Jan Šamárek: Po narození syna dostal můj život jiný směr
V anketě o nejlepšího hráče kola v I. A třídě se konečně dostaly ke slovu Bolatice, které tak ještě znásobily svou radost po úspěšném nedělním derby proti Kravařím. Tři body jim zajistila proměněná penalta Jana Šamárka z 88. minuty a právě bolatický útočník nasbíral drtivou většinu všech hlasů.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Zvítězil jste s obrovským náskokem. Máte asi hodně fanoušků…Kde všude jste sbíral hlasy a potěšilo vás to anebo podobné ankety ani nesledujete?
Na tohle jsem čekal celý život. (smích) Samozřejmě to potěší, když jste s touto anketou začínali, sestavy kola jsme sledovali a klukům z manšaftu hlasy posílali. Momentálně ale dělám rekonstrukci domu, takže to šlo úplně mimo mě.
Jaký vzbudila vaše výhra ohlas? Bolatice zatím nebyly vůbec úspěšné…Budete muset něco donést do kabiny?
O tom žádná, kluci už avizovali, že je to skvělý důvod něco přinést a vypít. Nejspíše láhev čerta, to je náš standardní potréninkový energeťák. Zatím máme mladý manšaft, úspěchy teprve přijdou. (úsměv)
Nominaci jste získal za výkon v prajzském derby s Kravařemi. Bral jste tento zápas prestižněji než jiné? Připravoval jste se na tohoto soupeře nějak speciálně?
V každém derby jde o mnohem více, než jen o body. Výhra chutná o hodně více. V soutěži jsou navíc samé derby. Co se přípravy týče, jak už jsem uvedl, na trénink se teď dostanu tak jednou za měsíc.
Vraťte se prosím ještě krátce k tomuto utkání…Nezklamalo vás svou úrovní? Moc krásy nepobralo, spíše se bojovalo…Jak si vážíte třech bodů?
Většina derby, ať už je to v jakékoliv soutěži, je spíše bojovná „mezi šestnáctkama“, kope se více do nohou, než do míče. Na utkání byla znát nervozita, nikdo nechtěl prohrát. Tři body v derby jsou zlaté, tentokrát jsme byli šťastnějším týmem.
Vy osobně jste byl dost vidět, když jste se nejprve dostal k dost nebezpečné hlavičce, ale pokaždé jste zamířil vedle. Co se dalo udělat jinak?
V prvním poločase to opravdu byla gólovka. Míč už jsem viděl v síti, bohužel centr byl rychlejší, než jsem čekal a balon mi jen sjel po holé hlavě. Příště dám míň leštěnky a je tam!
V samém závěru už jste se gólu dočkal, když jste proměnil penaltu. Byl jste na ni určený anebo jste si prostě věřil? A kopl jste ji přesně tak, jak jste chtěl?
Každý si asi hned uvědomil, že Macek (Martin Sebrala) není na hřišti. Chvíli jsem se rozhlížel, ale nikdo se k tomu nehrnul, tak jsem využil situace, ať ho můžu střelecky dohnat. Máme tam nějakou sázku z podzimního ukončení, tak jsem zvědav, jestli si ji pamatuje. Penalty se snažím kopat s rychlým rozběhem, přesně a tvrdě, na pohyb brankáře nečekám, tentokrát to opět vyšlo. (úsměv)
Nejen zmiňovaný Martin Sebrala v neděli zranil. Nebál jste se také o nohy anebo vám podobně důrazný styl hry vyhovuje? Jak bolely souboje se stoperem Ferenzem?
Macek je v tomto jistota. V soutěži jsou důraznější stopeři, Fery mi přijde spíš technický typ. Kravaráci mě naštěstí moc nepokopali, v pondělí jsem mohl normálně chodit.
Díky nedělnímu vítězství jste v tabulce poskočili na šestou příčku. Jste s tímto umístěním spokojený, anebo jaké vůbec máte v Bolaticích ambice?
Věřím, že tohle umístění ještě vylepšíme. Čeká nás jedno derby a tři týmy ze spodní části tabulky. Na to, že zde hrajeme téměř všichni místní, je to pěkné umístění, které dle mého názoru naplňuje očekávání všech.
Během nadcházejícího víkendu vyrazíte do ostravské Vřesiny, která bojuje o záchranu. Co čekáte od tohoto zápasu? Co o soupeři víte a co by na něj mohlo platit?
Kromě umístění v tabulce téměř nic. Nikdy jsem proti Vřesině nenastoupil, tak doufám, že odehrajeme líbivé utkání a urveme body.
Jste odchovancem Opavy, ale již od mládí jste pendloval po nejrůznějších hostováních. Jak jste snášel časté stěhování a jak těžké vždycky bylo si zvykat na nový tým?
Nepřišlo mi, že hodně měním družstvo. Třeba do Rosic u Brna jsem šel, protože jsem studoval v Brně a chtěl jsem tam i trénovat.
Epizodně jste působil v Komárově, Kylešovicích, Hlučíně, Háji, Albrechticích anebo Rosicích. Kde se vám nejvíce líbilo?
V dorostu jsem strávil rok v Komárově a rok v rodných Kylešovicích, kde jsme jeli na postup, ale o nějaký bod nám utekl. Dočkal jsem se pak v Hlučíně. V mužích jsem byl nejprve půl roku v Háji, ale chtěl jsem zkusit hrát výše a něco si vydělat, tak jsem zkusil Město Albrechtice, kde to moc nevyšlo. Byla tam spousta dojíždějících hráčů a navíc hodně z ruky.
Fanoušci vás mají spojeného hlavně s Oldřišovem. Jak vzpomínáte na toto angažmá?
