Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
TOP FOTKY TÝDNE: Nerušit, spím!
NEJ VÍKENDU: Kanonýr nasázel osm branek za zápas
HVĚZDY V PRALESE: Radek Šírl vrazil do soupeře a byl vyloučen

Jan Němec - Chtěl bych v Ludgeřovicích vyhrát 1. A třídu

24.08.2018 11:37 Tomáš Holata

Ve druhém díle ankety o nejlepšího hráče příslušného kola byla situace mnohem dramatičtější než před týdnem. Z prestižního vítězství se tentokrát radoval čtyřiadvacetiletý záložník Jan Němec, který svým gólem zajistil Ludgeřovicím tříbodový zisk z nedělního utkání ve Slavkově.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jak si ceníte titulu hráče kola?
Je to pro mě premiéra, které si hodně vážím. V této soutěži je anketa dost populární, takže mě vítězství opravdu těší. I když musím poznamenat, že můj výkon neodpovídal parametrům hráče kola.
Kdo k výhře nejvíce přispěl a čím teď v kabině obdarujete své spoluhráče?
Jednoznačně kluci z kabiny, kteří mají motivaci v podobě peněžní odměny do kasy spolu s dobrou lahví alkoholu. Přesně tak, máme vypsané položky za takovéto „úspěchy“. Pár hlasů jsem získal od rodiny a nesmím zapomenout na přítelkyni, která také poctivě hlasovala (smích).
Nominaci jste získal za vydařený zápas proti Slavkovu. Byl jste spokojený se svým výkonem?
Je to tak 50 na 50. Na jednu stranu jsem rád, že jsem utkání rozhodl a ve Slavkově jsme vyhráli, ale v utkání byla spousta situací, která jsem mohl vyřešit jinak, lépe. Z mé strany tam bylo hodně nepřesností, zbytečně ztracených míčů a nedotažených situací do finální fáze.
Nastoupil jste na pravém kraji zálohy, přičemž v minulosti jste tvořil hru Ludgeřovic z pozice špílmachra. Který post vám více vyhovuje a z jakého důvodu?
Je to takový paradox, od svých začátků jsem vychovaný jako střední obránce, až v mužích jsem začal nastupovat na ofenzivnějších postech. Dříve jsem nastupoval ve středu pole, ale necítil jsem se tam úplně svůj, měl jsem málo balonů a mé výkony nenaplnily očekávání. Od loňské sezony mě trenér začal stavět na kraji, hledali jsme optimální post a zřejmě jsem se osvědčil. Mám větší počet míčů za zápas než na středu, kluci mě hledají svými přihrávkami a myslím, že nám to takhle funguje. Baví mě to mnohem víc než ve středu hřiště, mám velký prostor k ofenzivě a to si užívám.
Vraťme se ještě krátce k samotnému utkání, které moc krásy nepobralo. Jak byste ho zhodnotil? Výborně jste bránili, přesto tři body asi zlaté…
Naprosto souhlasím, bylo to bojovné utkání. Slavkov nás poctivě dostupoval, hrál velmi houževnatě, tvrdě a nedal nám nic zadarmo. Diváci museli trpět, hrálo se tzv. po šestnáctku, málo šancí a střel na bránu. Nehráli jsme po zemi, všechno chodilo vzduchem, což nám nesvědčí, a proto to vypadalo takto. Bylo to typické remízové utkání, ale nakonec jsme si odvezli tři body. Ostatně i takové zápasy jsou a jsme za to moc rádi. Jsou to pro nás důležité body ze Slavkova, kde se rozhodně tolik vyhrávat nebude.
Postaral jste se o jedinou branku zápasu. Můžete čtenářům popsat gólovou situaci? Michal Pěntka říkal, že podobně krásně se už letos netrefíte…
Co si vybavuji, tak letěl dlouhý výkop, který hlavičkoval slavkovský obránce ke kraji hřiště. Tam jsem si míč zpracoval, navedl do šestnáctky a po naznačení jsem střílel na zadní tyč a pak už byl míč v bráně. Moc jsem situaci neviděl přes obránce přede mnou, ale podle kluků to spadlo do šibenice. (úsměv) Jak říkal Pěnťas, životní trefa, takových gólů se za život moc nepodaří.
Během samotného utkání jste působil dost podrážděným dojmem. Vždycky takhle prožíváte zápasy, anebo co vás proti Slavkovu vytočilo?
