Když dostaneme o zápas naloženo, netrápí mě to moc dlouho, většinou do druhého piva, říká s úsměvem Libor Bělohradský

Stejně jako v jiných zápasech, tak i v tom posledním proti Sýkořici držel šanovský brankář naděje svého týmu až do posledních minut. Sestupem ohrožený celek má početní problémy s kádrem a na hřiště Sokola zajížděl dokonce v deseti lidech. I tak ale šanovští hráči v čele s brankářem Liborem Bělohradským nechali na hřišti vše a málem brali body. S hráčem kola přinášíme tradiční rozhovor.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Za svůj výkon v zápase se Sýkořicí jste získal nominaci do sestavy kola, kterou jste následně ovládl. Očekával jste nominaci do top jedenáctky?
Nominaci jsem rozhodně nečekal. Jelikož se nevyhrálo, tak ani nebyla chuť nad tím přemýšlet.
V zápase jste držel svůj tým do poslední minuty, nakonec to nevyšlo. Co chybělo v tomto duelu k vítězství nebo alespoň k bodovému zisku?
K vítězství chybělo opravdu málo a k bodu ještě méně. Domácí sice měli balon na noze častěji, ale bud netrefili zařízení nebo jsem měl štěstí a trefili mě. První branka padla po pěkné akci domácího tahouna Kovaříka. Druhá branka byl smolný odskok míče o drn. No a v nastaveném čase jsme si dali vlastní gól. Byla to hořká tečka za jinak bojovný a odmakaný výkon z naší strany.
Bude vás vítězství v sestavě kola stát něco do kabiny?
Tak určitě, že kluci něco dostanou za to, jak pekně hlasovali. Naštěstí jsem pokladníkem já, tak asi upravím sazebník pokut za mediální "hvězdu" (smích).
Do Sýkořice jste jeli v deseti lidech, přesto jste o dva góly vedli. Co stojí za početním handicapem týmu v tomto zápase?
Bohužel tohle se netýká jenom tohohle zápasu. V Žehrovicích jsme to ani nedohráli, do Petrohradu jsme jeli v deseti, do Slabec jsme také nejeli komplet. Nemáme moc široký kádr, někteří jsou zranění, někdo chodí do práce i o víkendu, další se ani neozvou.
Šanov se nachází na posledním, tedy sestupovém místě. Dá se soutěž ještě vůbec zachránit?
Naděje umírá poslední. Dokud je naděje, budeme dělat, co je v našich silách.
Jaké zápasy jste mohli a měli zvládnout lépe, abyste se vyhnuli sestupovému pásmu?
Mrzí nás prohra o gól v Petrohradu, poté přislo vyhoření doma s Kroučovou a vrchol trapnosti byl výkon proti Oráčovu, to byli všechno naši konkurenti na spodku tabulky. Ale jak se říká, co bylo, je pryč a my se koukáme na poslední dva zápasy, které si chceme užít, zahrát si fotbal v klidu a pokusit se dotáhnout Kroučovou.
Kdo je v týmu Šanova největším tahounem na hřišti, kdo dělá v kabině srandu, kdo je největší manekýn a kdo chodí neustále pozdě?
Tahounem týmu bych označil dva lidi. Hodně nám pomohlo přeskupeni řad, že Jirka Jelínek se přesunul z útoku na stopera a drží naše zadni řady a pak je tu David Šika, to je pro Šanov velká posila. Manekýn, tak rozhodně David Šika a Pavel Komárek. Pozdě chodí neustále Dan Sklenička a na srandičky je náš trávníkář Martin Krátký.
Kdy jste udělal první fotbalové krůčky a kdo vás k fotbalu přivedl?
První "krůčky" jsem udělal až v patnácti letech v dorostu na Olešné.
Od kolika let jste začal chytat a co stálo za rozhodnutím postavit se mezi tři tyče?
Chytat jsem začal asi až třetí zápas, co dostal náš gólman zase rychtu a řekl, že už nechce chytat. Ujal jsem se jeho pozice a od té doby mě to drželo. Mám tu výhodu, že jsem splachovací, takže když dostaneme o zápas naloženo, netrápí mě to moc dlouho, většinou do druhého piva (smích).
V jakých rukavicích aktuálně chytáte a podle čeho si je vůbec vybíráte?
Rukavice vybírám zásadně na netu podle vzhledu a ceny. Momentálě mám BU1, které mi koupila manželka k Vánocům a jiné bych už nechtěl.
Na jakou část své fotbalové kariéry vzpomínáte nejraději a naopak, na jakou část byste nejraději zapomněl?
Nejraději vzpomínám na působení na Olešné v béčku. Skvělá parta, super lidi, bylo to krasné období. Škoda, že se to tam tenkrát rozpadlo. Zapomněl bych asi na letošní sezónu, herně se nám vůbec nedařilo.
Jaký je váš fotbalový vzor a jakého hráče naopak nemůžete v současnosti vystát?
za vzor bych označil nejspíše Ibrahimoviče. Mám rád sebevědomé hráče, kteří to umí prodat na hřišti. A koho nemůžu vystát? Bořila ze Slavie.
Kdo je podle vás nejlepším hráčem a brankářem uplynulého ročníku české nejvyšší fotbalové soutěže?
Podle mě je momentálně asi nejlepší Hložek a mezi tyčemi bych se rozmýšlel mezi Laštůvkou a Staňkem.
Jakému týmu fandíte v české nejvyšší fotbalové soutěži a jakému na evropské scéně?
Tak tady musím jednoznačně říci Spartu. Na evropské scéně je to trošičku složitější, tam jich je více, ale zvolím AC Milan.
Věříte českému hokejovému národnímu týmu na právě probíhajícím mistrovství světa na medaile? Sledujete zápasy našich hokejistů?
Hokej sleduji pravidelně, ne jenom o mistrovství světa. Letos jim na medaili věřím. Máme dobře poskládaný tým, vědí, co chtějí hrát. Už celá příprava od olympiády vypadá hodně dobře.
Jaké jsou vaše volnočasové aktivity?
Do práce se snažím jezdit na kole. Po práci doma čekají tři děti, takže samozřejmě čas s nimi no a večer už jsem rád, že si sednu na gauč (smích).
Otázka z kabiny: Všichni víme, že se rád napiješ. Za výhru hráče kola a hlavně za podporu od kámošů z týmu by jsi mohl do placu koupit alespoň basu, co na to říkáš?
A prý se já rád napiju, ale při tom pít chtějí oni (smích). Tak já bych řekl, že padne spíše sud, protože nejmladší dceři jsou skoro tři měsíce a ještě jsme ji nestihli v kabině zapít.

Autor: Redakce Rakovník

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.