Ondřej Šafarčík: Parta v Malých Hošticích je jedinečná
Anketu o nejlepšího hráče příslušného kola I. A třídy už podruhé za sebou opanovali fotbalisté Malých Hoštic. Zatímco minule získal nejvyšší počet hlasů Patrik Stříbný, nyní se radoval osmadvacetiletý záložník Ondřej Šafarčík, který v neděli rozhodl o nejtěsnější výhře nováčka soutěže nad Vřesinou.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Obdržel jste více než polovinu všech hlasů. Překvapila vás takhle velká podpora? A kde všude jste sháněl hlasy?
Chtěl bych poděkovat všem, kteří posílali hlasy, a především pak trenérovi za důvěru v zápase a nakonec i za to, že jsem v sestavě kola v této soutěži. Dále pak celému týmu, protože vím, že jsme suprová parta a všichni se na hlasování poctivě podíleli. A nemůžu zapomenout i na naše skvělé fanoušky, kteří byli jistě také velmi aktivní... Moc všem děkuju..
Čím teď obdarujete své kamarády? Na co se mohou těšit?
Máme v kabině ledničku a myslím, že se tam ještě nějaké pivo v plechu vleze. Ono to potom po tréninku krásně klouže..
Nominaci jste si vysloužil za zápas s Vřesinou. Jak obtížné to bylo utkání? Zkuste se k němu ještě krátce vrátit…
Do utkání jsme šli s jediným cílem. Vyhrát. První pětiminutovku byli hosté aktivnější, ale postupem času jsme přebírali otěže my. Do poločasu jsme vedli 1:0 a ještě jsme měli dvě zajímavé příležitosti. Ty jsme však nedokázali proměnit. No a jak to bývá, tak nás hosté ve druhém poločase trošku přitlačili, ale hráli jsme velmi organizovaně a do vážných šancí jsme Vřesinu nepustili. Naopak se nám rýsovaly nějaké brejky, ale nedotáhli jsme to. Konečně stáli svatí při nás a zápas jsme vyhráli díky šťastnému gólu.
Svým gólem jste týmu zajistil tři body. Prý jste se trefil přímo z rohu? Byl to záměr anebo spíše dílo náhody? A povedlo se vám už v minulosti něco podobného?
Ano, branku jsem dal přímo z rohu, ale záměr v tom nebyl. Kopal jsem to levasou z pravé strany, takže se to točilo dovnitř. Přešlo to kolem dvou našich útočníků a ti klamali tak dobře, že bránící hráči reagovali na pohyb našich útočníků. Balon tak zapadl přímo do saku na zadní tyč. Pár podobných kousků už se mi povedlo, v dorostu jsem to takto kopal i s úmyslem. Ale je to opravdu velké štěstí..
Po nedělním vítězství jste se posunuli do středu tabulky. Jak jste spokojen s dosavadním průběhem sezony?
Vyhrát jsme potřebovali opravdu nutně. Navíc se soupeřem, se kterým předpokládám budeme tabulkově velmi blízko. Průběh sezony není špatný. Až na utkání na Slovanu Ostrava, kde kluci vedli ještě 20 minut před koncem 3:1 a nakonec 3:4 prohráli. Soupeř to byl jeden z těch, nad kterými bysme měli s přehledem vyhrát. Pak jsme nafasovali pětku od Chlebičova. Ale i tak věřím, že půjdeme tabulkou ještě nahoru.
Teď o víkendu jedete do Bolatic. Co očekáváte od tohoto zápasu? Na co si budete muset dát pozor?
Na zápas do Bolatic se všichni moc těšíme. Je o další tým, ke kterému budeme mít během sezony v tabulce velmi blízko. Musíme si pohlídat nestárnoucího Martina Sebralu a Honzu Šamárka. Oba to jsou velmi kvalitní hráči, kteří dávají branky ze všech pozic. Když tohle zvládneme, tak nevím, co jiného by stálo v cestě za plným bodovým ziskem.
Vy jste několik kol absentoval kvůli zranění. Co konkrétně vás trápilo a jste už stoprocentně fit anebo ještě cítíte bolest?
Hned ve druhém zápase v Mokrých Lazcích jsem si vyhodil rameno. Bolest celkem rychle ustála, ale jsou pohyby, na které si musím dát pozor. Věřím, že na Bolatice bude všechno maximálně v pohodě a domorodci budou zjišťovat, kdo z Malých Hoštic nosí patnáctku na dresu.
Vraťme se úplně na začátek. Vzpomenete si ještě na své fotbalové začátky? Kdo vás vůbec k fotbalu přivedl?
