Gratuluji k výhře. Kde jste pro ni sháněl podporu?
Děkuji Vám. Podporu jako vždy mám od týmu, tak jako já podporuji je.
Kdo u vás tuto soutěž nejvíce hecuje?
Myslím, že v naší soutěži hecujeme sami sebe, protože chceme být lepší a lepší. Jinak jako vždy před zápasem je to náš jedinečný „Liši“ Marek Lišaník, a abych nezapomněl na mého spolusedícího Ondru Pytlíka který svojí famózní levačkou dokáže nakopnout tým.
Pojďme na poslední zápas s Chlebičovem. Vyhráli jste 2:0, když jste oba góly vstřelili v nastavení. Jak jste zápas viděl z pozice brankáře?
Co k tomu říci. Zápas to nebyl jednoduchý. Hrálo se nahoru dolů v docela dobrém tempu. Zápas, který mohl klidně skončit nerozhodně. Chlebičov nás trápil i na podzim. Takže jsme věděli už před zápasem, že to bude chtít více než jen touhu po třech bodech.
Který Váš zákrok v tomto zápase byl nejtěžší, a jste na něj nejvíce pyšný?
Zákroku bylo dost. Ten nejtěžší byl asi v prvním poločase, kdy soupeř překvapil odraženou střelou k pravému hornímu růžku. Kluci z Chlebičova umí překvapit v koncovce. Pyšný nejsem, ale spokojený že je nula, to ano. Především musím pochválit obranu. Jelikož hodně pomůže mě a já zase jim.
Čekal jste před sezónou, že čtyři kola před koncem budete malý krůček od postupu?
Ambice a tým na to je, takže proč by ne.
Kde vidíte příčiny, že se Vám jako nováčkovi soutěže tak daří?
Skvělý kolektiv. Taková druhá rodina. A hlavně trenér. Jezdíme bodově „vykrádat týmy“, a to je nejlepší lék na tuto příčinu.
Poslední krok bývá obtížný. Jedete teď do Bolatic, které doma umí pořádně kousat. Jedete si pro postup?
Jasně, že ano. Máme pro ně náhubek. :D. Do postupu nám zbývá bod. Takže předpokládám, jako všichni, že body povezeme domů.
V kolika letech jste začal svou kariéru a popište nám ji.
Moje kariéra začala v devíti letech. Na první trénink mě přivedl děda tady do Staré Bělé. Začal jsem jako hráč v poli a později si čuchnul k rukavicím a u těch zůstal. Zde jsem zůstal až do mladšího dorostu, kdy jsem potom odešel na zkoušku do FC Hlučín, kde jsem zůstal a sbíral zkušenosti dvě sezony. Po dvou letech jsem se vrátil zpátky do Bělé na rok, když u mužů vyvstaly problémy s brankáři a byla potřeba doplnit tým. Po následující sezoně jsem odešel do Vítkovic do tehdejšího Krajského přeboru a zde hájil bránu dva roky. A nyní jsem zde v rodném působišti, a jsem tady spokojený.
Vždy Vás to táhlo do brány?
Vždy ne. Občas si gólman chce zahrát na hrotu a ukázat jim jak se to dělá správně. Ale jako většina brankářů jsem začal v poli v obraně. Poté jsem nasadil palčáky a zůstal u nich.
Brankáři se tím neradi chlubí, ale jakou nejkurioznější branku jste obdržel?
Myslím, že to byl vlastňák v tělocvičně o stěnu. :D.
Jaký je Váš brankářský vzor?
Jedině Iker Casillas.
Který nejsilnější zážitek máte spjatý s fotbalem?
V poslední době to bude určitě vítěz Poháru města Ostravy. A nejbližší snad postup do kraje.
Řekněte našim čtenářům, jak trávíte svůj volný čas.
Svůj volný čas trávím především v práci. Poté kamarádi, hory kde jsem nonstop, občas zavítám do činkárny a hlavně s rodinou.