Ondřej Malina: Fotbal je láska na celý život
Anketu o nejlepšího hráče příslušného kola I. A třídy již potřetí za sebou opanovali fotbalisté Jakubčovic nad Odrou. Největší podporu tentokrát získal třicetiletý stoper Ondřej Malina, který se do svého dřívějšího klubu vrátil teprve před začátkem sezony z divizního Nového Jičína.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Vítězství Jakubčovic v této anketě už se pomalu stává samozřejmostí. Jak vás osobně potěšilo?
Vítězství mě samozřejmě potěšilo a všem těm, kteří mi zaslali hlas, děkuji.
Slyšel jsem, že motorem hlasování jste právě vy. Teď se to tedy otočilo. Neodrazoval jste třeba spoluhráče od hlasování anebo jste tuhle anketu chtěl vyhrát?
Určitě jsem nikoho neodrazoval a stejně jako chceme být úspěšní na hřišti, tak také chceme vítězit v těchto anketách. Tahle hlasování jen odráží naši momentální pohodu v týmu, kdy každý přeje každému a jdeme do toho společně, jako tým. Počínaje správcem hřiště a posledním náhradníkem konče…
Schreier s Bučkem ostatním něco upekli. Jakou odměnu do kabiny chystáte vy?
Pokutový řád hovoří jasně: Kdo ve vaší anketě zvítězí, musí nachystat něco ke kávě. Takže ani mě to nemine. Musím poprosit manželku o výpomoc s nějakým zákuskem. (úsměv)
Nominaci jste získal za utkání ve Štěpánkovicích, kde se zastavila vaše vítězná série. Zavládlo velké zklamání?
Bod bereme. Jakou bude mít hodnotu, se ukáže na konci sezony. Nicméně jestliže jedna série skončila, je čas nastartovat další!
Vraťme se krátce k tomuto utkání. Proč jste ztratili dva body? Prý dost neproměněných šancí…
Body jsme ztratili zejména proto, že jsme si nechali dát lacinou branku. Kdybychom vzadu udrželi nulu, tak jsem přesvědčený o tom, že jsme vyhráli. Nemůžeme každý zápas dávat tři a více gólů, někdy je potřeba zvítězit i jedna nula. Ofenzíva nám šlape, a proto musíme v těchto zápasech pomoct právě my vzadu. Bohužel nám tam jedna branka spadla.
Dalo se předejít vyrovnávací trefě soupeře? Kde se stala chyba?
Šlo o sérii chyb, které se nakupily na sebe. Nejvíc si ale vyčítám, že jsem soupeře u „lajny“ nedojel, nechal ho rozehrát a hráč soupeře poté šťastně zakončil. Hlavně tedy moje chyba.
Náprava může přijít v domácím souboji s Velkými Heralticemi. Co čekáte od tohoto zápasu a soupeře?
Čekám houževnatého soupeře, který nám nedá nic zadarmo. Stejně jako nikdo jiný v této soutěži. Ovšem bude to opět hlavně o nás, jak k zápasu přistoupíme. Jestliže každý hráč odevzdá na hřišti sto procent, tak jsem přesvědčen, že zvítězíme.
Jak hodnotíte dosavadní průběh sezony? Spokojenost?
Chceme se prezentovat svojí kombinační hrou, fotbal si užívat a mít z něj radost. Z tohoto pohledu tedy můžeme být spokojeni, jelikož snad kromě Slavkova nám nikdo prozatím nebyl vyrovnaným soupeřem. Výsledkům navzdory.
Troufáte si i na krajský přebor? Je pro vás v kabině postup téma?
Určitě bychom chtěli soutěž vyhrát a postoupit. Areál a podmínky, které v Jakubčovicích máme, jsou jednoznačně nastaveny na krajský přebor.
Jakubčovice se v loňské sezoně pohybovaly v dolních patrech tabulky, nyní se motáte na špici. Spoluhráči říkali, že je to do značné míry vaše zásluha. Co si o tom myslíte a jak se to poslouchá?
Mužstvo, které tady máme, bylo a je velmi kvalitní. Jedno z nejlepších v celé soutěži a hlavně s obrovským potenciálem. Chtělo si jen nastavit nějaké mantinely, dát tomu řád a systém. Určitě to není tak, že přišel nějaký Malina a vše se otočilo. Věřím, že přes zimní přestávku půjdeme ještě nahoru a naše výkony budou ještě kvalitnější. To vše samozřejmě platí za předpokladu dobré tréninkové účasti všech hráčů.
S fotbalem jste začínal v Suchdole nad Odrou. Kdo vás vůbec k fotbalu přivedl a proč jste zůstal právě u tohoto sportu?
K fotbalu mě přivedl táta, ale co si matně vzpomínám, tak v té době ani nebylo co jiného na vesnici dělat. Denodenně jsme byli na hřišti a kopali na bránu. A proč jsem u fotbalu zůstal? To je jednoduché, je to láska na celý život.
Mládežnická léta jste strávil hlavně v Bílovci. Jak na tohle období vzpomínáte?
Určitě velmi rád. Bílovec tehdy začínal se sportovními třidami a každý kluk chtěl hrát právě tam. Hráli jsme žákovskou ligu a potkávali se s těmi nejlepšími týmy na Moravě. Tehdy jsme si všichni žili své sny, že se budeme fotbalem jednou živit. (úsměv) Navíc mám z tohoto období spoustu kamarádů, se kterými se doteď potkáváme.
Poté jste hostoval v Baníku Ostrava. Co si z té doby vybavíte a nelitujete toho, že jste tam nezakotvil mezi muži a fotbalem se neživil?