V Oldřišově jsem se dostal do životní formy. Byla tam spousta spoluhráčů z Opavy a skvělá tamní zábavná kabina si sedla. Měli jsme mladý manšaft a předváděli výborný fotbal. Dařilo se mi i střelecky a akce tehdy stály za to. Po čtyřech letech v krajském přeboru jsem si musel odskočit na rok na Erasmus a bohužel se spadlo do I.A třídy. V tu dobu jsem chtěl odejít a zkusit to někde výš, ale při tréninku jsem si zranil přitahovač a téměř dvě sezony jsem skrz zranění nemohl podat očekávaný výkon. Nakonec jsme zachraňovali soutěž v posledním kole dvě minuty před koncem v Kravařích. Opravdu mazec…
Proč jste se vlastně rozhodl Oldřišov opustit? A nebrali to tam jako zradu, že posílíte jejich tehdejšího rivala v I. A třídě?
Bylo to kvůli mé ženě a malému prckovi, kteří to rozhodli za mě, když jsem se do Bolatic i přestěhoval. Oldov následně enormně posílil a postoupil, dneska už si jen děláme prdel, že je dobře, že jsem odešel. Klukům z Oldřišova ale také něco pošlu za podporu v této anketě.
Vždycky jste chtěl být útočník a dávat góly anebo to přišlo až s věkem?
Od mala mě to vždycky hnalo dopředu. Bohužel v Opavě trenér neměl stopera, tak jsem tam strávil čtyři roky. Od dorostu už jsem byl zase v útoku, ale nevadí mi zaskočit kdekoli ve středové ose, jen ne na kraji.
Na co jste ze své dosavadní kariéry nejvíce pyšný?
V Oldřišově se mi dvakrát povedlo nastřílet přes dvacet gólů v krajském přeboru, to byla bomba. Za zmínku stojí i dvojnásobné finále středoškolské futsalové ligy.
V minulých letech jste hraní kombinoval s pískáním, když jste to jako rozhodčí dotáhl až do MSFL. Proč jste se s tím rozhodl seknout? A jaké to je vůbec z té druhé strany…Nevadily vám třeba nadávky fanoušků anebo hráčů?
Pískal jsem pět let a docela jsem tím žil, vzdělával se a dával tomu všechen čas. Za tento čas si myslím, že jsem se pískat trochu naučil. Je to opravdu velmi těžký job. Plnohodnotně odpovědět je na dlouhé povídání, možná někdy bude příležitost. Každému bych přál si zkusit odpískat pár soutěžních utkání, dříve než začne nadávat na rozhodčího při prvním upísknutí. Kariéru jsem přerušil kvůli stavbě i rodině, v budoucnu se k pískání možná ještě vrátím.
S většinou rozhodčích se znáte, tykáte si. Snažíte se toho během zápasu využít ve svůj prospěch?
Asi bych kecal, kdybych napsal, že ne. Tím ale nemám na mysli žádné machinace. Většinu kluků znám, párkrát jsem s nimi popil, dělal zkoušky, testy, hrál turnaje. Na hřišti se snažím zklidnit emoce, pokud vidím, že se sudímu nedaří. Spíše mě vytáčí a jsem až nepříčetný, když vidím, že píská tendenčně nebo to neumí a nemá v soutěži co dělat. Což se stává a postupem času, protože rozhodčích rapidně ubývá, bude hůře a jsem zvědav, kdo bude tento koníček provozovat.
Zhruba před dvěma lety se vám narodil syn. Jak moc vám to změnilo život? Vychováte ze syna také fotbalistu? A nevadí vaší manželce, že si ještě chodíte zakopat?
Po narození syna dostal můj život jiný směr. Skončil jsem s trénováním fotbalové přípravky, začal se omlouvat jako rozhodčí a nakonec i přerušil kariéru. Alespoň to hraní potrvá, dokud budu platný. Není to lehký boj mít zhruba o čtyřiceti víkendech v roce nějaké utkání, turnaj, akci. Ne všechny ženy mají pro nás fotbalové srdcaře pochopení.
Jaké další záliby máte kromě rodiny?
Jak už jsem uvedl, momentálně žiju rekonstrukcí domu, kde se stále učím něčemu novému. Dříve jsem si zašel nechat si na sebe na hřiště zanadávat (dělat rozhodčího). Jinak rád výletuju s rodinou do hor a přírody.
Kde pracujete?
Učím na Střední škole automobilní v Krnově tělesnou výchovu a všeobecně vzdělávací předměty.
Autor: Tomáš Holata
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Nikdy to nevzdávej, říká dobrou radu do života Karel Adamec z Ludgeřovic
- ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 7.kolo Moravskoslezský | 1.A třída sk. A, 2023-2024
- Chlebičov patří určitě mezi nejlepší trojici manšaftů v soutěži, říká o svém týmu talentovaný Filip Vala
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK Město Albrechtice | 13 | 22:5 | 32 |
| 2 | MFK Vítkovice B | 13 | 39:19 | 31 |
| 3 | FC Dolní Benešov | 13 | 35:19 | 29 |
| 4 | FK Sokol Mokré Lazce | 13 | 38:23 | 23 |
| 5 | TJ Sokol Kozmice | 13 | 31:34 | 23 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Zbyněk Pospěch | 14 |
| 2 | Dominik Klinger | 13 |
| 3 | Jan Kuric | 13 |
| 4 | Jakub Vidiševský | 11 |
| 5 | Daniel Skroch | 10 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | David Obrusník | 46 | 50,5% | 0 |
| 2 | Ladislav Beran | 43 | 51,8% | 0 |
| 3 | Jiří Klik | 43 | 47,8% | 0 |
| 4 | Daniel Schrom | 43 | 47,3% | 0 |
| 5 | Petr Vala | 43 | 53,1% | 0 |