René Klement: Na slavkovském hřišti znám každý drn

V obraně Slavkova ho rozhodně nepřehlédnete. U soupeřů vzbuzuje respekt nejen svou vysokou postavou, ale i holou hlavou. Řeč je o zkušeném stoperovi René Klementovi, který za předešlé kolo posbíral více než polovinu vašich hlasů. Nominaci si vysloužil za spolehlivý výkon proti Kravařím, jenže ani on neodvrátil těsnou porážku svého mužstva.

 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Slavkov ovládl tuto anketu letos poprvé. Jak velkou radost vám to udělalo a kde všude jste sháněl hlasy?
Opravdu jsem strašně moc rád, že jsem zvítězil a moc si vážím všech hlasů, které jsem získal. Nejvíce hlasů mi poslal brácha a kluci z kabiny. Jinak mám dost známých, takže jsem věřil, že mě podpoří. (úsměv) Všem patří velký dík za podporu.
Máte v kabině pro tyto případy nějaký sazebník? Čím obdarujete vaše spoluhráče?
Sazebník je v kabině jasně stanovený a je velice přísný. (úsměv) Rada starších, a to hlavně já, si to pevně hlídáme. Kluci dostanou na pátečním tréninku něco na zahřátí. (úsměv)
Paradoxně vás ocenili za výkon v zápase, v němž jste prohráli. Vyměnil byste tohle vítězství za soutěžní body?
Samozřejmě, že bych výhru v soutěži vyměnil za tři body proti Kravařím. Ještě dneska mě strašně mrzí, že jsme tohle utkání nedotáhli do vítězného konce. Máme skvělé fanoušky, kteří naše domácí zápasy navštěvují v hojném počtu, takže nechceme, ať odcházejí zklamaní.
Pokuste se ještě vrátit k předchozímu utkání s Kravařemi. Proč to nevyšlo?
Hlavní příčinu bych viděl v tom, že si nedokážeme pohlídat standardní situaci. V zápase s Kravařemi nám chyběli důležití hráči, nápady Diska a Hanyska Krále jsem ve hře postrádal. Vždy bohužel dostaneme první gól a pak jen dotahujeme. Byl to zápas na remízu, ale bohužel nemáme nic...
Jak vy osobně jste se cítil na trávníku?
Osobně si myslím, že mi zápas vyšel a celkově se na jaře cítím dobře. Ale co z toho, když body v tabulce nepřibývají. Dívám se spíše na kolektivní pojetí a ne na své individuální výkony.
Pomohl vám třeba psychicky gól, který jste vstřelil hned na začátku jara do sítě Darkoviček? Trefil jste se po hodně dlouhé době...Jak reagovali spoluhráči?
Určitě mi úvodní zápas strašně moc pomohl a navíc ten gól a hlavou? U mě nevídané. (úsměv) Hlavou jsem snad v životě gól nedal. Roh na přední, zavřel jsem oči a bylo to. Kluci si ze mě dělají srandu, že jsem slavkovský Smola. (smích)
Proti Kravařím jste měl na stoperovi v jarní části již třetího parťáka. Po Obludníkovi a Dietrichovi tam nastoupil Pechník. Jak velká je to nepříjemnost?
Je pravda, že s Bloudou jsem byl hodně sehraný, ale bohužel zranění k fotbalu patří, a i když má těžké zranění, tak budeme vyhlížet jeho návrat a hlavně vůni jeho vysočiny a klobásek, které si vždy dává po pátečním tréninku a venkovním zápase v autobuse. (smích) Disko je náš univerzál a klape nám to spolu taky na výbornou, takže ani jeden nechápeme, proč nás trenér k sobě nedává. (úsměv) Vždyť on nám zakazuje hrát společně i na tréninku fotbal. (smích) Mladého Pechňu si srovnám, aspoň si vedle něho nepřipadám takový starý. (smích)
Ve víkendovém kole se představíte v Oldřišově, který patří k hlavním postupovým kandidátům. Co od tohoto zápasu očekáváte a s jakými plány tam vyrazíte?
Plány jsou jedna věc. Pojedeme do Oldova neudělat ostudu, snažit se zatápět soupeři rychlými brejky a spoléhat se na zajištěnou obranu. Jedeme si pro bodík. Doufám, že trenér vymyslí dobrou taktiku, snad už na páteční tréninkové poradě. (smích)
Slavkov byl po podzimu hodně vpředu se dvaceti body, jenže na jaře se zatím trápíte, když jste už skoro dva měsíce nezvítězili. Čím si to vysvětlujete?
