Zdeněk Nevlud: Práce gynekologa mě baví
Úvodní díl ankety o nejlepšího hráče kola se stal kořistí sedmadvacetiletého Zdeňka Nevluda, který pomohl Slavkovu k nedělní remíze s Chlebičovem. Rychlonohý záložník získal drtivou většinu všech hlasů, když obdržel téměř sedmdesátiprocentní podporu. Zcela zaslouženě jsme ho tedy požádali o rozhovor.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Poprvé jste vyhrál tuto anketu. Jak velkou vám to udělalo radost?
Přiznám se, že nominace pro mě byla celkem překvapivá. Nemám pocit, že bych podal nějak skvělý výkon. Radost bych měl, kdybychom vyhráli, tohle je jen taková drobnost, i když je třeba podotknout, že za bod bychom měli být rádi.
Kde jste sháněl hlasy a na jakou odměnu se kluci v kabině mohou těšit?
Hlasy jsem nesháněl vůbec nikde, nějak se o to postarali kluci z kabiny. Trochu je podezřívám z toho, že jim jde hlavně o tu odměnu, takže něco budu muset donést. Takový Honza Král, který začal objevovat krásy alkoholu až po třicítce, se neustále hlásí, takže už jen kvůli němu budu muset nějakou tu láhev donést, ať má v pátek co pít. (smích)
Proti Chlebičovu jste podal kvalitní výkon, když hlavně v první půli jste stále zaměstnával hostující obránce. Byl jste sám se sebou spokojený?
Nechci, aby to vypadalo, že jsem na sebe nějak přísný, ale upřímně se svým výkonem moc spokojený nejsem. Od spoluhráčů jsem dostal několik zajímavých přihrávek, hlavně křížné balony od Jirky Schneidra stály za to, ale nedokázal jsem s tím nic udělat. Bohužel jsem stál často v ofsajdu, což teď v kabině neustále poslouchám, nebo jsem prostě špatně zakončil. Navíc obránce, na kterého jsem hrál, ať mi promine, byl hodně slabý, takže jsem se přes něj měl prosadit a dát alespoň jeden gól. Spokojený tedy nejsem, a o to více mě překvapuje vítězství v anketě.
Nepatříte zrovna mezi kanonýry, což se opět potvrdilo. Dala se nějaká situace řešit lépe?
Hm, je smutné to takhle slyšet, ale je to pravda. Kanonýr jsem byl naposledy možná v dorostu, od té doby to střelecky není žádná sláva. Lépe se daly určitě řešit obě situace v prvním poločase, kdy jsem se dostal do zakončení, bránu jsem bohužel netrefil a jak už jsem odpověděl výše, nejsem s tím spokojený. Měl jsem se prosadit a něco tam spadnout mělo.
Vraťme se ještě krátce k zápasu proti Chlebičovu. Pokuste se o krátké hodnocení nedělního duelu…
V prvním poločase byli hosté určitě lepším týmem. Měli několik nebezpečných šancí, my jsme sice párkrát také zahrozili, ale myslím si, že kdybychom prohrávali o poločase 0:3, těžko bychom se mohli divit. Po přestávce jsme začali být mnohem aktivnější, vypracovali jsme si nějaké šance a myslím si, že vyrovnání jsme si zasloužili, ale to je tak maximum, čeho se dalo dosáhnout.
Po hloupých chybách jste dvakrát museli dotahovat. Jak se příště vyvarovat podobných hrubek?
Samozřejmě to mrzí. Góly jsme si vlastně dali sami, ale házet vinu na jednoho hráče opravdu nechci, jsme tým. Třeba druhý gól z mého pohledu určitě nepadá jen na hlavu gólmana. K celé akci, zejména k napadání soupeřovy rozehrávky, jsme přistoupili laxně, a ta branka byla bohužel jen smutným vyvrcholením.
V dalším kole doma přivítáte Ludgeřovice. Co na tohoto soupeře vymyslet?
Hrajeme doma, takže určitě budeme chtít vyhrát, to je jasné. Ale je pravda, že proti Ludgeřovicím to byl vždycky těžký zápas. Moc výher proti nim nepamatuju, takže nás nečeká nic jednoduchého.
Jaké vůbec máte ambice. Na jaké umístění v soutěži pomýšlíte?
