Patrik Kozelek: Určitě je v našich silách tuto soutěž zachránit

Kdykoliv se dosud v této sezoně v anketě o nejlepšího hráče kola objevil fotbalista Slavkova, tak neměl konkurenci. Hegemonii Slavkova narušil až dvaadvacetiletý obránce Patrik Kozelek, který sice začal soutěžní ročník v dresu Chlebičova, ale nyní už hájí barvy Suchých Lazců. V sestavě svého nového týmu zaznamenal proti Štěpánkovicím premiérovou trefu, která mu vynesla nominaci mezi elitní jedenáctku.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V této anketě zatím dominovali fotbalisté Slavkova, ale vy jste nyní porazil Pavla Rohovského o přibližně deset procent. Jak je to možné? Kde všude jste sháněl hlasy?
Osobně jsem je moc nesháněl. Pár kamarádům jsem řekl, že jsem v sestavě kola, tak jestli chcou hlasovat, tak můžou. Nejvíce hlasů určitě poslali rodiče s bratrem, kteří jsou mí největší fanoušci, dále přátelé, kluci z týmu a přítelkyně také určitě něco přidala.
Čím se teď svým podporovatelům odvděčíte?
Co se týče kluků z týmu, tak budu určitě o pár stovek chudší, dále nějakou tu lahvinku alkoholu a další věc, co po mě chtějí, tady raději zmiňovat nebudu. Rodičům a bratrovi koupím dovolenou a přátelé pozvu na chatu nebo je tady ještě druhá varianta, která je asi pravděpodobnější - že se všichni sejdeme u nějaké té dobré lahvinky. Já samozřejmě nealko.
Berete to alespoň jako malou satisfakci za nedělní porážku ve Štěpánkovicích? Jak velkou radost vám titul „hráč kola“ udělal?
Určitě ne, raději bych to vyměnil za týmové tři body. Vůbec jsem to nečekal, jsem příjemně překvapen. Radost mám, ale myslím si, že by si to určitě zasloužil někdo jiný z našeho týmu, jako třeba Jarda Laub, který podal nejlepší výkon na hřišti.
Když se ještě vrátíme k samotnému zápasu ve Štěpánkovicích. Slyšel jsem, že jste si snad ani nezasloužili prohrát…Můžete utkání zpětně zhodnotit?
V prvním poločase jsme určitě byli lepším týmem. Vytvořili jsme si více šancí, ale bohužel jsme proměnili jen jednu a dostali vyrovnávací gól, který z velké časti beru na sebe. Po přestávce naše hra upadla. V 70. minutě jsme si navíc nedali pozor na štěpánkovického hráče, který pečetil výsledek na konečných 2:1. Zbytek zápasu se dohrával takticky a my si nevypracovali žádnou šanci, ze které bychom mohli vyrovnat.
Výborný začátek zápasu jste korunovali vedoucí brankou. Můžete prosím popsat svůj gólový zásah?
Rozehráli jsme rohový kop nakrátko a po ideálním centru Ondry Vlhy jsem si našel místo mezi obránci soupeře a nohou jsem zakončoval k levé tyči.
Co se poté pokazilo, že jste si opět nechali proklouznout body?
Štěpánkovice povzbudila vyrovnávací branka a ve druhém poločase už diktovali hru. Těžko teď můžu říct, co se stalo.
Pohled na tabulku je zatím docela tristní, když máte na kontě nulu. V čem vězí největší problém a jak ze svízelné situace ven?
Myslím si, že si tým ještě musí zvyknout na I.A třídu, protože tam je určitý rozdíl oproti nižším soutěžím, ale stojím si za tím, že je to soutěž, kde může hrát každý s každým. Musíme zkusit uhrát nějaké body do konce podzimní části, na co si myslím, že máme a v zimě pořádně natrénovat a sehrát se.
Vy jste rozjel sezonu v dresu Chlebičova, ale v půlce září jste přestoupil do Suchých Lazců. Nejde o příliš obvyklý krok. Proč jste se k němu odhodlal a kdo vás do Suchých Lazců nalákal? A nelitujete zpětně svého rozhodnutí?
V Chlebičově jsem byl velmi spokojen až do určité doby, kdy jsme se v některých věcech neshodli s trenérem. V ten moment přišel zlom a obrovská frustrace, kdy jsem měl úplně chuť skončit s fotbalem. Naštěstí přišla nabídka ze Suchých Lazců, když mě oslovil spoluhráč David Kostka, se kterým pracuji. Svého rozhodnutí určitě nelituji, poznal jsem nové super lidi, kteří mě mezi sebe přijali, teda aspoň si to myslím (smích) a já zase dostal chuť hrát fotbal. V Suchých Lazcích je super parta a jsem rád, že tam jsem.
Teď v sobotu paradoxně nastoupíte proti Chlebičovu. Jak se na tento zápas těšíte? Poradíte trenérovi, jak na soupeře vyzrát?
Na tento zápas se těším jako na každý jiný, možná mám o něco více motivace se ukázat. Určitě se těším na vzájemné souboje s kluky, se kterými jsem ještě měsíc zpátky hrával a se kterými jsme kamarádi. Klukům v kabině určitě řeknu, na co si dávat pozor, ale že bychom trávili celý trénink mou přednáškou o Chlebičovu, to určitě ne.
