úplně špatně, ale dostat tu hezkou kulatou věc do toho menšího bílého obdélníku na konci toho velkého zeleného byl problém. Tým na to máme a snad jsme to teď prolomili s Hlubokou. Té jsme dali stejný počet gólů jako všem dosavadním soupeřům dohromady.
Vy osobně. Měl jste větší radost po vaší výhře s Hlubokou nebo po výhře Slavie v derby pražských „S“?
To jsou rozdílné radosti. Slavia je srdeční záležitost, sice to momentálně tolik neprožívám, jelikož jsem na naši ligu zanevřel, ale porazit soudruhy a vládní klub z Toaletné je pro srdíčko nepostradatelný balzám. S Hlubokou je rozdíl v tom, že tam jsem si tu radost udělal sám se svými spoluhráči. A to vás musí těšit nejvíc. Navíc po takové době.
Myslíte si, že bude Slavia v budoucnu hrát znovu o mistrovský titul jako před pár lety?
Slavia hraje každý rok o mistrovský titul. Vyhraje ligu mistrů,Evropský superpohár a mistrovství světa klubů.
Když se vrátíme zpátky do okresních podmínek. Proč jste minulý rok odešel z Nových Hodějovic na Borek?
Končilo mi hostování a já měl ještě chuť si kopnout okres. Jediné co jsem nechtěl, aby to bylo někam dál od ČB a zrovna mi volal Mára Hučík, že potřebuje útočníka. Neměl jsem hned jasno, ale spoluhráč z Hodějovic Fody (Jakub Fodora, pozn. autora) mi řekl, ať si jdu ještě ten okres kopnout.
Popište, prosím, ve stručnosti našim čtenářům vaši dosavadní fotbalovou kariéru.
No stručnější by možná bylo, kde jsem nebyl. (úsměv) Vyrostl jsem na Slavii, kde mě již v přípravce trénoval táta. Jednou mě zkusil i do brány kde už jsem zůstal. Ovšem jen do doby, kdy jsem šel do mladších žáků. Tam jsem se vrátil zpět na obránce, no ještě že tak. V 21 letech, abych se někam posunul, jsem přestoupil do Bavorovic do 1.A, kde jsme bojovali o postup do KP. V roce, kdy se postupovalo, jsem ale začal chodit po hostováních – Tr.Sviny (1.B), Loučovice (1.A), Dříteň (1.A), Temelín (3.tř.), Vltava (OP). Na Vltavě jsem se chtěl už usadit, ale jelikož zde klub existenci končí, následovali N. Hodějovice(OP) a nyní Borek (OP).
Na která léta vzpomínáte nejraději?
Tak určitě na ty ve Slavii od dorostu do mužů a po té v Loučovicích, kde bylo jedno z nejlepších hřišť, perfektní zázemí a výborný trenér a v Dřítni na San Siru a s dobrými lidmi. Všude jsem tam zažil spoustu legrace a moc rád na to vzpomínám.
Blíží se nám zima a s ní sálovkářské, futsalové soutěže. Zapojíte se aktivně nebo budete plnit roli brankáře jako v minulém roce?
Rád bych se zúčastnil aktivně v poli, ale bude to záležet na zdravotním stavu, který mě zužoval právě v loňském ročníku. Vleklé zranění mi moc nedovolovalo pohybovat se aktivně po palubovce a tak jsem zaskakoval alespoň za zraněného brankáře. Ovšem i když budu zdravý a bude potřeba, rád se do brány postavím kdykoli. V malém fotbale mě to tam baví, takže s tím nemám žádný problém.
Na sociálních sítích jsou k dohledání vaše fotky coby rybáře. Váš největší úlovek?
Z těch co chytám nejraději - kapr 104 cm, 24 kg a jeseter 160 cm, 30 kg.
Je pro váš rybaření relax nebo jezdíte za velkými úlovky a berete to také jako sport?
Je to především vášeň, naprostá pohodička a klid u vody. Místo všedních starostí tam řešíte jaký pamlsek jim zrovna dát a kam to nejlépe nahodit. V posledních letech jezdím za těmi velkými po českých vodách. Ale každopádně je to pro mě i sport ve znamení CHYŤ A PUSŤ. Zrovna dnes mám volno, tak se po rozhovoru v rychlosti sbalím a mizím se „vytelit“ k vodě na celý víkend. V neděli se pak zase budu těšit na zelený pažit, na zápas proti týmu, se kterým jsem vykopal OP.
Závěrečná otázka. Jak hodnotíte náš web, když se oprostíte od vaší výhry v anketě o hráče kola?
Jedině kladně. Zrovna nedávno jsem si říkal, konečně jsou tu povedené stránky o našem fotbale z nižších úrovní. Baví mě, sleduji je a jsem rád, že tu něco takového konečně vzniklo a že se snáze dozvím informace z tohoto prostředí. Přeji vám s webem hodně zdaru.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.