Myslím si, že bychom byli všichni rádi, kdyby se nám vyhnul boj o záchranu, to nejsou nikdy příjemné starosti. Věřím, že máme tým na to, abychom hráli klidný střed tabulky, ale na úplnou špici podle mě nestačíme. Je tam několik opravdu dobrých týmů, které mají určitě kvalitnější kádr. Já sám bych byl spokojený s umístěním v horní polovině tabulky.
Během léta jste doplnili kádr o několik nových hráčů. Jak zatím hodnotíte přínos posil?
No, těžko říct. (smích) Někteří kluci zatím moc nechodí, takže moc nemůžu hodnotit, a u těch ostatních se uvidí časem. Na kraj zálohy přišel Dean Gračanin, ten vypadá zajímavě, a dobrou posilou by mohl být i Martin Němčík, který dorazil z Chlebičova. Ale zatím opravdu nevím, co k nim víc říct, máme za sebou jeden mistrák, uvidíme. Samozřejmě nesmím zapomenout na návrat slavkovské legendy, Břeti Malčeka, u kterého všichni doufáme, že mu ještě nezvlhl střelecký prach a pár gólů za nás ještě vstřelí.
Vy osobně patříte ke slavkovským odchovancům. Co pro vás tento klub znamená?
Je pravda, že tady hraju od svých asi osmi let, takže se zde cítím jako doma. Prošel jsem všemi mládežnickými týmy a až na dvouletou přestávku hraju ve Slavkově celý život. Hraju tady rád, fotbal mě moc baví, máme skvělé fanoušky, kterých chodí hodně na každý zápas, takže doufám, že jim budeme dělat radost a výher bude co nejvíce.
Neuvažoval jste někdy o změně dresu?
Za tu dobu, co hraju za muže, jsem nikdy o změně nepřemýšlel. Nebyl důvod a ani jsem nezaznamenal, že by o mě někdo měl zájem. Hrát fotbal ve Slavkově je pro mě ideální, mám to blízko, mám tady hodně přátel a hrajeme kvalitní soutěž, takže kam bych odcházel.
Pokuste se zavzpomínat na své začátky. Kdo vás k fotbalu přivedl?
No, asi otec. Když mi bylo osm, tak jsme se přestěhovali do Slavkova a já jsem tady začal hrát. Fotbal mě od začátku moc bavil a na roky strávené v žácích vzpomínám moc rád. Trénoval mě i můj současný kouč v mužích Tomáš Onderka, takže mě zná opravdu dlouho.
Epizodně jste se objevil v dorostu Slavie Opava. Co si z té doby vybavíte?
To byly skvělé dva roky. Šel jsem tam na hostování v době, kdy mě fotbal moc nebavil. S dorostem ve Slavkově jsme totiž spadli do okresního přeboru, chodilo nás málo na trénink, a ani mě to po přechodu z žáků do dorostu moc nešlo. Potom se najednou objevila možnost přestoupit do Opavy a hrát krajský přebor, takže jsem byl rád za tuhle možnost. Šel tam se mnou i Honza Borunský, můj celoživotní spoluhráč, se kterým to ve fotbale táhnu od úplných začátků. Myslím si, že ty dva roky nám tam fotbalově hodně prospěly. Hráli jsme vysokou soutěž, ve které jsme navíc i zvítězili. Hodně jsme se tam naučili a přechod do mužů byl potom snadnější.
Mezi slavkovskými muži jste dlouho balancoval na hraně základní sestavy. Nebyl jste v minulosti naštvaný, že nedostáváte tolik příležitostí?
Samozřejmě, že člověk chce hrát a hlavně v době, kdy jsem v mužích začínal, jsem býval naštvaný, když jsem nebyl v sestavě. Trenéři to ale mají těžké, není lehké všechny uspokojit a hrát nás může jen jedenáct. K tomu je třeba přiznat, že má docházka nebyla nikdy úplně ideální. Šest let jsem studoval v Olomouci, takže na tréninky přes týden nebyl čas a kolikrát jsem nebyl k dispozici ani na zápasy, takže trenéři se mnou museli mít zlaté nervy a asi jsem je párkrát dost namíchnul. Studia už jsem sice dokončil, ale ani teď to není optimální, protože dva víkendy v měsíci trávím v práci, takže bohužel ani teď nemůžu být na fotbale tak často, jak bych si představoval.
