Co říkáte na váš úspěch v této anketě? Kde všude jste sháněl hlasy?
Samozřejmě to potěší. Nečekal jsem, že bych se dostal do sestavy kola, natož, že bych vyhrál hráče kola. Vím, že kluci v kabině byli hodně aktivní. (smích) Postarali se o to hlavně Tony (Antonín Hruzík) a Romeš (Roman Trojan).
Čím se teď svým příznivcům odměníte? Na co se mohou těšit?
Nemine mě „dobrovolný příspěvek“, to už mi bylo rychle řečeno. Takže zítra na tréninku budou kluci čekat s připravenou kasičkou.
Nominaci jste získal za zápas na hřišti v Hradci nad Moravici. Jak na toto utkání vzpomínáte? Na vítězství jste se dost nadřeli....
Poslední dva zápasy, kdy jsme hráli v Hradci, skončily o jeden gól. Teď o víkendu tomu nebylo jinak. Věděli jsme, že to bude těžké utkání, což se potvrdilo. Začátek zápasu nám vůbec nevyšel, předvedli jsme toho málo, což podtrhuje i vedoucí gól domácích. To pro nás byla facka, která nás probudila. Bylo důležité, že se nám podařilo vyrovnat ještě do poločasu. V druhém poločase jsme dali dva góly rychle po sobě a chtěli jsme to dohrát v klidu, ale bohužel se to nepovedlo. Posledních pět minut po snížení domácích bylo nekonečných. Naštěstí se domácím vyrovnat nepodařilo a my si odvezli tři body.
Vy jste sedmdesát minut proseděl na lavičce. Bylo to velké zklamání? Předchozí utkání jste začínal v základní sestavě...
Zklamání to nebylo, spíš motivace. Jasně, že každý chce hrát od začátku, ale na plac se vejde jen jedenáct lidí. Je to na trenérovi, koho do zápasu postaví. Takže jediné, co můžete udělat, je být připravený, když nastane váš čas jít do hry.
S jakými pokyny jste na trávník šel a můžete nám prosím popsat váš gól?
Zbývalo nějakých dvacet minut do konce, takže cíl byl to nějak oživit, poslat na hřiště čerstvé hráče a zbytek utkání odjezdit. Byla to hezká akce na jeden dotek, kdy jsme se rychle dostali nahoru. Wlčák (Tomáš Wilk) se krásně dostal před obránce po pravé straně, najel do vápna a předložil mi to před prázdnou bránu na zlatém tácu jako dezert.
Kdy naposledy jste se takto rychle trefil? Skóroval jste po necelých třech minutách...
Abych pravdu řekl, tak se mi to stalo poprvé. Většinou to chvíli trvá, než se člověk rozkouká na hřišti a dostane se do tempa. O to víc jsem rád, že se to povedlo, když byl stav do té doby 1:1.
Patříte k ofenzivně laděným fotbalistům. Kde se na hřišti cítíte nejlépe? A táhlo vás to vždycky dopředu?
Nejlépe se mi hraje na kraji zálohy. V žákovských kategoriích jsem hrával na hrotu, ale v dorostu přišla změna a trenéři mě posunuli do zálohy, nejdříve do středu a pak na kraj. Tam mi to sedlo a postupně se mi role na kraji začala líbit. Takže ano, dá se říct, že mě to dopředu táhlo vždy.
Po sobotním vítězství se držíte v těsném závěsu za vedoucími Kravařemi. Jak jste spokojeni s první třetinou soutěže?
Jsme tam, kde jsme chtěli před začátkem soutěže být, a to v horních patrech tabulky. Měli jsme výborný start do soutěže, když jsme šestkrát za sebou vezli tři body. Bohužel pak přišly dvě zbytečné prohry, které nás mrzí, hlavně ta v Mokrých Lazcích, kde se nám nedařilo vůbec nic. O to víc jsme rádi, že se nám opět podařilo vyhrát a stále se tak pereme o špici tabulky.
Chtěli byste postoupit anebo jaké umístění je vaším cílem?
Postoupit chce každý, teda alespoň by měl chtít. O tom to přece je, mít jen ty nejvyšší cíle. Ale samozřejmě skončit v TOP 3 by bylo skvělé.
A jaké máte plány vy osobně? Na jakou výkonnostní úroveň si troufáte?
Já se cítím skvěle ve Vřesině, je tu nejlepší kolektiv, který jsem zažil. Pokud by se nám podařilo dostat se do krajského přeboru, byli bychom nadšení.
Jste odchovancem Baníku Ostrava. Pořád mu fandíte a jak se vám líbí jeho letošní výkony?
Ano jsem, ale největší zásluhu na mé fotbalové výchově mají Vítkovice. Baníku fandím od malička, to jen tak nesmažete. Mám z Baníku radost, drží se v nejvyšších patrech tabulky a oproti minulým ročníkům se zvedá i herně. Doufám, že se mu bude dařit i nadále.