Aleš Pavelka: Já a kanonýr? Dobrej joke

21.08.2020 13:56 Tomáš Holata

Nejlepším hráčem premiérového kola I. A třídy se stal zkušený jakubčovický borec Aleš Pavelka, který z pozice náhradníka po přestávce popravil Mokré Lazce dvěma góly. Šestatřicetiletý fotbalista je velkým univerzálem, protože kromě útoku se dokáže úspěšně zhostit i role brankáře. V naší anketě získal více než polovinu všech hlasů.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Čekal jste až tak velkou podporu? Kde všude jste sháněl hlasy a jak moc vás vítězství potěšilo?

Upřímně jsem to čekal, jelikož Malin už to hecoval hned po zápase. A pak během týdne ve skupině. Já jsem pár hlasů taky přidal. (úsměv) Jsem rád, že jsem vyhrál.

Budete muset něco přinést do kabiny, a jak velkou odezvu měla tahle výhra mezi vašimi spoluhráči?

Jak je u nás zvykem, budu muset něco upéct ke kávě po tréninku. Žádný drink nebude. (úsměv)

Úspěšní jste byli i jako kolektiv, když jste v sobotním zápase udolali Mokré Lazce. Jak náročné to bylo utkání? Zkuste se k němu ještě krátce vrátit…

Z lávky to ze začátku vypadalo dobře, protože jsme vedli. Pak jsme se ale zbytečně hádali a Mokré Lazce to otočily. Hned na to jsme ve druhém poločase s Makrelem (snad mi promine - 41 let) naběhli na hřiště, takže zkušenost to otočila. (úsměv) První zápas to byl určitě náročný, ale jak řekl pan Galvas, chybělo jim deset hráčů, takže proti B týmu povinné tři body.

Jak důležitým momentem byla červená karta pro hostujícího Černohorského?

To nám velmi pomohlo, roztáhli jsme hru a drželi loptu. Karty byly klukovské.

Na vítězství jste se podílel dvěma góly. Můžete nám tyhle branky přiblížit?

První gól - nádherný centr od Vávryho z 40 metrů z lajny, trefilo mě to krásně do hlavy, tak jsem to umístil ze šestnáctky na přední tyč pod břevno. Všichni na stadionu se smáli, nevím, jestli kvůli radosti nebo té haluzi. (úsměv) Druhý gól - centr opět zprava od Šraji, Vávry minul míč (sice na zahájené po zápase furt tvrdil, že to pouštěl...), já zavíral zadní, tak jsem to nártem narval do sítě. Na to, že jsem se dotknul míče třikrát za zápas, to bylo fajn. (smích)

V létě od vás odešel kanonýr Chovanec do Fulneku a zaječí úmysly prý měl i Schreier. Převezmete teď od nich roli kanonýra?

Šraja? Co by dělal v 1.B třídě. Prodáme ho jedině do kraje a z peněz si uděláme wellness na hřišti. Já a kanonýr? Dobrej joke. (úsměv)

Jaké máte v letošní sezoně s Jakubčovicemi ambice a co očekáváte od nadcházejícího duelu v Chlebičově?

Ambice máme ty největší - „KRAJ“. Trenér a vedení (bratři Molnárové) vypsali prémie jen do třetího místa (na přání kabiny). Jednoduše - chceme hrát nahoře. Jinak v Chlebičově očekávám vyrovnaný zápas, ale jedeme tam vyhrát. Doufám, že nebudeme hrát v zelených dresech. Já a Rudek je nepřetáhneme přes pupek. (úsměv)

Dlouhé roky působíte i ve futsalové Baracudě Jakubčovice, kde ovšem nastupujete v pozici brankáře. Baví vás více dávat góly anebo chytat střely? A proč nejste brankářem i ve fotbale?

Myslím si, že to bude už dvacet let, co stojím v brance. I ten dres a tepláky mám asi patnáct let furt stejný. (úsměv) Když vstřelíte branku, tak o vás více mluví. Já chytal do patnácti let velký fotbal, měl jsem i nabídku od Vítkovic, nakonec jsem ale dal přednost střílení branek.

Kromě krátkého angažmá v Suchdole nad Odrou zůstáváte věrný Jakubčovicím. Proč jste prakticky nikdy nezměnil dres a co považujete za svůj největší sportovní úspěch?

V Suchdole jsem byl, myslím, jen půl sezony, trénoval to učitel z učňáku. Potřeboval jsem dobré známky. (smích) Největší úspěch pro mě je, že jsem před dvanácti lety dostal šanci od Baryho,. Věřil mi a já mu vykopal župní přebor a následně i postup do divize. Krásné dvě sezony!

Kdy hodláte pověsit kopačky na hřebík? Máte ještě nějaké nesplněné fotbalové sny?

Své manželce říkám už asi dva roky, že to bude poslední sezona. Ale to říkám, aby mě pustila. (smích) Vůbec na to ještě nemyslím. Sen? Jedině ten kanonýr a postup do kraje.

Autor: Tomáš Holata