Když jsem vám oznámil výhru v naší anketě, tak jste vypadal hodně zděšeně. Vůbec jste tedy nevěděl o nominaci?
O nominaci jsem nevěděl a nemyslím si, že je to zasloužené. Určitě byly na hřišti lepší výkony, než jsem podal zrovna já.
Tušíte, kdo pro vás hlasoval?
Předpokládám, že hlasovala naše kabina, v tomhle jsou kluci hodně soudržní. (smích) Do kabiny jistě něco přinesu, hlasování se přece spoluhráčům musí vyplatit.
Můžete ještě prosím krátce zhodnotit nedělní utkání proti Velkým Heralticím? Dá se vaše výhra označit za šťastnou?
Zápas měl dle mého názoru remízový průběh, měli jsme více štěstí. Bylo to o tom, kdo dá první gól, a to se naštěstí podařilo nám.
Netradičně jste nastoupil na postu pravého obránce. Líbí se vám vzadu anebo to těžce koušete?
Neřekl bych netradičně, koluju na různých postech už asi šest let, takže jsem si zvykl. Více méně mi je to už jedno. Jak se říká: „Nemáš fleka, hraješ beka.“ Jinak se mi tam hrálo asi dobře, když děláme tenhle rozhovor. (smích)
Vydatně jste se snažil podporovat ofenzivu. Dostal jste takové pokyny anebo se zde projevil fakt, že jste hrál celý život útočníka?
Celá pravá strana byla dost ofenzivní, takže předpokládám, že záměr takový byl. Milan Lukáš mi v tom hodně pomáhal a přiznám se, že jsem chtěl dát gól. Bohužel se mi to nepovedlo.
V prvním poločase jste se dokonce dostal do několika solidních šancí. Co chybělo ke vstřelení gólu? Dalo se to vyřešit lépe?
Vždycky se dá něco řešit lépe. V tom skluzu mi chyběly milimetry, to byla smůla. U té standardky jsem měl jen balon umístit k zadní tyči a nedávat do toho sílu.
Po přestávce jste se krásným centrem na hlavu skórujícího Baldy podílel na druhé jarní výhře svého týmu. Co říkáte na povedený vstup do druhé části sezony?
Jsem za šest bodů velmi rád. Ve Štěpánkovicích jsme s tím ani nepočítali, i když prohrát jsme samozřejmě nechtěli. A s Velkými Heralticemi jsme věděli, že to bude těžké. Nerozumím tomu, jak mohou mít tak málo bodů. Takže jsem spokojený.
Jak vysoko se chcete v tabulce posunout?
Náš každoroční cíl je být v horní polovině tabulky. Osobně bych chtěl být do pátého místa.
V tomto kole cestujete na horkou půdu ambiciózního Fulneku. Co čekáte od toho zápasu? Zřejmě můžete jen překvapit...
Tato soutěž je nevyzpytatelná, vyhrát můžete s každým. Osobně nikde nejedu prohrát, ale Fulnek je asi favorit tohoto utkáni. Snad překvapíme. (úsměv)
Jste jedním z mnoha opavských odchovanců. Jak vzpomínáte na mládežnická léta a jakého úspěchu si z té doby nejvíce vážíte?
Vzpomínám jen v dobrém. Měli jsme tam řadu dobrých fotbalistů. Za největší úspěch považuji postup do první ligy.
V dresu Slezského FC jste si dokonce vyzkoušel druhou ligu. Jak jste si to tehdy užíval? S jakými osobnostmi jste se sešel v kabině a co jste se od nich naučil?
Užíval jsem si ji, jak jsem jen mohl, tehdy nikdo nečekal, že se vůbec bude hrát, natož že se prosadím do A-týmu. V kabině byli kluci jako Barteska, Pejša, Kolínek, Sluka, Novák, Partyš atd. Neumím říci, co jsem se od nich naučil. Určitě mám jiný pohled na věci, které se točí kolem tohoto sportu, asi tohle.
Bezprostředně poté ale opavský fotbal málem skončil v propadlišti dějin, když ho ukrajinští majitelé vytunelovali. Co si z té doby vybavíte?
Pro mnohé lidi to byla nejistota, co bude dál s opavským fotbalem. Vybavuji si, že spousta hráčů šla do týmu, ve kterém nevěděli, jestli vůbec můžou hrát. Přestupy byly povoleny asi hodinu před začátkem zápasu, takže asi tohle si pamatuji nejvíc.
Proč jste se dlouhodoběji neudržel na profesionální úrovni? Jak moc vás to mrzí a vyčítáte si zpětně něco?
Nevyčítám si nic, sám jsem to chtěl. Ta doba byla trochu jiná než je teď. Peníze nebyly na takové úrovni, takže jsem si vůbec nedokázal představit, že bych takhle fungoval další rok. Měl jsem se vrátit do přípravy, ale řekl jsem panu trenérovi Nečkovi, že nechci.
V posledních letech nastupujete za Mokré Lazce. Co pro vás tento klub znamená?
Znamená pro mě hodně. Začal jsem tady s mužským fotbalem a mám zde velmi dobré přátele.
Slyšel jsem, že jste už několikrát uvažoval o konci kariéry. Proč jste se vždycky nechal překecat a jak dlouho ještě budete nazouvat kopačky?
Máte pravdu. Uvažuju o tom pořád. Člověk by měl být soudný a nemám pocit, že bych byl nějakým přínosem pro hru. Hraju, protože nás trápila zranění a nedostatek hráčů. Ale teď se to změnilo, takže dlouho už asi nebudu pokračovat. (smích)
V zimě jste prý fungoval i jako kondiční trenér mužstva. Chtěl byste třeba jako kouč zůstat u fotbalu?
Ano, je to tak. Zatím jsem o tom neuvažoval. Nabídky jsem kdysi měl, ale zatím jsem vždy odmítl.
Máte ještě nějaké nesplněné fotbalové sny?
Asi jsem si je všechny splnil. Takže nemám.
Jakým zálibám se věnujete ve volném čase a kde pracujete?
Mou zálibou je momentálně má rodina, takže se jí snažím věnovat naplno. Pracuji v Opavě ve strojírenské firmě. (úsměv)