S Horní Vsí jsme spíše dva body ztratili než jeden získali, je přesvědčený Martin Vondra z Hněvkovic

S fotbalem jsem začínal v šesti nebo v sedmi letech v přípravce Humpolce, kde jsem následně prošel žáky a dorostem. V 19-ti letech jsem se studijně i pracovně přesunul do Prahy a fotbal šel v té době stranou. Asi čtyři roky nazpět se mi naskytla možnost opět začít s fotbalem v obci Hněvkovice, kde hráli kamarádi, se kterými se znám od dětství.

Asi se nedá hovořit o tom, že bychom si stanovili nějaké předsezonní cíle. Přeci jenom fotbal na této úrovni je spíše o zábavě a možnosti, jak se udržovat v kondici. Snažíme se si každý zápas užít, ale přiznávám, že rádi vítězíme. Na jaké umístění v tabulce to bude na konci ročníku stačit, tak to se necháme překvapit.

Letos jsme ze 3 zápasů venku získali 4 body, což není zas tak špatné. Ale souhlasím, že statistika domácích zápasů je zatím lepší. Jedinou prohru jsme utrpěli na hřišti Humpolce, o čemž budu hovořit dále v článku. Obecně si myslím, že je to způsobeno tím, že v soutěži je část týmů, které mají družstvo ve vyšší soutěži, hovořím tedy o „B“ týmech. Tyto týmy často do domácích zápasů nasazují hráče z „A“ mužstev, a proto je těžší s nimi uspět. Na venkovní zápasy pak týmy většinou jezdí bez těchto posil.

Myslím, že výsledek odpovídal dění na hřišti. Nám se nepodařil začátek utkání a brzy jsme prohrávali o tři góly. Každý ví, že se v takové situaci těžko hraje. Hráči Humpolce prokázali své, na IV. třídu, nadstandardní fotbalové schopnosti a po zásluze nás, jak uvedl v rozhovoru hráče kola Pavel Žáček, přejeli jak zamrzlej rybník. Doufám, že jim budeme moci na jaře tento výsledek vrátit. A jestli hrála roli volba povrchu?? Těžko říct. Věřím, že na travnatém hřišti bychom odehráli vyrovnanější a pro nás důstojnější partii.

Nevím, jestli se jednalo o překvapení, ale podle mého názoru jsme v tomto zápase spíše dva body ztratili. Do utkání jsme vstoupili hodně aktivně a v průběhu první půle soupeře téměř do ničeho nepustili. Bohužel jsme doplatili na naší dlouhodobou nemoc, neproměňování šancí. Ve druhé půli nás pak hosté zatlačili a za svou snahu byli odměněni chvilku před koncem po standartní situaci.

Ve velmi špatném stavu je podle názoru hráčů Horní Vsi. Je pravda, že se v soutěži hrají zápasy i na kvalitnějších hřištích, ale nemám pocit, že by to mělo vyvolat takovou hysterii. Jak psal jeden z našich hráčů (Martin Němec) – nedostatky tam jsou a my se snažíme pracovat na jejich odstranění. Problémů okolo hřiště je několik. Počínaje majetkovými právy, údržbou, využíváním hřiště i k jiným účelům apod. Pokud došlo ke zranění protihráče vlivem terénu, pak chápu, že je to nepříjemné a osobně mu přeji, aby se co nejrychleji ze zranění zotavil. Rozumím tomu, že to následně vyvolá množství emocí, ale za ty roky, co jsem v Hněvkovicích, se s něčím podobným setkávám poprvé.

Podle mě rozhodčí náš zápas s Horní Vsí zvládnul celkem dobře, aniž bych měl pocit, že otáčel sporné situace v náš prospěch nebo jakkoliv zásadněji ovlivnil průběh zápasu. Ale chápu, že to je subjektivní pohled a soupeř s tím nemusí souhlasit. Ale to je asi tak vše, co s tím uděláme. Obecně sudím jejich roli nezávidím a rozhodně bych se rozhodčím stát nechtěl. V okresních soutěžích se většinou setkáváme s mladými, začínajícími rozhodčími. Od toho se odvíjí i to, že občas udělají chybu, která plyne z jejich nezkušenosti. I když ne vždy s jejich rozhodnutími v zápase souhlasím, musím říct, že až na vzácné výjimky, jsem s jejich výkony spokojen. A jestli mám oblíbeného rozhodčího?? Mám spíše jednoho velmi neoblíbeného (smích). Jedná se o jednoho zkušenějšího matadora, ale jeho jméno neprozradím. O tomto jméně myslím v naší kabině panuje shoda, ale to k fotbalu prostě a jednoduše patří.

Přednost vidím především ve svých fotbalových zkušenostech. Tím, že jsem hrával fotbal celé své mládí, mohu dnes využívat zkušenosti, které jsem nasbíral jak v zápasech, tak i při tréninku. V čem však celé roky zaostávám, je práce s míčem. Už od mládí jsem měl s touto činností problém a myslím, že dnes už se zlepšení nedočkám (smích).

Musím říct, že mě těší, že si v Hněvkovicích rozumíme především jako celek. To je naše obrovská přednost. Dost často se na hřišti o dění pobavíme s Petrem Nenadálem (druhým stoperem). V mládí jsme spolu hrávali v okresních výběrech a na hřišti se potkávali jako velcí soupeři (Humpolec-Pelhřimov). Dnes už nám to tak neběhá, takže občas jen stojíme na polovině hřiště a koukáme, jak to vpředu spoluhráči hrají (smích).

Jak jsem uvedl v úvodu článku, stejně jako ostatní týmy, rádi vítězíme. Po vítězných zápasech si jdeme do kabiny pořádně zařvat a užít si trochu té euforie. O bouřlivé oslavy se však nejedná a většinou se brzy po utkání rozjedeme každý za svými povinnostmi.

Stránky tohoto webu se snažím sledovat pokaždé, kdy mi to čas dovolí. Rád si přečtu reportáže z utkání v naší třídě. Celý projekt je podle mě báječný nápad a doufám, že má i svou budoucnost. A jestli mi něco chybí?? Občas mě mrzí, pokud chybí právě reportáže z jednotlivých utkání. Zároveň ale chápu, že je složité je obstarat. Chybí mi i pravidelná rubrika tipů experta na následující kolo, které jsem si vždy pro zajímavost pročetl před víkendovými zápasy. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří pro mě hlasovali v anketě hráče kola, a doufám, že vás v budoucnu zaujmou výkony i dalších hráčů z Hněvkovic. A poděkování samozřejmě patří i redaktorovi webu, který pro nás přináší zprávy ze zápasů a zákulisí IV. třídy pelhřimovského okresu.