Fotbal v Hněvkovicích je pro mě srdcovou záležitostí, říká střelec týmu Radek Anděl

Když nad tím teď tak přemýšlím, tak můj první krok na hřiště byl v Jiřicích. Nevím přesně kolik mi bylo let, ale s klukama jsme tam jezdili trénovat za dorostence. Odehrál jsem pár zápasů a moc dobře si pamatuji, že jsem měl velké problémy s „ofsajdama“ (smích).

Jak už jsem psal výše, byl jsem chvilku v Jiřicích a pak dlouho nic. Až někdy v roce 2009 jsem se upsal v Hněvkovicích a jsem za to moc rád.

Parta je výborná, proto jsem rád, že mohu být její součástí. Výsledky máme jakž takž uspokojivé, ale hodně nás mrzí prohry s tabulkově „slabšími“ týmy a ten nehorázný klepec od kluků z A.F.C. (smích). Jinak si myslím, že můžeme být celkem spokojení.

To je pravda, tolik branek jsem za ty léta, co tu hraju, snad ani nedal (smích). Každopádně z každého gólu mám radost, jako by to byl můj první. Zápas s Novou Cerekví byl pro nás nečekaně jednodušší, než jak to bývá. Vždycky se nám s nimi hrálo těžko, ale tentokrát jakoby to byl jiný tým. Obrana dělala chybičky, ze kterých my jsme hodně těžili a trestali je. Pak jsme do útoku dostávali nádherné přihrávky od našich záložníků, což udělalo také hodně. Podle mě jsme odehráli jeden z nejkvalitnějších výkonů v sezóně. Kdybych měl popsat mé góly, tak na první mi nahrál, tuším Majda Švec, krásně mezi obránce a já už jsem pak jen utekl a levačkou jsem to tam přes vybíhajícího brankáře poslal. Druhý a nejlepší, co se mi povedl, byl z rohu velkého vápna přímo do šibenice. Ani já sám jsem nevěřil, že jsem mu jí tam takhle vymetl, natož moji spoluhráči (smích). Třetí gól byl centr podél brankové čáry do malého vápna, kde si to tam pěkně klepnul jejich obránce.

Kdyby si mě viděl, tak by si mě asi takhle nenazval (smích). Každopádně dostávám na hřišti pěknou čočku a jsem rád, že žádné vážné zranění nepřišlo a byl bych moc rád, kdyby to tak zůstalo i nadále. Fotbal v Hněvkovicích je pro mě srdcovou záležitostí a skvělou příležitostí si pořádně zasportovat s kámošema, vyndat ze sebe nějaké ty emoce a odpočinout od všech těch starostí a problémů všedních dnů. Rozhodně bych si na vyšší soutěž troufnul a doufám, že příští sezónu si jí už vykopeme.

Bohužel, my jsme to letos zazdili no. Každopádně si myslim, že A.F.C. jsou jasný a přeji jim to. Horní Ves nemá zdaleka takové kvality.

Jeden mám. A to když jsme hráli s Hněvkovicemi turnaj v Petrovicích. Právě v zápase proti nim se mi podařil dát gól hned v první nebo druhé minutě střelou z dálky.

Osobně jsem na to moc zvědavý, je to dobrý nápad. Nějaká ta šance je vždycky, tak uvidíme. Všichni spoluhráči dřou a dělají, co můžou, ale rád bych tam viděl alespoň jednoho chlapáka z našeho stoperského dua – Peťa Nenadál a kapitán Martin Vondra.

Dřív jsem hrával stolní tenis za Humpolec, ale potřeboval jsem víc pohybu, tak jsem se dal na fotbal. Od mala rád běhám, takže ideální. Až půjdu do fotbalového důchodu, tak se pravděpodobně vrátím za stůl.

Dopoledne pohoda třeba u PC, odpoledne s kámošema nebo nějakou princeznou a večer party (smích).

100-60-90, nejvíce ocením tu stovku (smích).

Rodičům a známým bych koupil, co bych jim na očích viděl. Pak bych se sbalil, cestoval a užíval.

V zimě si chodíme vždycky s mančaftem do haly zakopat, abychom z toho úplně nevypadli, a v dubnu na to vlítneme.

Taky děkuju a ať ti tohle nasazení vydrží. Ještě bych rád poděkoval těm bláznům, co mi naposílali tolik hlasů a hlavně Majdovi, že to takhle nahecoval, syčák jeden (smích).