Vojtěch Němčanský: Vážím si každé chvíle, kdy stojím v brance, je to speciální a výjimečný pocit. Miluji to

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 1. kole UFoL skupiny Praha. Z vašeho hlasování vzešel vítěz, kterým je Vojtěch Němčanský z VŠE v Praze, který je v posledním ročníku oboru financí. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde. Podívejte se i na Vojtěchovo momentky, které jsou v přiložené galerii.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V utkání s VŠCHT jste udržel nulu. Byl zápas náročný, nebo konečný výsledek 0:6 hovoří za vše?
Myslím si, že výsledek 6:0 je zasloužený, ale jednoduchý zápas to určitě nebyl. Proti nám stál velice houževnatý soupeř, jenž se držel hodně dlouho a o to víc jsme museli máknout, abychom definitivně rozhodli a nedopustili nějaké překvapení. Především během prvního poločasu jsme měli ještě několik čistých gólových šancí, které jsme bohužel neproměnily a výsledek 1:0 po prvním poločasu určitě neodpovídal skutečnosti. Mohlo to být pro nás mnohem lepší. Stalo se tak proto, že buď jsme netrefili branku nebo několik skvělých zákroků předvedl soupeřův gólman, jehož bych chtěl tímto vyzdvihnout. Během první části zápasu si rozhodně zadělal na výkon kola a podal obdivuhodný výkon, akorát, naštěstí pro nás, jsme ho brzy ve druhém poločasu odčarovali a vstřelili ještě pět branek.
Byl jste součástí týmu již v minulé sezóně? A jak hodnotíte celý projekt UFoL?
Ano, byl. Dokonce mám za studenty na starost fotbal na VŠE, takže jsem stál u zrodu týmu pro univerzitního ligu. Jsem moc rád, že se mi podařilo na post trenéra zlanařit Jirku Kotába, který se o veškeré činnosti ve spojení nejen s Univerzitní ligou stará, dal celý tým dohromady a patří mu obrovský dík za to, že dokázal sám sehnat celé mužstvo, a tak pracuje s kádrem o velikosti 30 hráčů, což na začátku prvního ročníku bylo sc-fi a byli jsme vůbec rádi, že nás bylo 11. Jako hráč už jsem se angažovat nechtěl, navíc jsem byl na podzim zraněný, ale teď pro jarní část mě nakonec kluci zlanařili a beru to jako rozlučku se školní fotbalovou kariérou. Celý projekt hodnotím velice kladně a uvidíme, jestli se jednou dokáže vyrovnat Univerzitní lize v hokeji, která nastavila laťku neuvěřitelně vysoko a klobouk dolů.
Překvapilo vás zařazení do sestavy kola? Nebo že nějaká sestava kola vůbec vznikne?
Upřímně jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, najednou mi přišla nominace do sestavy kola, čímž jsem se o ní vlastně dozvěděl. Trošku jsem nominací byl překvapený, ale když člověk v soutěži o čtyřech týmech vychytá čisté konto, tak už ta pravděpodobnost logicky stoupne. Rozhodně mě to potěšilo.
Nyní soutěžně chytáte ve středočeském krajském přeboru za Kosoř. Jak je na tom váš tým a jsou zde nějaké cíle?
Momentálně se držíme na 8. místě tabulky a primární cíl je, abychom se na tomto místě udrželi i nadále, protože kvůli situaci ve vyšších soutěžích bude asi padat z přeboru více týmů, takže chceme mít klidný konec sezóny.
V sestavě se objevil i váš spoluhráč z Kosoře, Jindřich Vampola. Ten nakonec skončil na druhém místě. Byl to i vnitroklubový boj o hlasy?
Ani nevím, jestli boj. Míňa nám poslal do skupiny na whatsappu odkaz na článek, že tam oba jsme a moc se to neřešilo. Jestli nějak kluci hlasovali, to vlastně ani nevím. Spíš velký ohlas zaslouženě způsobil jeho rozhovor po zápasu, kdy vstřelil hattrick. Podal skvělý výkon.
Jako brankář jste jistě zažil nejen slavné momenty s nulami nebo super zákroky, ale je i moment, na které vzpomínáte hodně nerad. Povíte nám o nich?
Nerad vzpomínám na každý gól, který dostanu, neustále hledám, co šlo udělat lépe, hrozně mě to štve a nikdy nejsem spokojený. Zažil jsem spoustu špatných momentů během kariéry, ale žádný asi nevybočuje. Nejhorší moment byl na konci mé "první" části kariéry, když jsem se v 18 dozvěděl, že musím s fotbalem na vyšší úrovni skončit, protože bych mohl být do 30 na vozíčku. Tenhle moment mě psychicky sebral na několik let a až někdy před dvěma lety jsem se přes to konečně přenesl. Teď jsem rád, že už přes tři roky můžu aspoň 1-2x týdně s klukama na Kosoři trénovat a zvládnu i zápas přes víkend.
Co vám zdravotně bylo?
Bohužel mi lékaři zjistili, že mi v obou kolenou chybí kus čéšky a chrupavka tou dobou už byla hodně opotřebovaná. Spolu se zánětem reálně hrozila artróza.
Kolik branek jste dostal v jednom utkání nejvíce?
Jedno krátké období, když jsem zase začal pomalu hrát, tak jsem se dostal do Jinců, kde jsme hned po mé první půl sezóně postoupili. Tým na to vůbec neměl a dostávali jsme v další sezóně každý zápas snad víc jak 5 gólů, jeden i něco přes deset, přesné číslo si nepamatuji, ale bylo to něco hrozného. Teď už na to samozřejmě vzpomínám s humorem.
Byl jste od malička brankářem, nebo jste chtěl hrát na jiné pozici?
Začínal jsem všude na hřišti, jen ne v bráně. Klasická vesnice, kde je jedna kategorie od narození do 15 let. Bylo mi 7. Po pár měsících za mnou přišel táta, že jestli to chci dotáhnout na nějakou úroveň, tak musím do brány. Jsem za to moc vděčný a hrozně rád, že chytám. Jedná se o velice specifickou pozici, kterou bych nikdy nevyměnil a vážím si každé chvíle, kdy stojím v brance, je to speciální a výjimečný pocit. Miluju to. Táhne mě to ještě do útoku na nějaké sranda zápasy, ale i tak branka většinou zvítězí.
Zpět k UFoLu... Jak kvalitní máte tým? Máte na to celou soutěž vyhrát?
Myslím si, že máme velice kvalitní kádr a je mi ctí, že v něm jsem. V dalším kole nás čeká zápas sezóny proti UK, tam se ukáže, na co opravdu máme. Věřím, že máme natolik kvalitní kádr, který je dokáže minimálně potrápit nebo dokonce si vzít všechny body. Vyhrát soutěž samozřejmě chceme, ale to, jak je to reálné, ukáže až další zápas. Všichni věříme, že to reálné je.
Šel byste na penaltu, kdyby se odpískala za ještě nerozhodnutého stavu? A kam byste mířil?
Jasně, že šel. Dal bych ji tam, kam by to nikdy nečekal, ale určitě ne do potoka.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.