Zimní příprava výborná, soustředění také, zdraví drželo a přijde sezona a je to v prd...! Kádr sice nemáme až tak úzký, ale teď nás hodně brzdí zranění. Snad se budeme uzdravovat a kromě Bloudy (po operaci přetržené achilovky – pozn. redakce), to budou takové, jak já říkám, dětské nemoci. (úsměv)
Jaké jsou vůbec týmové ambice?
Chceme se pohybovat ve vrchních patrech tabulky. Prostě nedat nikomu nic zadarmo. Po výhře a hlavně po troše alkoholu to vypadá vždy na MSFL. (smích)
Ohledně sestupujících už je zřejmě jasno. Kdo se podle vás podívá do krajského přeboru?
Sestup zřejmě letos nemine Vítkov a konečně Krásné Loučky, protože to jejich prostředí je nejhorší v 1.A. třídě. Postup bych osobně přál Oldovu, ale co vím, rádi by se do kraje vrátili Kobeřani. Uvidíme, jak to dopadne. Osobně si myslím, že se bude bojovat až do konce.
Patříte ke slavkovským starousedlíkům. Co pro vás tento klub znamená?
Tento klub pro mě znamená všechno.Srdce bije jen pro něj. Hrál zde můj děda, otec, brácha momentálně za béčko a v budoucnu možná i můj syn. Znám zde všechny a snad každý drn na hřišti. (úsměv)
Podobná oddanost už se dnes příliš často nevidí. Neuvažoval jste někdy o změně dresu?
Po skončení v dorostu jsem hrál půl roku v Malých Hošticích a následně půl roku v Hradci, ale jinak jsem Slavkovják každým coulem.Nějaké nabídky byly a stále ještě občas přijdou, ale neslyším na ně. Momentálně jsem spokojený.
Před pár sezonami jste si dal roční pauzu. Co vás k tomu přimělo a proč jste se rozhodl vrátit?
Když se nám s přítelkyní narodil syn, tak jsem jí slíbil, že v začátcích jí rád ve všem pomůžu. Postupem času mi však ta fotbalová kabina začala chybět. Navíc jsem byl vedením slavkovského fotbalu osloven, jestli bych se nevrátil a nepřišel pomoci. Nakonec jsem rád, že jsem si ještě kariéru o něco prodloužil. (úsměv)
Čeho si ve své dosavadní kariéře nejvíce vážíte?
Určitě tomu, že se mi vyhýbají zranění a můžu stále pomáhat na hřišti. Nádherné byly postupy z 1.B. do 1.A. a samozřejmě historický postup do kraje. Bylo skvělé si zahrát ve Vítkovicích a Frýdku-Místku na hlavních hřištích. Nezapomínám ani na to, jak se jelo z Českého Těšína a my dorazili domů ze zápasu, jako bychom hráli někde v Čechách. Cesta byla opravdu dlouhá a nezapomenutelná. Pan řidič měl fakt radost, jak musel stále vyhledávat obchody, abychom doplnili tekutiny. (smích)
Máte ještě nějaký fotbalový sen? Co plánujete do budoucna? Jak dlouho ještě budete kopat za slavkovské áčko?
Chtěl bych si zahrát se svým synem v jednom týmu, ale protože mu je teprve pět let, tak se toho bohužel nedočkám. Do budoucna se chci udržovat se v kondici, ať nemám pivní mozol. (smích) Po sezoně si sednu s vedením a probereme plány do dalšího soutěžního ročníku. Chtělo by to mladou krev a já se přesunu do role fanouška svého klubu. (úsměv) Buď ukončím kariéru definitivně po sezoně anebo ještě rok vydržím.
Máte malého syna. Půjde ve vašich šlépějích?
Snažím se mu věnovat, jak jen to jde. Až čas ale ukáže, co pro něj bude nejlepší. Zatím ho baví hodně kolo, plavání, fotbal, minigolf, basketbal. Nebudeme ho s přítelkyní do ničeho tlačit, ale plně podporovat, ať už si vybere jakýkoliv koníček.
Jaké máte záliby vy? Slyšel jsem, že jste sportovní fanatik. Nevadí to vaší partnerce?
S přítelkyni a synem Tadeáškem trávím každou chvilku. Rodinné výlety, kolo a snad jakýkoliv sport. Máte pravdu, že co se týká sportu , sem doslova blázen, ale přítelkyně si už zvykla a navíc syn bude po mě, takže se má na co těšit. (smích)
Kde pracujete a jak jste ve svém zaměstnání spokojený?
Pracuji v Globuse Opava, na pozici vedoucího skladu. Mám pod sebou pár lidí, práce mě naplňuje, protože mám rád práci v kolektivu.

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.