Kamenici bych opustil jedině kdyby přišla nabídka z Chelsea, směje se Tomáš Filípek, velký fanoušek londýnského klubu

Hráčem 18. kola Poutník ligy se stal kamenický Tomáš Filípek (19), který dvěma góly do sítě Božejova zařídil rezervě Slovanu první venkovní výhru sezony. Mladičkému útočníkovi, který pravidelně obléká dres A týmu, přišel start za kamenickou rezervu vhod, dva góly a lví podíl na výhře béčka by mu mohly vrátit zpět ztracenou herní pohodu. Tomáš je velkým fanouškem londýnské Chelsea a zarytým antisparťanem. Rozhovor zastihl Tomáše Filípka v evidentně dobrém rozmaru, jeho zajímavé a vyčerpávající odpovědi na tradiční porci našich otázek si nyní můžete přečíst.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Tome, mohl by jsi se čtenářům na úvod trochu představit?
Jmenuju se Tomáš Filípek, s fotbalem jsem začínal myslím v 5ti nebo 6ti letech tady v Kamenici. Ve starších žácích jsem poprvé okusil divizi a to v Pelhřimově. Následně jsem nastupoval i v Humpolci. Po konci angažmá v Humpolci jsem to zkoušel i v Táborsku a jeden zápas jsem odehrál i za Velké Meziříčí, nicméně do vyšší soutěže již byla vrátka zavřená. Studuji marketing na VŠTE v Českých Budějovicích. Mám rád jakýkoli míčový sport. Když nejsem ve škole, vydělávam si jako brigádník v kamenické Edsche.
Byl jsi vyhlášen Hráčem kola. Věděl jsi o své nominaci a překvapilo tě, že jsi anketu nakonec celkem suverénně ovládl?
O nominaci jsem věděl hned v pondělí, kdy jsem se podíval na stránky fotbalunas.cz a hned jsem psal kamarádům, ať hlasují. Dva dny ode mne neslyšeli nic jiného než „tak co, už si hlasoval?“, možná už to bylo trochu otravné, ale vyšlo to (smích). Spolubydlícího přítelkyně si s kamarádkami dokonce nastavily budík na každou hodinu, aby mohly pravidelně hlasovat, a tímto jim děkuji. Samozřejmě děkuji i spoluhráčům, kteří také hlasovali a spolužáci ve škole se taky snažili, co to šlo. Jmenovitě bych chtěl poděkovat Honzovi Pfaurovi s rodinou, které tu mám zmínit (smích)!
Jsi hráč A týmu patřící do základní sestavy. Co rozhodlo o tom, že jsi jel pomoci B týmu? Nebyl si třeba unavený ze soboty, kdy si hrál za áčko, chtělo se ti s týmem jet do Božejova? A věděl si o mizerné venkovní bilanci béčka (7 zápasů - 7 proher)?
Nemohu se dostat do herní pohody, a proto když můžu, jedu si zahrát i za B-tým, za který hraji hrozně rád. Vyhovuje mi styl, kterým béčko hraje. Unavený ze soboty jsem určitě byl, ale nebylo to zápasem. V Kamenici byla tento víkend pouť, na které jsme s klukama probrali taktiku na zápas a jak je vidět, tak úspěšně. Věděli jsme, že nám to venku nejde, ale každá série jednou končí a někdy jsme to zlomit už museli. Na začátku sezony výsledky možná podlehly uspokojení z velice vydařené loňské sezony, kdy se do posledního kola bojovalo o postup, teď už se ven možná jezdilo s vědomím, že to prostě nejde, ale ukázali jsme sílu a i kvalitu na to, že umíme hrát dobrý fotbal venku i doma.
Jak by si zápas v Božejově zhodnotil? Můžeš nám popsat své dva góly, které zápas rozhodly?
Podle mě jsme od začátku byli lepším týmem, jen nám vázla finální fáze. Nevytvářeli jsme si žádné šance a střely létaly daleko od branky. Byl to zápas o první brance, kterou jsme naštěstí i vstřelili. První gól začal u Honzy Pfaura, který na lajně vybojoval balon v souboji, pak to dával myslim Ondrovi Doležalovi, který využil rychlost a centroval po zemi mně na nohu. Udělal sem kličku obránci a pak stačilo obstřelit gólmana. V závěru zápasu jsme ještě přidali pojistku. Božejov chtěl vyrovnat, tak otevřeli vzadu vrátka, odražený balon jsem sklepl na Vildu Kupku a šli jsme snad 3 na 1. Vilda mi to suprově vrátil do běhu, obešel jsem obránce a na přední tyč sem zakončoval.
V Kamenici nad Lipou máte nové hřiště s umělou trávou. Je to podle tebe velký přínos pro klub? Myslíš, že zimní příprava letos byla kvalitnější než dřív, když jste měli možnost toto hřiště využívat?
Umělka je rozhodně lepší než předešlé škvárové hřiště, které nebylo tak využívané. Zimní přípravu jsme trávili hlavně na umělce, v hale bylo jen měsíční posilování. Fyzickou přípravu jsme měli už tradičně v Brtné, kde to je hrozně těžký pro každého z nás a tenhle rok myslim speciálně pro Ondru Doležala, který s námi trávil první přípravu a moc to nezvládl..tímto ho zdravím (smích).