Dá se říct, že zápasy prožívám vždycky. Jsem emotivní a někdy zbytečně vznětlivý. Kolikrát si po zápase říkám, že to bylo moc. Vždycky chci odcházet z hřiště jako vítěz, možná proto tolik emocí. Ale není to nikdy až tolik, jako tomu bylo ve Slavkově, kde jsem párkrát dostal nakopáno v souboji, ne vždy to bylo úplně čestné ze strany obránce Slavkova a navzájem jsme se dětinsky handrkovali. Pak se situace už jen stupňovala slovní formou, a taky jsme za to byli spravedlivě potrestáni žlutou kartou. Jsem ovšem rád, že jsem na tento konflikt odpověděl gólem, což je na hřišti ta nejlepší možná odpověď. Malinko mě mrzí, že jsme si pak s dotyčným nepodali ruku a nenechali tohle na hřišti, ale i to se někdy stává…
Co říkáte na start sezony? Ze dvou zápasů jste vytěžili výborné čtyři body, i když mohli jste být dokonce stoprocentní…
Když se na to dívám zpětně, tak jsme za čtyři body ze dvou zápasů velmi rádi. V prvním utkání jsme chtěli zvítězit, domácí hřiště, nováček soutěže, ale vzhledem k průběhu zápasu, kdy to bylo 0:2 pro Vřesinu, jsme za bod rádi, i když jsme ke konci utkání sahali po vítězství. Tři body ze Slavkova jsou super, tady se vyhrávat nebude. Slavkov je doma silný a bude zde sbírat body jako v loňské sezoně. Takže čtyři body jsou hodně slušné a jsme za ně šťastní.
Nyní v domácím prostředí přivítáte Štěpánkovice. Co od tohoto utkání očekáváte? Na co si dát pozor?
Soupeře skoro neznáme, víme jen, že mají problém s kádrem a že jejich trenér hraje na stoperu. Ale hrajeme doma s nováčkem, takže budeme chtít vyhrát naší zodpovědnou hrou a doufám, že divákům předvedeme pohledný ofenzivní fotbal.
Jaké vůbec máte v této sezoně ambice?
Prožíváme v týmu generační obměnu, loni nám čtyři starší hráči ukončili své kariéry. Myslím si, že jsme kádr dobře doplnili a máme mladý perspektivní tým. Chceme atakovat horní příčky tabulky.
Patříte k odchovancům Baníku Ostrava, ale již v mládežnickém věku jste putoval po různých hostováních. Není vám líto, že jste nedostal v Baníku větší šanci?
Když jsem byl menší, tak jsem to prožíval a někdy i obrečel. Teď rozhodně nelituji, poznal jsem spoustu zajímavých lidí, takže jsem za to vlastně rád.
Vystřídal jste poměrně dost klubů. Mohu zmínit Porubu, Hlučín, Frýdek-Místek, Vítkovice, Polanku, Velkou Polom anebo Sedliště. Jak jste snášel časté stěhování a kde se vám nejvíce líbilo?
Začínal jsem ve VOKD Poruba, odtud jsem putoval do Hlučína, kde jsem přešel i na základní školu. Zde jsem odehrál žáky, pak byl ovšem Baník s Hlučínem ve sporu a nechtěli mi tady prodloužit hostování, takže jsem to musel různě střídat. Jinak bych pravděpodobně zůstal v Hlučíně během dorosteneckého období. V mužích už byla priorita dostat se na vysokou školu, takže tahle angažmá byla vždycky spíše pro radost. Chtěl jsem si občas zahrát s kamarády.
V Ludgeřovicích jste nejprve hostoval v letech 2014-2015 a pak jste tam před loňskou sezonou přestoupil. Proč jste se vrátil?
Kvůli přátelům. S některými hraju už odmalička. Navíc jsem po prvním angažmá zjistil, že mi to zde přirostlo k srdíčku a je tady spousta skvělých lidí. V Ludgeřovicích jsem naprosto spokojený.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Chtěl bych v Ludgeřovicích vyhrát 1. A třídu.
Jaké máte koníčky?
Mým koníčkem je fotbal, je to pro mě perfektní relax. Taky rád čtu, hraji tenis a chodím na hory. Nesmím zapomenout na přítelkyni, se kterou rád trávím volný čas.
Už pracujete nebo ještě studujete?
Studuji na 3. lékařské fakultě medicínu. Nyní jsem úspěšně dokončil 5. ročník a přes léto čerpám sílu na závěrečný šestý. (úsměv)
Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.