Pavel Galvas - Každopádně se chceme vyhnout boji o záchranu

Nestává se příliš často, aby anketu o nejlepšího hráče kola ovládl člen týmu, který o víkendu odešel z trávníku poražen. I výjimka občas potvrzuje pravidlo, o čemž by mohl povídat čtyřiadvacetiletý Pavel Galvas. Rychlonohý útočník se vrátil do Mokrých Lazců z třetiligového Hlučína a hned při své zápasové premiéře zaujal.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jak si vážíte označení hráč kola a co tomu říkáte?
Musím říct, že nominace a ocenění mě velmi překvapily. S vítězstvím jsem vůbec nepočítal, a to hlavně kvůli tomu, že se nám zápas proti Hlubině výsledkově nepovedl.
Ještě půlhodinku před koncem hlasování jste ztrácel na brankáře Hájka více než pět procent, ale pak jste předvedl drtivý finiš. Jak se vám to podařilo?
O sestavě jsem se zmínil před rodinou a svými přáteli, ale že se toto hlasování takhle obrátí, s tím jsem vůbec nepočítal. V závěru hlasování jsem to vůbec nesledoval, protože náskok brankáře Hájka byl opravdu veliký. O to více mě výsledek překvapil.
Budete teď muset něco přinést do kabiny? Máte v Mokrých Lazcích sazebník pro podobné věci?
Do kabiny určitě něco klukům vzít musím. Pokutový řád máme nově zavedený, takže se nejprve musím podívat, co mě to vlastně bude stát.
Nominaci jste získal za zápas proti Hlubině. Co říct k tomu nepodařenému utkání. Můžete ho krátce popsat?
Výsledkově ani herně jsme tento zápas podle mého názoru vůbec nezvládli. Pro mě osobně byla Hlubina absolutně neznámý soupeř, takže jsem nevěděl, co od ní čekat. Hosté určitě předvedli velkou kvalitu. Můžeme být rádi, že to skončilo jen 1:3, protože si Hlubina vytvořila mnohem více šancí. Od nové sezony máme trošku jiný tým, takže doufám, že si to všechno brzy sedne a bude to jen a jen lepší.
Vy osobně jste vstřelil jeden gól, ale šancí jste měl mnohem více, že? Byl jste sám se sebou spokojený anebo na sebe spíše naštvaný?
Pár dalších šancí tam určitě bylo. Se svým výkonem tak nemůžu být spokojený, i když to nebyl jednoduchý soupeř. Měl bych se každopádně prosadit více. S tímto cílem mě v Mokrých Lazcích angažovali, takže se to ode mě očekává.
V dalším kole vás čeká derby v Kravařích, kde jste dokonce v minulosti působil. Jak se na něj chystáte? Cítíte větší motivaci než obvykle?
Na zápas v Kravařích se moc těším. Je tam hezké fotbalové prostředí a nádherný trávník, který je asi nejhezčí v celé soutěži. Musíme se na soupeře připravit lépe, abychom znovu nepropadli. Chceme určitě bodovat. Větší motivaci necítím, ale na působení v Kravařích moc rád vzpomínám. Tým je už totiž úplně jiný, než když jsem tam působil. Moc kluků v mančaftu nezůstalo.
Jaké vůbec máte v soutěži ambice? Stanovili jste si nějaké sezonní cíle?
Naším cílem je pohybovat se v horních patrech tabulky. Každopádně se chceme vyhnout boji o záchranu, což nás trápilo v posledních letech.
Koho považujete za hlavní kandidáty postupu?
Je velice těžké to hodnotit po prvním zápase. Hodně týmů prošlo určitou obměnou kádru. Překvapený jsem byl hlavně Oldřišovem, protože výborně posílil. Zaskočil mě i vynikající výkon Hlubiny.
Patříte k odchovancům opavského fotbalu, ale ve Slezském FC jste se příliš neuchytil. Není vám to zpětně trošku líto?
Líto mi to určitě není. Prožil jsem tam spoustu let, získal spoustu nových přátel a zahrál jsem si proti kvalitním soupeřům zvučných jmen, takže si nemám na co stěžovat.
Vrcholový fotbal jste si nedávno vyzkoušel v Hlučíně. Jak velký to byl tehdy skok a jak se vám tam líbilo?
V Hlučíně byla vydařená hlavně poslední sezona, kde se nám povedlo obsadit třetí místo, což byl velký úspěch. Změna byla hlavně v organizaci hry a zkušenosti hráčů. V Opavě jsme s třetiligovým béčkem bojovali o záchranu, kdežto v Hlučíně jsme hráli v předních příčkách tabulky.
Proč jste v Hlučíně nezůstal? V posledním půlroce jste se stal pravidelným členem základní sestavy účastníka MSFL…
V Hlučíně se trénovalo čtyřikrát týdně plus každý víkend zápas. Bylo to časově náročné kombinovat s prací, i když mi zaměstnavatel vycházel vstříc. Takže jsem se každý den vracel domů až po devatenácté hodině. Teď to mám trošku volnější.
Jak moc jste se těšil na opětovnou spolupráci s bratrem Honzou a otcem Romanem, který všemu šéfuje z lavičky?
Na spolupráci jsem se velice těšil. V této sestavě jsme v Mokrých Lazcích začínali. Jsem rád, že si s bráchou ještě můžu zahrát v jednom týmu. Fotbalově jsme si vždycky rozuměli, takže v tom nevidím žádný problém. Navíc je to všechno ještě hezčí, když nás trénuje náš otec. Jinak doma samozřejmě fotbal neustále probíráme.
Přesto není I. A třída trošku málo na hráče vašich kvalit?
Do Mokrých Lazců jsem přišel z toho důvodu, že mě oslovil majitel klubu a nebylo mi jedno, v jakých patrech tabulky se tým v posledních letech nachází.
Berete Mokré Lazce pouze jako přechodnou stanici s tím, že brzy změníte dres anebo tam chcete zůstat delší dobu?
Není vyloučeno, že si ještě v dalších letech zahraju vyšší soutěž. Teď ale chci Mokrým Lazcům pomoci dostat se do vyšších pater tabulky, kde podle mého názoru patří.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Vyšší soutěž jsem si už vyzkoušel, za což jsem rád, takže jsem spokojen.
Co rád děláte ve volném čase a jaká je vaše civilní profese?
Rád si zajdu zahrát tenis, jezdím na kolečkových bruslích a v zimě si zahraju hokej. Pracuju v Ostravě jako strojník.

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.