Tomáš Dietrich: Mému srdci budou vždycky nejblíže Stěbořice
Anketa o nejlepšího hráče kola pomaličku získává nového hegemona. Po dlouhém panování Oldřišova totiž již potřetí během měsíce kralovali fotbalisté Slavkova. Po René Klementovi a Janu Borunském získal nejvyšší počet hlasů i Tomáš Dietrich, který svým hattrickem v nedělním zápase popravil Velké Heraltice.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Slavkov v minulosti nebyl v této anketě příliš úspěšný, ale teď jste třetí nominaci proměnili ve stejný počet vítězství. Jak je to možné? Kdo za tím stojí?
Sám pořádně nevím, asi teď podáváme životní výkon. (úsměv) Anebo už kluci z Oldřišova byli všichni vyhlášeni, tak dávají šanci jiným mužstvům.
Kde jste vy osobně sháněl podporu a jak velkou radost vám vítězství udělalo?
V takových anketách se moje jméno moc často neobjevuje, takže mě vítězství samozřejmě potěšilo. Už po zápase v kabině mi spoluhráči naznačovali, že to vypadá na sestavu kola, takže pro mě zřejmě hlasovali oni.
Ve spojení s hattrickem se vám to asi prodraží. Čím budete muset přispět do týmové kasy anebo kabiny?
Hattrick bude kartónek šampusu a muž kola…No, asi zůstaneme u toho šampusu, takže taky kartónek. (úsměv)
Nominaci jste si vysloužil třemi krásnými góly do sítě Velkých Heraltic. Zažil jste někdy povedenější zápas? Kdy naposledy jste dosáhl v soutěžním utkání hattricku?
Nepovažuji se za žádného kanonýra, takže v mužích jsem těch hattricků moc nezaznamenal. Vůbec si nevzpomínám, kdy naposledy se mi to podařilo. Snad v dorostu si vybavuji, že jsem zrovna proti Velkým Heralticím dal osm gólů. To bylo asi nejvíc v mé kariéře.
Můžete prosím čtenářům popsat své góly? Dá se říct, že jste si docela vychutnal hostující obránce…Nebyl jste šokovaný tím, kolik jste od nich dostal místa?
Na první gól mi z levé strany nahrál Heňďa, nahrávka šla trochu za mě, tak jsem se ji snažil patou aspoň tečnout někde do brány a on z toho byla celkem povedená branka. Druhý gól vybojoval Hanysek Král, kdy zachytil špatně vhozený aut, posunul mi to, mně se povedlo obehrát obránce a pak to tam prošlo střelou na zadní tyčku. Třetí gól byl důležitý, protože se Velkým Heralticím zrovna podařilo snížit na 2:1, ale chvilku po rozehrávce se ke mně dostal balon, tak jsem zamotal svého strážce a pravý horní růžek byla ta správná volba.
Nedělním vítězstvím jste přerušili černou výsledkovou sérii. Jak moc jste si oddechli? Jinak bylo vidět, že jdete od začátku hladově za třemi body…
Teď se nám doma moc nedařilo. V některých zápasech nám chyběla chuť po vítězství a v jiných troška toho potřebného štěstíčka. Proto už bylo potřeba doma zabrat, potěšit diváky a kdy jindy, než v derby proti Velkým Heralticím. Vyšlo to, takže paráda! Ale ještě nás čekají čtyři kola, kde bysme rádi ještě nějaké body posbírali.
Souboje mezi Slavkovem a Velkými Heralticemi bývají docela prestižní. Cítil jste vy osobně větší motivaci?
S klukama z Velkých Heraltic se známe, je to nejbližší soupeř v 1.A třídě, takže se tomu může říkat derby a to je přece vždycky prestižní! Motivaci jsme měli všichni stejnou, a to konečně doma vyhrát a připsat si do tabulky tři body.
V tomto kole zavítáte do Kobeřic. S jakou taktikou a plány?
Na podzim jsme Kobeřice porazili 3:1, takže nám mají co vracet. Kobeřice mají výborný útok, takže budeme muset vycházet ze zajištěné obrany a počkat si na nějakou jejich chybu. Nebude to jednoduchý zápas, ale naši trenéři určitě v pátek nějakou taktiku vymyslí, a my soupeři nedáme nic zadarmo. Doufám, že si nějaký bodík odvezeme.
Dolní polovina tabulky I. A třídy je strašně vyrovnaná. Kam byste se chtěli vyhoupnout? Na jaké umístění si ve Slavkově troufáte?
Tabulka 1.A třídy je vyrovnaná každý rok. Já si myslím, že všichni budou spokojeni, když se dostaneme co nejblíže 35 bodům…
Vy dost rotujete sestavou. Už jste nastoupil na postech stopera, středního záložníka a teď útočníka. Na jaké pozici se cítíte nejlépe a proč?
Nejlépe se samozřejmě cítím v útoku, kde jsem hrál odmala. V obraně mi to taky nevadí, akorát ve středu zálohy mi to moc nevyhovuje, protože nepatřím mezi žádné vytrvalce…
Celou svou kariéru pendlujete mezi Stěbořicemi a Slavkovem. Nechtěl jste to někdy zkusit i v jiném klubu? Přišly nabídky z vyšších soutěží?
Nabídky z jiných klubů byly, ale nějak mě to nalákalo…Stěbořice jsou mou rodnou vesničkou, kde jsem s fotbalem začínal. Tady mě naučili kopat do toho kulatého nesmyslu…Začínal jsem v žácích, když jsem občas jsem vypomohl mini žákům v bráně. (úsměv) Potom přišel dorost, kde jsme dokonce postoupili o třídu výš, no a od patnácti let jsem už začínal pod vedením mého otce hrát za béčko, mimochodem s mým učitelem tělocviku ze základní školy, a pak si mě trenéři přetáhli do áčka. V tomto období jsem byl opravu fotbalový magor, protože jsem nejdřív odehrál zápas za dorost, hned potom za áčko, a aby toho neměl málo, tak v neděli ještě za béčko…Takže pěkných 270 minut za víkend. Dneska jsem rád za těch 90 minut, a i to už bych si rád zkrátil. (smích)
Ve Stěbořicích jste nastupoval se svým bratrem Martinem. Nechybí vám tahle spolupráce?
