Zápas proti Oráčovu se ti povedl, dal jsi jednu branku. Očekával jsi nominaci do sestavy kola a následně prvenství?
Nominaci do sestavy kola jsem nečekal a následné prvenství pro mě bylo velké překvapení. O mém vítězství rozhodli hlavně spoluhráči, kteří mi posílali hlasy a tímto bych jim chtěl poděkovat. Hlavně náš kapitán Ondra Bechynský mi poslal hlasů asi nejvíce (smích).
Do Petrohradu zajížděla Kroučová pouze v jedenácti lidech. Je úzký kádr aktuálním tématem nebo se sešlo pouze více omluvenek v jeden den?
Nemyslím si, že bychom měli v Kroučové úzký kádr. Stále se snažíme získat nové hráče do našeho týmu. Bohužel už od začátku sezony máme zraněné některé hráče a když se k tomu přidá několik omluvenek, vznikne situace, která byla teď v Petrohradu. Já sám jsem se zápasu v Petrohradu nemohl zúčastnit.
Jaké jste si stanovili v kabině předsezónní cíle?
Konkrétní cíle jsme si v kabině nestanovili, ale asi jako každý tým bychom chtěli vyhrávat co nejvíce zápasů a hlavně naší hrou uspokojit fanoušky.
Na jakém postu nastupuješ, kde se cítíš nejlépe a kde bys naopak nedokázal zápas odehrát?
Nastupuji na pravé či levé záloze. Cítím se zde velmi dobře, sice se jedná o běhavý post, ale to mi nevadí a naopak vyhovuje. Já jsem takový univerzál, můžu zahrát jak v útoku, tak v bráně (smích).
Jaký tým v soutěži považuješ za nejkvalitnější, koho bys označil jako aspiranta na postup?
Velmi kvalitní tým má Pavlíkov, který to dakazuje svými výkony na hřisti. Aspirantů na postup je několik. Myslím, že si to o první místo rozdá trio Pavlíkov, Mšecké Žehrovice a Janov.
Proti kterému týmu se ti nehraje vůbec dobře, na jaké hřiště se netěšíš?
Zatím jsem moc zápasů neodehrál, ale velmi nepříjemným soupeřem je celek z Chrášťan. Dokážu se přizpůsobit na jakýkoliv terén, takže neoblíbené hřiště nemám.
Je to tvůj první rozhovor na našem portále, popiš čtenářům, jak se tvá kariéra vyvíjela, kde jsi udělal první fotbalové krůčky…
První fotbalové krůčky jsme udělal v Řevničově, kde jsem začal hrát v pěti letech a celkem tu strávil deset let. Půl sezony jsem strávil na hostování v SK Rakovník. Poté jsem musel skončit kvůli nedostatku času, protože jsem nastupoval na internát a také kvůli tomu, že se v Řevničově rozpadl dorost a na A-tým jsem v té době neměl. Po ukončení střední školy jsem se chtěl vrátit zpět k fotbalu a k přestupu do Kroučové mě přesvědčil můj spoluhráč Vojtěch Malecký.
Na jakou část svého fotbalového angažmá vzpomínáš nejraději?
Nejraději asi vzpomínám na vítězství v okrese a následný postup do kraje se staršími žáky v Řevničově. V budoucnu budu samozřejmě rád vzpomínat na svůj první gól v dresu Kroučové.
Kdo je tvůj fotbalový vzor?
Kdybych měl vybrat českého hráče, tak jím je Bořek Dočkal ze Sparty. Jinak z cizinců jsem vždycky fandil Messimu.
Jakého hráče v české nejvyšší soutěži obdivuješ a kdo si naopak nezískal tvé sympatie?
Nejvíce obdivuji Adama Hložka. Co tento hráč dokázal na svůj věk je až neuvěřitelné. Mé sympatie si nezískal Stanciu poté, co přestoupil k největšímu rivalovi.
Sparta, Slavia nebo Plzeň?
Jednoznačně Sparta.
Věříš, že se letošní fotbalový ročník dohraje nebo bude v důsledku různých bezpečnostních opatření přerušen nebo dokonce zrušen?
Situace je taková, že nevíme, co bude zítra, natož příští rok. Doufám, že se letošní ročník dohraje, ale vše ukáže čas.