Když už jsme u trenéra Romana Nováka, tak ten vystřídal na lavičce Jaroslava Lauba, který odstoupil po porážce ve Slavkově. V čem je mezi nimi největší rozdíl? Pomohla tato změna?
Netroufnu si říct, v čem je mezi nimi rozdíl, protože pod Jardou Laubem jsem absolvoval jen jeden trénink a jeden zápas a to stejné pod Romanem Novákem, jelikož už máme úplně nového trenéra Ericha Říčného.
Myslíte si, že je v silách mužstva I. A třídu zachránit?
Jak říkám, stojím si za tím, že v I.A třídě může hrát každý s každým. Určitě je v našich silách tuto soutěž zachránit. Kluci jsou velice bojovní, silní a také šikovní. Myslím si, že když k tomu připočteme pořádnou zimní přípravu, tak naše výkony půjdou nahoru. I tak si myslím, že jsme poslední dvě utkání nehráli špatně. Naopak, do určité doby jsme byli lepším týmem.
Patříte k odchovancům Dolního Benešova, za který jste si zahrál i divizi. Jak na dobu strávenou v tomto klubu vzpomínáte a není vám trošku líto, že tam nyní nekopete třetí ligu?
Do Dolního Benešova jsem se vrátil zpátky v osmnácti letech z Opavy. Odehrál jsem celý podzim v základní sestavě, poté jsem se však zranil a na jaře jsem už moc příležitostí nedostal. Na Dolní Benešov vzpomínám v dobrém, protože to byla moje první větší zkušenost s mužským fotbalem, i když jsem byl v té době věkem ještě dorostenec. Určitě bych si rád zahrál třetí ligu, ale líto mi to není. Já se v té době rozhodl, tak jak jsem to cítil a nelituji toho.
Spoustu mládežnických let jste strávil ve Slezském FC Opava. Co si z tohoto období vybavujete a co považujete za svůj největší úspěch?
Co mi nejvíce utkvělo v paměti, je můj první zápas, ve kterém si mě pan trenér Schmucker chtěl vyzkoušet a odehráli jsme ho s řeckým týmem PAOK Soluň. Dále utkání v Jablonci, kde jsme hráli 5. prosince na umělce, nevím kolik mohlo být stupňů, ale mínus bylo určitě, protože všude kolem byly metry sněhu. Na zápasy s Baníkem Ostrava, Plzní, Mladou Boleslaví nebo Spartou na strahovském stadionu také určitě nejde zapomenout. Jako opavský úspěch beru to, když jsem byl v kategorii U17 a hrával jsem za U 19, tím pádem jsem si mohl zahrát takové zápasy. Zážitků mám z Opavy hodně, strávil jsem tam krásné časy, které mi úplně změnily mládí, samozřejmě pozitivním způsobem.
Dále jste se mihl v Háji ve Slezsku a Kravařích. Proč jste tam nevydržel déle? Kde se vám více líbilo?
Pokaždé přišla nová nabídka a já chtěl zkoušet další nové věci a poznávat nové lidi. Nedokážu říct, kde se mi více líbilo, tam i tam to bylo celkem fajn.
Po již zmiňovaném Chlebičovu přišly Suché Lazce. Jak jste tam spokojený? Dovedete si představit, že tam strávíte delší dobu anebo chystáte po podzimu zase stěhování?
V Suchých Lazcích jsem velmi spokojen. Sedí mi to tam na jedničku, úplně všechno. Akorát výsledky musíme zlepšit. Určitě tam chci zůstat do konce celé sezony. Nechci utíkat z boje, navíc lidi jsem si oblíbil. Co bude po sezoně , momentálně řešit nechci, důležité je, co je teď.
Vím, že jste schopný nastupovat na pozici stopera, krajního obránce i defenzivního štítu. Kde vám to nejvíce vyhovuje a proč?
Nejvíce mi to vždycky vyhovovalo na středu, takže defenzivní štít a stoper. Ale začínám si pozitivně zvykat na kraj obrany, kde jsem rád, že si můžu i zaútočit.
V minulosti vás dost srážely zdravotní problémy. Můžete prosím popsat, co všechno se vám přihodilo a jste už stoprocentně fit?
Měl jsem problémy s kotníkem, který se ještě občas ozve. Něco bylo i ve stehnu a v zádech. Pár zranění jsem odnesl i ze soubojů, v oblasti krku a hrudi, ale to bylo jen jednou. Určitě by se ještě něco našlo. Stoprocentně fit už asi nikdy nebudu, ale cítím se dobře.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Kdyby jste se mě zeptal, když mi bylo třináct let, určitě bych Vám napsal seznam, ale teď už žádné velké ambice nemám. Můj momentální cíl je udělat všechno proto, abych pomohl Suchým Lazcím na hřišti dobrými výkony a abychom zachránili I.A třídu.
Čemu se rád věnujete ve volném čase?
Snažím se věnovat svým nejbližším. Dále se věnuji i jiným sportům, než je fotbal. Asi nejvíce bojovému umění, kde ještě nějaké ambice mám.
Kde pracujete a jak vás vaše profese naplňuje?
Pracuji v Opavě v Isotře. Práce je to fajn, ale že bych vyráběl celý život venkovní žaluzie, si představit neumím. Určitě chystám změnu, doufám, že zásadní a už na celý život.

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.