Ano, téměř celý dorostenecký věk jsem strávil právě v Baníku. Bylo to zrovna v období fotbalové horečky v Ostravě, kdy se Baník stal mistrem. Doslova jsme hltali každý zápas a hráči pro nás byli bohy. Baníku opravdu vděčím za hodně. Až tam jsem se vlastně naučil hrát fotbal a zjistil, co vše obnáší. Zároveň jsem si zde také uvědomil, že na vrcholový fotbal nemám a budu si muset hledat jinou obživu.
Dospělou kopanou jste poprvé okusil právě v Jakubčovicích. Jak jste se tam dostal a jak obtížný byl přechod z dorostu mezi muže?
Půl roku před koncem dorosteneckého věku jsem z Baníku přešel do Fulneku, kde tehdy trénoval pan Gelnar, se kterým jsem se znal z Bílovce. Postoupili jsme do dorostenecké divize a během té doby si mě všimli v Jakubčovicích. Od té doby jsou mou srdcovou záležitostí a nedám na ně dopustit. Přechod byl složitý, ale pro mě usnadněný tím, jak kvalitní tým tehdy v Jakubčovicích byl. Přišel jsem tam zrovna ve chvíli, kdy skončila druholigová sezona a tým začínal v 1.A třídě. Suverénně jsme ji vyhráli, rok na to i krajský přebor a poté jsme skončili na druhém místě v divizi. Bylo nám nabídnuto postoupit do třetí ligy, ale pan Hájek mladší se rozhodl, že už fotbal v Jakubčovicích podporovat nebude. Parádní a krásné období, na které dodnes vzpomínáme.
Dva roky jste byl ve Valašském Meziříčí. Co říct k tomuto angažmá?
Po konci v Jakubčovicích se ve Valmezu vytvořila silná jakubčovická enkláva, když nás tam působilo celkem asi pět lidí. První sezona byla celkem rozpačitá, ale pak přišel trenér Robert Blaško a my jsme rázem po podzimní části vedli divizi. Nakonec jsme skončili pátí, ale i tak to byly krásné časy a moc rád na ně vzpomínám. Valaši si opravdu umí užít každou výhru, a to zejména při venkovních zápasech. (úsměv) Jedinou nevýhodou byla vzdálenost, kdy téměř každodenní dojíždění bylo opravdu náročné.
Následoval Nový Jičín. Jak se vám tam líbilo a čeho si nejvíce vážíte, když jste tam působil?
Nový Jičín mi opravdu přirostl k srdci, prožil jsem tam nádherných šest sezon a neodcházelo se mi vůbec lehce. Potkal jsem tam spoustu skvělých fotbalistů a zejména doposud nejlepšího trenéra mé kariéry, a to pana Hajného. Jeho přístup k fotbalu, pohled na svět a taktická připravenost byly na úroveň divize něco opravdu neuvěřitelného. Konec konců to můžeme vidět na výsledcích v této sezoně, kdy Nový Jičín suverénně míří do třetí ligy. Nejvíce si ovšem vážím osoby pana Holuba, bez něhož by fotbal v Novém Jičíně dávno nefungoval. Doufám, že tyto zkušenosti jednou zúročíme třeba právě v Jakubčovicích.
Proč jste se v létě vrátil do Jakubčovic? Zakončíte tam kariéru anebo znovu pomýšlíte na vyšší soutěž?
Mám časově náročnou práci v Olomouci a už se mi nechtělo tolikrát týdně dojíždět do Nového Jičína a víkendy pak trávit cestami po severní Moravě. Navíc mám v Jakubčovicích spoustu kamarádů, kteří už mě lanařili zpátky. Momentálně si přeji ukončit kariéru v Jakubčovicích, ale nikdy nevíte, co se v životě může stát.
Pravidelně nastupujete na postu stopera. Nechtěl byste si více zaútočit anebo vám tahle pozice maximálně vyhovuje?
S mými běžeckými schopnostmi je to pro mě ideální pozice. Navíc v našem stylu mám celkem často míč u nohy, což mi maximálně vyhovuje. Útočení nechávám na jiných, ale užívám si útočné standardní situace.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Ještě jednou si vychutnat postup s Jakubčovicemi.
Čím se rád zabavíte ve volném čase a kde pracujete?
Většinu volného času trávím s manželkou a našimi dvěma psy. Pracuji na Univerzitě Palackého v Olomouci jako vědecko-výzkumný pracovník.
Autor: Tomáš Holata
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Nikdy to nevzdávej, říká dobrou radu do života Karel Adamec z Ludgeřovic
- ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 7.kolo Moravskoslezský | 1.A třída sk. A, 2023-2024
- Chlebičov patří určitě mezi nejlepší trojici manšaftů v soutěži, říká o svém týmu talentovaný Filip Vala
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK Město Albrechtice | 13 | 22:5 | 32 |
| 2 | MFK Vítkovice B | 13 | 39:19 | 31 |
| 3 | FC Dolní Benešov | 13 | 35:19 | 29 |
| 4 | FK Sokol Mokré Lazce | 13 | 38:23 | 23 |
| 5 | TJ Sokol Kozmice | 13 | 31:34 | 23 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Zbyněk Pospěch | 14 |
| 2 | Dominik Klinger | 13 |
| 3 | Jan Kuric | 13 |
| 4 | Jakub Vidiševský | 11 |
| 5 | Daniel Skroch | 10 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | David Obrusník | 46 | 50,5% | 0 |
| 2 | Ladislav Beran | 43 | 51,8% | 0 |
| 3 | Jiří Klik | 43 | 47,8% | 0 |
| 4 | Daniel Schrom | 43 | 47,3% | 0 |
| 5 | Petr Vala | 43 | 53,1% | 0 |