Nyní jste už pravidelnějším členem základní jedenáctky, když nastupujete především na levém kraji zálohy, ale jste schopný hrát i úplně na hrotu. Jaký post vám nejvíce vyhovuje a proč?
Nemám si na co stěžovat. Když chodím alespoň trochu na tréninky, tak v základu většinou jsem. Hraje se mi asi nejlépe na levé záloze, jsem tam více ve hře a jsem na tento post zvyklý. V útoku sice někdy také nastupuji, ale jak už padlo výše, žádný kanonýr nejsem, a ani mi nevyhovuje chodit do tolika osobních soubojů a rvát se v šestnáctce, nejsem ani žádný extra hlavičkář. Ale když trenér potřebuje, tak tam samozřejmě naskočit můžu.
Čeho byste ještě chtěl ve své kariéře docílit? Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Tady asi budu stručný, ale žádný velký sen nemám. Sny byly, když jsem hrál za mladší žáky, to se každý z nás viděl minimálně v anglické lize. (smích) Opravdu nevím, nic zásadního ve fotbale neočekávám, hraju jen pro zábavu, snad se mi budou vyhýbat zranění a budu hrát ještě mnoho let.
Jste absolvent VŠ. Jak obtížné bylo kombinovat fotbal se studiem?
Na tuto otázku už jsem odpověděl před chvílí. Fotbal jsem sice hrál po celou dobu studií, ale ta docházka nebyla nikdy úplně stoprocentní, zejména ve zkouškovém období. Chápu, že trenéři někdy bývali naštvaní, ale škola prostě měla přednost a přes týden nebylo možné na tréninky jezdit. Na druhou stranu, kdybych studoval třeba v Brně nebo v Praze, tak bych s fotbalem skončil úplně. Těžko bych každý víkend jezdil domů na zápas, takže myslím, že tohle ještě šlo.
Máte časově dost náročné povolání, kdy pracujete jako lékař (gynekolog) v nemocnici. Jak náročné je to skloubit se sportem a jak vás tahle specifická profese baví?
Jak už jsem řekl, tím, že musím pracovat i o víkendech, tak ani teď nemůžu fotbalu dávat tolik, kolik bych chtěl. Mívám víkendové služby, kdy tam jsem 24 hodin, dvakrát měsíčně, takže když to vyjde na zápas, tak se prostě nedá nic dělat. Občas se mi povede si směnu přehodit, ale většinou se s tím nedá hnout, kolegové mají taky své plány. Jinak práce mě určitě baví, samozřejmě v kabině si ze mě spoluhráči neustále utahují a pořád musím poslouchat nějaké narážky, ale zvyknul jsem si. (smích)
Ve vašich rukou se rodí nový život. Kdy budete mít vlastního následovníka?
Hm, těžko říct. (smích) Určitě to v budoucnu plánuju. Rád bych na slavkovském hřišti jednou viděl pobíhat syna, ale ještě to není úplně aktuální.
Jaké máte další záliby?
Kromě fotbalu celkem hodně čtu, koukám na filmy, rád cestuji a samozřejmě se nebráním posezení u dobrého piva. (smích)
Autor: Tomáš Holata
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Nikdy to nevzdávej, říká dobrou radu do života Karel Adamec z Ludgeřovic
- ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 7.kolo Moravskoslezský | 1.A třída sk. A, 2023-2024
- Chlebičov patří určitě mezi nejlepší trojici manšaftů v soutěži, říká o svém týmu talentovaný Filip Vala
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK Město Albrechtice | 13 | 22:5 | 32 |
| 2 | MFK Vítkovice B | 13 | 39:19 | 31 |
| 3 | FC Dolní Benešov | 13 | 35:19 | 29 |
| 4 | FK Sokol Mokré Lazce | 13 | 38:23 | 23 |
| 5 | TJ Sokol Kozmice | 13 | 31:34 | 23 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Zbyněk Pospěch | 14 |
| 2 | Jan Kuric | 13 |
| 3 | Dominik Klinger | 13 |
| 4 | Jakub Vidiševský | 11 |
| 5 | Bilyamin Abdullahi | 10 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | David Obrusník | 46 | 50,5% | 0 |
| 2 | Ladislav Beran | 43 | 51,8% | 0 |
| 3 | Jiří Klik | 43 | 47,8% | 0 |
| 4 | Daniel Schrom | 43 | 47,3% | 0 |
| 5 | Petr Vala | 43 | 53,1% | 0 |