S bráchou jsem toho zase tak moc nenahrál. Chvilku v mini žácích, kde jsem pár zápasů chytal, potom žácích a v dorostu už minimálně, protože brácha hrál od přípravky až do dorostu hokej za Slezan Opava. No a v mužích, když už jsme se konečně potkali, tak si na podzim zlomil klíční kost a bohužel na jaře si přetrhl křížový vaz, a to jeho fotbalovou kariéru na nějaký čas ukončilo…Ale uvidíme, možná si spolu v brzké době v jednom týmu kopneme.
Jak jste se vlastně ocitl ve Slavkově?
Do Slavkova si mě vybral Ťava (trenér Tomáš Onderka – poznámka autora), protože se s ním znám už od mala, kdy jsem asi od šesti do čtrnácti let soupeřil s jeho starším synem Robertem na bikrosových drahách. Do Slavkova jsem nešel úplně do neznáma, protože ve Slavkově mám rodinu a v mládí jsem tam trávil spoustu času, takže jsem většinu kluků znal. Mému srdci ale vždycky bude blíž moje rodná vesnička Stěbořice, kde se určitě ještě jednou vrátím…
Ve Slavkově patří mezi nejzkušenější borce. Zažil jste s ním období vzestupů i pádů. Na co rád vzpomínáte a co byste nejraději vytěsnil z paměti?
Fotbal je každou sezonu o postupech a sestupech…To k tomuto sportu patří a vždycky to tak bude. Pokud je dobrá parta, tak ani ten sestup není žádná katastrofa, občas to i pomůže a jede se dál. Což jsme si vlastně loni vyzkoušeli sami. Top byl samozřejmě postup do krajského přeboru, kde jsem si zahrál na frýdeckém a vítkovickém stadionu, což byl velký zážitek. Sice jsme hned spadli zpátky do 1.A, ale jsem za tuto zkušenost rád.
Jak vidíte budoucnost Slavkova? Mančaft docela stárne…
Problém s nedostatkem mladých hráčů je dneska snad všude. Pokud tedy nemáte peníze a nějaké si nekoupíte. Bohužel se dnešní doba ubírá směrem počítačů, a to je špatně. Do Slavkova teď ale pár mladých kluků přišlo, takže pokud nějací dorazí i v létě, tak to snad tak černé nebude.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Jo, byl by rád, kdyby se mi do konce fotbalové kariéry nestalo žádné vážnější zranění, která se mi doposud vyhýbají…Tak toto by si přál.
Co patří mezi vaše koníčky. Slyšel jsem, že sport všeho druhu…Jak se to líbí manželce?
Toto je otázka spíš na moji manželku, tak já ji to nechám odpovědět… „Toma jsem si brala jako sportovního nadšence do všech možných sportů, takže jsem věděla, co mě čeká. Snažím se ho v jeho sportech podporovat a prožívat s ním jak vítězství, tak i prohry. Díky němu jsem přišla sportu na chuť.“
Jste prý velkým fanouškem Realu Madrid. Jak se těšíte na finále Ligy mistrů a zkusíte si tipnout výsledek?
Je to pravda…Těším se a doufám, že vyhrajeme. Jinak to s těma brambůrkařema nevydržím. Tipnu si výhru Realu 2:1.
Kde pracujete?
Pracuju jako profesionální hasič v Opavě.
Hmmm. Zajímavá profese…Pokuste se nám přiblížit nějaký kuriózní zásah…Prý často vyrážíte bojovat s užovkami…
Tak když už jste nakousl tu užovku…Měli jsme nahlášeného hada v jedné fabrice, nikdo nevěděl o jakého hada se jedná, ale po obhlédnutí objektu jsme zjistili, že se jedná o prostou užovku, kterou jsme odchytili a odvezli do bezpečí. Náš tiskový mluvčí chtěl nějakou fotku, která potom vyšla v novinách, tak si mě dobírají, že nejsem hasič, ale užovkář. (smích)
Autor: Tomáš Holata
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Nikdy to nevzdávej, říká dobrou radu do života Karel Adamec z Ludgeřovic
- ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 7.kolo Moravskoslezský | 1.A třída sk. A, 2023-2024
- Chlebičov patří určitě mezi nejlepší trojici manšaftů v soutěži, říká o svém týmu talentovaný Filip Vala
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK Město Albrechtice | 13 | 22:5 | 32 |
| 2 | MFK Vítkovice B | 13 | 39:19 | 31 |
| 3 | FC Dolní Benešov | 13 | 35:19 | 29 |
| 4 | FK Sokol Mokré Lazce | 13 | 38:23 | 23 |
| 5 | TJ Sokol Kozmice | 13 | 31:34 | 23 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Zbyněk Pospěch | 14 |
| 2 | Dominik Klinger | 13 |
| 3 | Jan Kuric | 13 |
| 4 | Jakub Vidiševský | 11 |
| 5 | Bilyamin Abdullahi | 10 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | David Obrusník | 46 | 50,5% | 0 |
| 2 | Ladislav Beran | 43 | 51,8% | 0 |
| 3 | Jiří Klik | 43 | 47,8% | 0 |
| 4 | Daniel Schrom | 43 | 47,3% | 0 |
| 5 | Petr Vala | 43 | 53,1% | 0 |