Břetislav Malček: Nastal čas skončit

Závěrečný díl ankety o nejlepšího hráče kola ovládl osmatřicetiletý slavkovský veterán Břetislav Malček, který spolehlivým výkonem přispěl k nedělní výhře svého mužstva nad Mokrými Lazci. Někdejší vyhlášený kanonýr se s postupujícím věkem posunul na post stopera, kde mu to evidentně svědčí.

 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jak se cítíte jako muž posledního podzimního kola I. A třídy? Jak velkou vám výhra udělala radost?
Samozřejmě jsem rád za nominaci a vítězství v této anketě. Jinak mi udělalo velkou radost, že jsem si po delší dobře mohl zahrát aspoň poslední kolo a pomoct klukům k výhře.
Zapojil jste se aktivně do hlasování anebo jste to sledoval jen zpovzdálí? Kdo všechno vám vyjádřil podporu?
O nominaci jsem se dozvěděl až po skončení hlasování, takže konkrétně netuším, kdo mě podpořil. Předpokládám, že to byli spoluhráči a fanoušci.
Nominaci do sestavy kola jste dostal za výkon proti Mokrým Lazcům. Jak jste byl sám se sebou spokojený? A ulehčilo vám život svalové zranění hostujícího ostrostřelce Pavla Galvase?
Hrálo se mi dobře. Byl ideální měkčí terén, který mi vyhovuje. Na útočníky soupeře se nedívám, protože gól může dát každý.
Co říct k samotnému zápasu. Výkon Slavkova moc pohledný nebyl. Proč se vám nedařilo?
Slavkov dlouhodobě trápí špatná koncovka. Po prvním poločase jsme klidně mohli vést o tři góly. Potom padne nervozita asi na každý manšaft a trápí se až do závěrečného hvizdu.
V závěru jste málem přišli o vítězství. Proč jste připustili takové drama?
Jak už jsem řekl, kdybychom proměnili absolutní tutovky, tak se nám hraje daleko lépe. A v závěru jsme opravdu mohli přijít o důležité body.
Díky nedělní výhře jste se dostali na desátou příčku tabulky. Jak byste zhodnotil uplynulý podzim?
Tým prošel několika změnami, jak v realizačním týmu, tak v hráčském kádru. Současná desátá příčka tak asi odpovídá stávající situaci.
Co všechno se musí do druhé půlky sezony zlepšit?
Mně osobně na hřišti chybí větší bojovnost. Kdyby všichni kluci, jak se říká „jezdili po prdeli“, tak jsme na tom určitě lépe. A samozřejmě nás trápí mizerné zakončení.
Vy osobně jste značnou část podzimu promarodil. Co vás trápilo? A nebyl trošku risk nastoupit v tomto posledním zápase?
Tahalo mě koleno. Risk to nebyl. Kdybych nebyl stoprocentně fit, tak na hřiště nejdu. A navíc se přišla podívat moje novopečená manželka a kamarádi, což mě nabudilo.
Sezona sice skončila, ale spoluhráče uvidíte na listopadovém „stmelovacím soustředění“ v Olomouci. Jak se vůbec těšíte na tuto tečku za fotbalovým podzimem?
Nemám moc volného času, takže pojedu pouze na jednu noc. Samozřejmě se ale na tuhle akci těším. Určitě se dobře pobavíme.
Patříte k slavkovským odchovancům, když jste kromě angažmá v Jakartovicích nikdy nehrál jinde. Co pro vás tento klub znamená?
Ve Slavkově jsem vyrůstal, takže nebyl důvod odsud odcházet. Mám tady kamarády a rodinu, takže vlastně vše, co potřebuji.
V dresu Slavkova jste absolvoval stovky zápasů. Na co nejraději vzpomínáte? Jakého úspěchu si nejvíce považujete? A co bylo největším zklamáním?
Nejvíce vzpomínám na dobrý kolektiv, který se nesesypal ani v době, kdy se nedařilo. Zklamaný nejsem. Když se hraje fotbal s láskou, tak jde to špatné na druhou kolej.
Před dvěma lety jste pro mnohé překvapivě přestoupil do Jakartovic. Co vás k tomu vedlo a jak se vám tam líbilo?
Překvapivé to nebylo. Neměl jsem čas trénovat a okresní přebor se dá hrát s trochou zkušeností a fyzičkou i bez tréninku. Navíc mě oslovil kouč Tomáš Rubý, se kterým jsem dříve hrával ve Slavkově, takže nebylo co řešit.
Proč jste se před touto sezonou rozhodl vrátit zpět do Slavkova?
Stála za tím hlavně nejbližší rodina, manželka s našimi dětmi, kteří mě chodí na zápasy podporovat, což v Jakartovicích nešlo.
V minulosti jste patřil k nejobávanějším kanonýrům opavského regionu. Co si z té doby vybavíte, a nemrzí vás, že už se nyní na hrotu tak často neobjevujete?
Moc dobře znám svůj ročník narození. Teď se navíc hraje úplně jiný fotbal. Tehdy stačilo mít k pověsti kanonýra dobrý výběr místa, čuch na góly a pár výborných spoluhráčů, kteří uměli dát finální nahrávku.
Jak vám vyhovuje pozice stopera a jak náročné je prohánět mladé zajíce, kteří by mohli být vašimi syny?
Stoper neběhá po lajně jako krajní bek. Stoper potřebuje mít klidnou hlavu, dobrou rozehrávku a dobrou hru ve vzduchu, takže tato pozice mi vyhovuje. A co se týče mladých zajíců…Ti buď běží nebo jsou na zemi, a to bez balonu, který mi drží u kopačky.
Jak dlouho ještě hodláte pokračovat v kariéře?
Myslím si, že ten čas právě nastal, abych skončil s fotbalem.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen, který vás stále nutí kopat do míče?
Žádný nesplněný sen nemám. Myslím, že jsem za těch pár let odvedl vše podstatné.
Nedávno jste se oženil. Změnilo se něco ve vašem životě? Vaše manželka prý nechybí na žádném domácím zápase. :-) Cítíte od ní velkou podporu?
Samozřejmě se toho moc nezměnilo, až na pocit velké opory, kdy se máte stále na koho obrátit v dobrém i ve zlém. Moje manželka Anetka nechybí na žádném domácím zápase a je mi velkou oporou.
Máte několik dcer. Kdy si uděláte fotbalového nástupce? :-D
Tak tohle už nechám opravdu mladším klukům z týmu jako třeba Tomáši Markovi (Kačorovi) nebo Dankovi Cahlovi (Cumel). Na druhou stranu bych holku přál Filipovi Holušovi alias Nudlovi.
Jakým koníčkům se ve volném čase věnujete a kde pracujete?
Volného času mi moc nezbývá, a pokud se nějaký najde, věnuji se manželce a dětem.

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.