David Moša - Osobně se nejlépe cítím na kraji, protože odtud vždy můžu vymyslet nějaký centr či přihrávku do šestnáctky nebo přímo ohrozit branku

V anketě o nejlepšího hráče předchozího kola I. A třídy naprosto dominoval záložník Chlebičova David Moša, který získal více než sedmdesát procent všech hlasů. Rychlonohý fotbalista měl přitom prsty v obou gólech svého mužstva ve vítězném zápase v Ludgeřovicích.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Naši anketu jste ovládl s obrovským náskokem. Jak velkou vám to udělala radost a kde všude jste získával podporu?
Radost to udělá určitě každému, že takhle někdo ocenil jeho výkon. Takže jsem moc rád, že mě kamarádi a známí podpořili svými hlasy.
Chystáte se teď svým fanouškům nějak odvděčit? Co pro ně vymyslíte?
Jelikož tyto hlasy jsou anonymní, tak ani nevím, komu děkovat. Ne, dělám si srandu. Samozřejmě o kom vím, že mi poslal hlas, tak ho aspoň na něco pozvu a do kabiny přinesu nějakou tu medicínu.
Jak hodnotíte svůj výkon proti Ludgeřovicím? Byl jeden z nejlepších v dresu Chlebičova anebo pořád vidíte rezervy?
Nerad sám sebe hodnotím. Toto musí posoudit jiní. Já jsem se na hřišti cítil dobře, a to že můj výkon pomohl týmu k vítězství, je pro mě nejvíc.
Určitě musíte být spokojený se třemi body. Zkuste ještě krátce popsat sobotní zápas…Jak obtížné bylo toto utkání?
Utkání to nebylo vůbec snadné, přestože jsou Ludgeřovice na opačném pólu tabulky. Začali jsme velice aktivně a snažili se kombinovat. Hned v úvodu měl velkou šanci Mety (František Metelka), potom jsme vnutili soupeři náš útočný styl vysokým presinkem. Domácí hrozili pouze z brejků, ale ty jsme si pohlídali. Druhou půli jsme začali tak, jak nám řekl trenér v kabině, a hned to přineslo gól. Domácí bohužel srovnali šťastnou brankou, kdy centr zapadl za Cyrdu (Cyril Josefus). To bylo od Ludgeřovic vše. Hned na to jsem nám mohl vrátit vedení, ale přestřelil jsem. Vynahradil jsem si to za chvíli, když jsem našel ve vápně Bohyho (Tomáš Boháč) a ten hlavou zavěsil. Myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě.
Vy jste rozjel akci před prvním gólem a přímo jste asistoval u druhé trefy vašeho týmu. V minulosti měl Chlebičov problém s finálními přihrávkami z křídelních prostor. Chce po vás trenér Swiech právě tohle anebo jaké vůbec dostáváte pokyny?
O tom, že s tímto měl Chlebičov problém nevím, jelikož tam působím krátce. Trenér nás křídelníky nabádá, až se nebojíme projít jeden na jednoho a vymyslet nějakou finální nahrávku nebo centr.
Proti Ludgeřovicím jste se dostal do solidní šance. Co se dalo udělat jinak a musíte ještě zapracovat na produktivitě?
Vždy se snažím zakončit co nejlíp. Bohužel teď to tam nespadlo. Na jaře jsem dal zatím dva góly, tak snad tam ještě něco spadne. Spíše jsem ten, který na góly nahrává.
V Chlebičově kopete i některé standardky. Přitom v mužstvu je spousta zkušených borců…Překvapilo vás tolik zodpovědnosti a snažíte se třeba od Franty Metelky něčemu přiučit?
Překvapilo, ale není to pro mě nic nového. Standardky jsem kopal i v dorostu. Ve Velkých Hošticích mi trenér důvěru nedal. Tady v Chlebičově mě trenér Swiech určil hned v prvním zápase a asi je spokojený s tím, jak je kopu. Nedělá mi problém kopnout jakoukoli standardku. Metyho rady si beru k srdci, protože ve fotbale už něco dokázal a je stále výborný fotbalista.
Nastupujete na levém křídle. Je to váš nejoblíbenější post anebo byste preferoval jiné místo na hřišti?
Občas mě trenér postaví pod hrot, ale já osobně se nejlépe cítím na kraji, protože odtud vždy můžu vymyslet nějaký centr či přihrávku do šestnáctky nebo přímo ohrozit branku.
S Chlebičovem jste poskočili už na čtvrté místo tabulky. Co na to říkáte? Jste spokojený anebo ještě hodláte atakovat bednu?
Lhal bych, kdybych řekl, že nejsme spokojení. Nad námi jsou soupeři, kteří ještě nedávno hráli vyšší soutěže a jsou aspiranti na postup. Do konce sezony zbývají stále dva zápasy, které určitě chceme vyhrát. Tak uvidíme, kam nás to posune.
Teď o víkendu na domácí půdě přivítáte Darkovičky. Co o nich víte a jak se těšíte na tento zápas?