Áčko Slovanu nyní válí, vyhráli jste třikrát v řadě. Je nějaký cíl, na kterém místě by jste chtěli skončit nebo vám jde spíše o předvedenou hru než o výsledek?
Ztráta na první příčku je velká, ale do konce chybí ještě dost zápasů. Teď jedeme do Luk a pak máme doma Leštinu. Když uděláme šest bodů, můžeme se bavit o nějakém cíli, teď je to bezpředmětné. Před sezonou jsme si taky cíle nedávali, pokud si dobře vzpomínám, ale určitě chceme doma hrát líbívý a účelný fotbal, aby na nás chodilo hodně lidí. Víme, že umíme zahrát hodně dobře.
Jak často v Kamenici trénujete, kdo je vaším trenérem a jakou máte v týmu partu?
Trénuje se 2x do týdne, teď už především s balonem. V áčku má hlavní slovo Radek Bouchal, tréninky dělá ale Milan Macháček, protože Radek má často práci. Nicméně ví vše, co se na tréninku děje, kdo je a kdo není. Parta je určitě dobrá. Pořád je se čemu smát, což si myslim, že je hodně důležité v kabině. Lednička je také stále plná výborných nápojů, výborně se o ní stará Patrik Macháček.
S kterým spoluhráčem z týmu si nejvíce rozumíš ať už na hřišti či mimo něj?
Nedá se říct, že bych s někým vycházel lépe, než s někým druhým. Se všemi se snažím vycházet stejně dobře, jsme jeden tým. Ale když jdeme společně na večeři, je všechno špatně. Nikdy neskončí u předem domluveného jídla. S Patrikem Zdeňkem máme takový rituál na baru, to je opravdové zlo. Někdy se to dokonce zvrtne tak, že spíme jeden u druhého. Že Hady?
Pojdme se ještě vrátit k tvým fotbalovým začátkům. Jak si se dostal k fotbalu a kde si s ním začínal?
Na první trénink jsem šel někdy v pěti nebo šesti letech tady v Kamenici. Taťka mě na něj přivedl a vzpomínám si, že mě to ze začátku vůbec nebavilo. Stále se běhala kolečka a chtěl jsem přestat. Jsem ale rád, že jsem u fotbalu zůstal až dodnes.
Ty jsi v mládežnických letech působil nejen v Kamenici, ale také v Humpolci. Jak vzpomínáš na angažmá pod Orlíkem?
Na Humpolec vzpomínám jenom v dobrém. Hráli jsme v té době divizi a mohli jsme porazit každého. Doma jsme porazili první Brno-Bohunice, a pokud si dobře vzpomínám, tak i Spartu Brno. Škoda, že jsme spolu moc netrénovali. Hodně z nás nebylo přímo z Humpolce, ale byli jsme zde na střídavé starty. Pár kluků z Jihlavy a Třeště, jeden z Bedřichova myslím. Herně jsme si sedli, věděli jsme jeden o druhém i bez tréninků. Je možné, že kdybychom společné tréninkové jednotky absolvovali, nebyli jsme ve středu tabulky, ale někde nahoře. Bohužel, dnes už se to nedozvíme...
Chtěl by jsi ve fotbale ještě okusit nějaké vyšší soutěže nebo myslíš, že A třída je pro tebe jakýsi strop?
Nebráním se ničemu, ale už fotbal neberu jako prioritu jako tomu bylo dříve. Mám školu, chci jí dodělat a pak se uvidí, kde si najdu práci a jestli ještě budu hrát. Máme teď v Kamenici výbornou partu a hrozně nerad bych jí opouštěl, takže ted říkám, že bych jinam hrát nešel. Tedy pokud bych nedostal nabídku od Chelsea (smích).
Jaký je tvůj oblíbený klub popřípadě tvůj fotbalový vzor?
Na tuhle otázku jsem se hrozně těšil. Musím říct, že jsem velký antisparťan, takže v Česku fandím všem, kteří proti nim hrají. V kabině budu jistě poslouchat, jak jsem tohle mohl vyslovit, protože je tam fanoušků Sparty požehnaně. Ale od malička jsem velkým fanouškem londýnské Chelsea. Velká škoda, že se jim teď nedaří, špatně to snáším (smích).
Máš nějaké sportovní či životní motto? A co třeba rituály před zápasem, jsi pověrčivý?
Řídím se heslem – Nikdy se nevzdávej. Rituály mám dva. Když při rozcvičce vstupuji na hřiště, vždycky chodím pravou a o poločasové pauze vycházím z kabiny jako předposlední hráč. Pověrčivý nejsem a hodně mi vadí pravidlo, že faulovaný hráč nemá kopat penaltu. Upřednostňuje ho trenér áčka a většinou jsem faulovaný právě já a jinak góla než z penalty už asi nedám.
Jak si představuješ ideálně strávený den?
S přáteli někde u vody, ogrilovat maso, pak se podívat na vítězný zápas Chelsea a jít spát.
Poslední otázka. Bude tě vítězství v anketě Hráč kola něco stát a sledujete se spoluhráči tyto ankety, posíláte si třeba navzájem hlasy?
Pokladník to určitě nějak ocení, ale doufám, že jen pokladník z béčka a ne i z áčka, to by mě to vyšlo draho. On mi taťka na pokuty něco rád přispěje. Když je v sestavě kola nějaký hráč z týmu, tak určitě posíláme hlasy.

Autor: Tomáš Dlouhý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.