Muž s píšťalkou a hráč kamenické rezervy Patrik Macháček: "Konečně mi to tam padlo, snad teď budu branky střílet častěji"

První poločas byl z naší strany dobrý, na soupeře jsme vlétli a rychle vedli. Škoda, že jsme nepřidali další branky. Druhý poločas byl již spíše bojovnější, už nám totiž nevycházely kombinace tak jako v prvním poločase. Pokud jde o mě, tak jsem byl se svým výkonem vcelku spokojený. Hrálo se mi dobře a pro tým jsem byl si myslím, celkem prospěšný. Dlouho jsem se nedokázal gólově prosadit i když šancí jsem třeba minulou sezonu měl dost. Už si mě kvůli tomu dobírali v kabině, že už snad branku nikdy nedám, tak jsem rád, že se mi to podařilo a snad ještě nějakou branku přidám na podzim.

Tenhle zápas se nám vůbec nepovedl. Chybělo nám v tomhle zápase především nasazení si myslím. Byl to zápas o první brance, soupeř šel za vítězstvím s větší chutí, proto zaslouženě vyhrál. Cílem je být v první pětce na konci sezony, proto je nutné vyhrávat domácí zápasy.

V Rychnově jsme podali určitě lepší výkon. Věděli jsme, že soupeř bude mít kvalitu a úspěch povede přes nasazení a týmovou hru. To se nám dlouho dařilo. V zápase bylo k vidění i celkem dost šancí na obou stranách. My jsme měli celkem dost problémů se sestavou. Chybělo nám dost hráčů, museli nastoupit i někteří zranění hráči či spoluhráči s tréninkovým mankem, to mělo za následek úbytek sil a zároveň s kvalitou soupeře jsme vedení neudrželi. Výsledek odpovídal celkovému dění na hřišti. Jinak Nový Rychnov vidím jako hlavního favorita. Nemyslím si, že projdou soutěží jako minulý rok Horní Cerekev, ale jsou pro mě největší kandidáti na první místo.

Ano, naše souboje bývají vcelku vyrovnané. Na domácím hřišti budeme chtít určitě vyhrát a to půjde hlavně přes nasazení a proměňování šancí, s čímž máme celkem problémy. Musíme si dát určitě pozor na Marka Pecha, který je vždy nebezpečným hráčem a dokáže využít sebemenší zaváhání obrany. Dále bych pak vyzdvihl výborného brankáře Rohovce, věřím však, že se proti němu prosadíme a vyhrajeme.

Celou kariéru jsem strávil v Kamenici. V průběhu let se objevily některé nabídky na změnu dresu, ale jelikož se nám dařilo a často jsme postupovali v žácích, dorostu, či ve chlapech, tak mě to nikdy nezlákalo odejít. Když to spočítám, tak jsem od starších žáků zažil v Kamenici šest postupů napříč kategoriemi. Asi nejraději vzpomínám na první sezonu v Krajském přeboru dorostu, kdy se mi i celkem dařilo. Dále na předminulé jaro, které mi sice herně moc nevycházelo, náš B tým se ale rval překvapivě do posledního kola o postup.

Jo, tak určitě doma hodnotíme zápasy, celkem často se i ne úplně shodneme. I to hecování probíhá, když mu dám třeba na tréninku jesličky, tak to nemůžu nechat bez odezvy :D. Naopak když mi něco chytí, tak mi taky řekne, jakej jsem dřevák.

Jo, tak nějaký ten čas se vždy najde. Rád si například zahraju tenis. Dále pak samozřejmě rád trávím čas s kamarády a nejlépe u nějakého dobrého piva :D.

Pískám nějaké čtyři roky a je to celkem zajímavé, vidět fotbal z jiného úhlu pohledu. Řekl bych taky, že většina rozhodčích píská na pelhřimovsku vcelku dobře a kolikrát lépe než kolegové ve vyšších třídách. Přemýšlel jsem nad tím, že bych to zkusil do vyšších soutěží, možnosti byly a jsou jak na jihu Čech, tak se i ozvali z Vysočiny. Pro mě je priorita hrát fotbal dokud to půjde, proto zůstávám v okresních soutěžích. Samozřejmě jsem se setkal občas s vyhrocenějšími zápasy. Je jasný, že nadávky občas slyším, to k fotbalu bohužel patří, ale je důležitý se takovými věcmi moc nezaobírat a snažit se furt podávat kvalitní výkon. Jako perlu bych řekl jeden zápas mezi Popelínem a Novou Včelnicí, kde nastoupil ve druhém poločase za hosty v tu dobu tam hostující brácha David. Přiběhl na hřiště a zařval na mě: „Brácha, pak mě vezmi domů po zápase“. To se moc domácím fandům a hráčům nelíbilo, domácí ale nakonec jasně vyhráli, tak to dopadlo dobře. :D

Asi nejraději hraji proti Božejovu a Maratonu, na který jsme vždy všichni řádně motivovaný. Naopak nerad jsem hrál proti Počátkám, na ně se nám nikdy nedařilo. Naštěstí jsou už o soutěž výš. Z pozice rozhodčího nejedu nikam s obavami, to by nešlo a obrátilo by se to proti mně. Když jde o to, kde to bývá nejvíce vyhrocený, tak bych asi řekl, že v Plavsku, kde je i takové menší hřiště a bývá tam plno soubojů.

Nejvíc mě určitě baví, když vyhrajeme a já se můžu řádně rozvášnit při pokřiku v kabině, kterému tak nějak šéfuju. Dále mě pak baví, když vstřelím branku či nějaký vítězný skluz. Naopak nebaví mě samozřejmě každá porážka, hlavně po špatném výkonu například.

Například bych se někdy chtěl podívat na Island či na Nový Zéland, to je takový můj sen, podívat se do těchto krajin.

Chtěl bych moc poděkovat za každý hlas, díky němuž jsem dosáhl na toto ocenění a zároveň bych se jim i rád odvděčil dalšími dobrými výkony v sezoně. Ano, určitě mě to bude nějakou tu korunu stát, jako pokladník týmu jsem si to již k sobě napsal. Navíc po zápase s Ústrašínem dodám do kabiny i nějakou tu flašku. :D