Radek Bělan - Poslední roky je tady skvělá parta a nic mi nechybí

Ludgeřovický útočník Radek Bělan patřil mezi velké smolaře této ankety, protože v předchozím týdnu mu vítězství uniklo o pouhé čtyři hlasy. Čtyřiadvacetiletý fotbalista si však z toho nic nedělal, když o víkendu dvěma góly pomohl svému mužstvu k výhře 5:4 nad Mokrými Lazci. Na fotce je Radek Bělan vpravo. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Nejlepším hráčem kola jste se mohl stát již minule. Jak moc jste byl tehdy zklamaný?
Ano, minulý týden to bylo napínavé až do posledních minut. Nakonec výsledek trošku zamrzel, hlavně, když vidíte, jak se kluci v kabině snaží a tlačí to. Hold Oldřišov je v tomhle výborný. (smích)
Ano, minulý týden to bylo napínavé až do posledních minut. Nakonec výsledek trošku zamrzel, hlavně, když vidíte, jak se kluci v kabině snaží a tlačí to. Hold Oldřišov je v tomhle výborný. (smích)
Nyní jste si spravil náladu. Máte z toho velkou radost anebo vás to nechává zcela chladným? Kde všude jste sháněl podporu?
Nejprve bych chtěl poděkovat lidem, kteří pro mě hlasovali. Samozřejmě každé vítězství potěší, ať už je v čemkoliv. To, že jsem se dostal podruhé do sestavy, jsem se dozvěděl až v úterý od Míši Pěntky s tím, že mám náskok. Podporu jsem tudíž už nikde nehledal a nechal vše na veřejnosti a hlavně klucích z kabiny.
Ludgeřovice letos vyhrály tuto anketu vůbec poprvé. Co vás to bude stát?
U nás v kabině každý ví, co se sluší a patří v takových situacích, takže se v nejbližší době zastavím u pana Kolenka seniora a do kabiny donesu nějaký dobrý šnaps.
Nominaci jste získal za výborný výkon proti Mokrým Lazcům. Můžete ještě zhodnotit toto bláznivé utkání plné zvratů?
Zápas to byl opravdu bláznivý. Začali jsme velmi dobře a brzy vedli 2:0. Bohužel se ale Lazcům podařilo snížit na 2:1 a od té doby, pro mě nepochopitelně, jsme úplně přestali hrát. Dělali jsme hloupé chyby, báli jsme se hrát, vůbec nám nešlo to, co jsme předváděli prvních dvacet minut, z čehož vyústil obrat Lazců na 2:3. O poločase nastal v kabině trošku vítr, ale zasloužený. Řekli jsme si, že tam půjdeme a tenhle zápas vyhrajeme. Druhý poločas jsme nezačali herně špatně, ale bohužel jsme po chybě inkasovali na 2:4 a vypadalo to na ručník. Hodně nám pomohl příchod Jana Mudrocha, naše hra se rapidně změnila a opět jsme to byli my. Dokázali jsme snížit a dostal Lazce pod tlak. Věděli jsme, že jsme rázem lepší a máme dostatek času na vyrovnání, o což se sám postaral Honza. Nakonec se podařilo dát i pátý gól a dotáhnout zápas do vítězného konce.
Věřil jste v úspěch i za nepříznivého stavu 2:4?
Abych pravdu řekl, tak jsem nevěřil, že ještě můžeme zápas otočit.
Vy osobně jste se na důležitém vítězství podílel dvěma brankami. Popište prosím čtenářům oba gólové momenty?
První gól padl po rohu, kdy Michal Pěntka vyhrál hlavičkový souboj a já jsem dokázal ještě před brankářem míč hlavou tečovat. Druhý gól rozjel Honza Mudroch, dával balon do křídla a Dominik Havlík mě pak pěkně našel v šestnáctce.
Zaslechl jsem, že hosté porážku na hřišti ani v kabině příliš neunesli…Je to pravda? Co konkrétně se přihodilo?
Ano, to je pravda. Já už byl v té době sice v kabině, ale z naší VIP zóny jsem viděl, že hlavně Pavel Ciminga a gólman hostí to velmi špatně brali. Chápu, že když ztratíte takový zápas, tak to asi s nervy něco udělá, ale abyste následně ničili útroby stadiónu? To mi nepřijde moc normální.