Vzpomínám si naprosto přesně. Založili se starší žáci a mi bylo šest let. Nikdo se mnou nepočítal, a jedem kluk od nás říkal, že si mám dát závod v běhu, a když vyhraju, tak s nimi můžu začít trénovat. To se podařilo a od té doby jsem registrovaný. Fotbal mě bavil už od školky a nejvíce se mi věnoval strejda, který taky kopal za Malé Hoštice. Tímto „Džardesa“ zdravím...
Patříte mezi odchovance Malých Hoštic. Co pro vás znamená tento klub a čeho si zatím během své kariéry nejvíce považujete?
Zjistil jsem, že já a Malé Hoštice k sobě patří jako hrnek na kávu a podšálek. Když jsou od sebe, tak jsou smutní. V hrnku není dobrá káva a mě fotbal rázem nenaplňuje. Všechno dělá jen jediná věc. Parta. Ta v Malých Hošticích vždy byla, je a věřím, že bude přes řadu dalších generací.
Nikdo vám neřekne jinak než „Epi“. Kde se zrodila tato přezdívka?
Přezdívku nosím díky mému otci. Ten, když stavěl s dědou barák, tak si slepil prsty lepidlem, které se jmenovalo EPI. Teď už to někteří používají na mého syna. Ale jsem rád že se to takto dědí.
Krátce jste působil v Oldřišově a poté Chlebičově. Jak se vám tam líbilo? Co si z té doby vybavíte? A proč jste tam nevydržel déle?
Bylo to v letech, kdy byl pro mě fotbal na prvním místě. Byl jsem rád, když jsem dostal možnost vyzkoušet si, co to obnáší. Ale jak jsem zmiňoval výše, svůj šálek kávy si vypiju nejraději „doma“. A dále pak, zmiňovaná parta kluků v Malých Hošticích je jedinečná. Všichni hrajeme za rohlík se salámem a jednoho „gambáče“. Jsme si rovni. Nikdo není slabší ani lepší, ale jsme tým, který jedině takto bude tahat za jedem provaz. O rohlík více mám tehdy, když se jídla někdo zřekne s obavou, že se do něj nevleze pivo.
Nechtěl byste si zahrát vyšší soutěž než jen I. A třídu? Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Kdybych měl hrát vyšší soutěž, tak bysme museli postoupit s Malými Hošticemi do krajského přeboru. Jinam bych nešel, už jsou jiné priority. Jako je především rodina, dostavět barák a pak zase rodina. Za chvíli budu otcem dvou dětí.
Čím se rád zabavíte ve volném čase a kde pracujete?
Poslední rok trávím téměř všechen volný čas na stavbě rodiného domu a s rodinou. Občas někam vyrazíme s kamarády na kolech. Pracuji v Haberkornu v Mokrých Lazcích.
Máte malého syna. Povedete ho k fotbalu? Můžeme se těšit na následovníka?
Vítek určitě sportovec bude, ale tlačit ho nikam nebudu. Už teď pozoruji, že balon je pro něj zábava a začíná do něj s radostí kopat. Elektrickou koloběžku a podobné (ne)sportovní vymoženosti mu nekoupím.
Autor: Tomáš Holata
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Nikdy to nevzdávej, říká dobrou radu do života Karel Adamec z Ludgeřovic
- ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 7.kolo Moravskoslezský | 1.A třída sk. A, 2023-2024
- Chlebičov patří určitě mezi nejlepší trojici manšaftů v soutěži, říká o svém týmu talentovaný Filip Vala
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK Město Albrechtice | 13 | 22:5 | 32 |
| 2 | MFK Vítkovice B | 13 | 39:19 | 31 |
| 3 | FC Dolní Benešov | 13 | 35:19 | 29 |
| 4 | FK Sokol Mokré Lazce | 13 | 38:23 | 23 |
| 5 | TJ Sokol Kozmice | 13 | 31:34 | 23 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Zbyněk Pospěch | 14 |
| 2 | Dominik Klinger | 13 |
| 3 | Jan Kuric | 13 |
| 4 | Jakub Vidiševský | 11 |
| 5 | Bilyamin Abdullahi | 10 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | David Obrusník | 46 | 50,5% | 0 |
| 2 | Ladislav Beran | 43 | 51,8% | 0 |
| 3 | Jiří Klik | 43 | 47,8% | 0 |
| 4 | Daniel Schrom | 43 | 47,3% | 0 |
| 5 | Petr Vala | 43 | 53,1% | 0 |