Popravdě o Darkovičkách nevím vůbec nic, protože jsem proti nim ještě nikdy nehrál, ale věřím, že nás trenér Swiech jako vždy dobře připraví a opět vyhrajeme.
Dozvěděl jsem se, že jste odchovancem Pusté Polomi. Jaký máte k tomuto klubu vztah, a nelákal by vás někdy návrat do tohoto oddílu?
V Pusté Polomi jsem začínal v pěti letech a hrál jsem tam až do svých deseti let. Pustou Polom samozřejmě sleduji a vím, jak si vede, ale momentálně jsem tady v Chlebičově velice spokojen.
V mládežnických kategoriích jste nastupoval za Kravaře anebo Krnov. Jak se vám tam líbilo a co se vám z té doby vybaví?
V Kravařích si určitě vybavím vítězství v krajské soutěži. Dodnes si pamatuji na poslední utkání v Bruntále, díky kterému jsme postoupili. V Krnově si vzpomenu na daleko vyšší tempo zápasu a na daleké výjezdy, jelikož kluby v divizi nejsou zrovna blízko.
Epizodně jste působil v Suchých Lazcích, ale dospělý fotbal jste si pořádně vyzkoušel až ve Velkých Hošticích. Jak obtížné bylo si zvyknout na silovější pojetí hry? Navíc jste drobné postavy, což vás asi limituje v osobních soubojích…
Působení v Suchých Lazcích bych nerad komentoval. Slíbili mi určitou porci času v zápase a ani zdaleka mi nedali šanci, přestože mi říkali, jak moc mě chtějí. Do Velkých Hoštic si mě přivedl trenér Marcel Pluschke, který mě trénoval v žácích v Kravařích. Ano, jsem drobné postavy, a proto se v souboji snažím využít mou rychlost a šikovnost. Je pravda, že spoustu ran schytám, ale nebojím se i rány rozdat.
V zimě následoval přesun do Chlebičova. Proč jste zvolil právě tento klub a jak jste zatím v novém týmu spokojený? Nebyli ve Velkých Hošticích naštvaní, že jste odešel?
Chlebičov mě oslovil týden před začátkem jarní části sezony. Hned jsem se sešel s panem Axmannem a trenérem Swiechem, a ti mi řekli, jakou pozici v týmu bych zastával. Z jejich slov jsem cítil důvěru. Samozřejmě že nebyli ve Velkých Hošticích nadšení, ale nakonec mě pustili. Tímto bych chtěl Velkým Hošticím poděkovat, že mi umožnili přestoupit.
Berete Chlebičov pouze jako přestupní stanici anebo tam hodláte vydržet delší dobu?
Jelikož studuji, tak je pro mě Chlebičov tou ideální možností, jak skloubit školu a fotbal. Celý týden jsem v Olomouci, ale tréninky v pátek stíhám na rozdíl od tréninků ve Velkých Hošticích. Tam se trénovalo úterý, čtvrtek, a to jsem neměl šanci stíhat. Takže určitě chci nějakou dobu v Chlebičově zůstat.
Nelákalo by vás angažmá v Mokrých Lazcích, kde bydlíte?
Jelikož mám přehled, jak se fotbal v Mokrých Lazcích tvoří, tak v nejbližší době určitě ne. Místním a mladým se tady nedává skoro žádná šance. V zimě koupili další hráče, tentokrát z týmu Suchých Lazců, které se po podzimu odhlásily ze soutěže. Sami vidíte, jaký to má význam a na jaké pozici se v tabulce nachází. Kdo ví, jak to nakonec s FK Mokré Lazce dopadne.
Čeho byste chtěl ve fotbale docílit? Máte nějaký sen?
Dlouhodobé cíle neřeším. Čas ukáže.
Vraťme se úplně na začátek. Kdo vás k fotbalu přivedl?
Byl to můj otec, který mě vedl a stále vede k mým fotbalovým úspěchům.
Patří k dost hlasitým fanouškům. Musíte ho v tomto směru umravňovat? A bavíte se doma vůbec i o něčem jiném než o fotbale?
Na jeho obranu musím uznat, že už se dost zmírnil. Některé jeho rady si beru k srdci. Dost fotbalu rozumí, má trenérskou licenci skupiny „B“, a proto se nedivte, že se v průběhu zápasu hlasitě projevuje. Je hodně emotivní. Fotbal je v naší rodině téma číslo jedna, ale zajímáme se i o jiné sporty.
Co tedy patří mezi vaše záliby? Co rád děláte ve volném čase?
Ve svém volném čase nejraději trávím se svou přítelkyní a s rodinou. Také si rád zahraju jakýkoliv sport, ať už je to tenis nebo volejbal. Samozřejmě i dost času prosedím u PlayStation 4.
Jaký obor studujete?
Studuji vysokou školu na Univerzitě Palackého v Olomouci, obor Tělovýchova a sport.

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.