V samotném zápase jste překvapili již základní sestavou, když na lavičce zůstala spousta opor. Jak jste to vnímal? Co jste si o tom pomyslel?
Já osobně jsem přišel na zápas, kvůli jiným povinnostem, až nějakých třicet minut před výkopem a sestava mě docela překvapila. Takže jsem byl rád, že taky nesedím (smích). Věřil jsem ale, že zápas zvládneme. Máme silný tým a šikovné hráče, kteří dokážou kvalitně zastoupit kohokoliv.
Jak hodnotíte vlastní výkony? Oproti začátku sezony vám prý výrazně narostla forma…
Je pravda, že ze začátku to nebylo ono. V letní přípravě jsem toho oproti jiným klukům moc nenatrénoval a pak se to přeneslo i na zápasy. Hodně mi pomohl gól ve Velkých Heralticích, kterým jsem se uklidnil a zjistil, že to zase jde. Momentálně se cítím dobře.
A jak se díváte na dosavadní průběh sezony z týmového hlediska? Cítíte spokojenost s aktuálním umístěním a bodovým ziskem anebo vidíte spíše rezervy?
Určitě nás mrzí některé pokažené zápasy, jako například s Vítkovem, nebo ve Slavkově. Momentálně ale ztrácíme tři body na druhé místo, přičemž věřím, že poslední tři zápasy v podzimní části zvládneme na sto procent a budeme přes zimu nahoře.
Jaké jste si vůbec v Ludgeřovicích stanovili cíle?
Nějaké konkrétní cíle, že musíme být tam a tam, řečeny nebyly. Chtěli bychom ale určitě hrát v horních patrech tabulky.
Pokud se chcete udržet v popředí tabulky, tak nyní potřebujete zabrat v Krásných Loučkách. Co očekáváte od tohoto zápasu?
Čeká nás velice těžký zápas. Každý snad ví, jaký je v Loučkách terén a jak špatně se tam hraje. Pamatuji si, že minulou sezonu to bylo podobné. Taky jsme jeli do Louček s tím, že musíme vyhrát a nakonec jsme remizovali 1:1. Určitě nás nečeká nic lehkého.
Vy osobně patříte k odchovancům ludgeřovické kopané. Co pro vás tento klub znamená a co všechno už jste v něm zažil?
V ludgeřovicích jsem začínal v přípravce a hned odešel do Hlučína. Bohužel jsem ale musel ze zdravotních důvodů na pár let přestat s fotbalem kvůli revmatoidní artritidě. Poté jsem se vrátil zpět tady, takže Ludgery už jsou tím pádem takovou srdcovkou. Zažil jsem zde pády i postupy do vyšších soutěží.
V loňském ročníku nechybělo mnoho, abyste ovládli krajský pohár a postoupili do předkola MOL Cupu. Jak vzpomínáte na tuhle jízdu a jak velké tehdy zavládlo zklamání?
Jak říkáte, byla to jízda. Strašně jsme si to užívali, dokázali jsme sfouknout několik papírově silnějších týmů, až nám nakonec stopku vystavil ve finále Bohumín. Byla velká škoda, že se nám nepovedl ten poslední krůček, ale s odstupem času jsme to brali jako velký úspěch pro ludgeřovický fotbal.
Jste v Ludgeřovicích maximálně spokojený anebo byste se nebránil změně dresu?
Momentálně jsem zde spokojen. Poslední roky je tady skvělá parta a nic mi nechybí.
Máte nějaký fotbalový sen, k němuž se upínáte?
Old Trafford jsem už viděl, takže osobně už žádné sny asi nemám. Ale s klukama? S klukama tu divizi prostě hrát budeme. (smích)
Jaký je váš oblíbený fotbalista anebo klub?
Jednoznačně Manchester United. Oblíbený hráč Luís Carlos Almeida da Cunha neboli Nani, kterého mi bohužel prodali.
Co rád děláte ve volném čase?
Snažím se kromě fotbalu hrát také hokej, takže bývá složité to někdy skloubit. Rád také dělám něco na zahradě, ale neodmítnu i pořádný odpočinek u TV.
Jakou profesi vykonáváte anebo ještě studujete?
Ještě studuji, v lednu bych měl dokončit titul inženýra na VŠB-TUO na fakultě stavební, tak držte palce. (smích)

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.