V zápase v Rokycanech si naskočil až do druhého poločasu, ale stejně jsi stihl 2 góly a asistenci. Sedl ti ten zápas hodně?
Jestli mi zápas sedl jinak než jiný, bych ani neřekl. Spíš se to tak hezky sešlo, že mi to tam takhle spadlo. Hlavně, že jsme vyhráli a dostali se v tabulce tam, kde chceme být.
Během posledních dvou sezón jsi za A tým odehrál vždy shodně 14 zápasů a 952 minut, v nich jsi vstřelil 1 gól. Teď už jich máš více za 70 minut. Co se změnilo?
Po zápase jsem se tomu smál, že jsem vstřelil stejně gólů jako za dvě minulé sezóny. Nevím, jestli se u mě úplně něco změnilo, spíš se změnil náš tým. Víc si věříme a všichni si uvědomujeme, jakou sílu máme, jsme hladoví po úspěchu. To bych řekl, že se změnilo oproti minulým sezónám.
Druhý den (v sobotu) jsi šel ještě za B tým, kde jsi odehrál celých 90 minut. Nebylo toho na tebe moc?
S trenérem jsme se domluvili, že teď potřebuju hlavně hrát, abych nabral zápasovou kondici po tak dlouhé pauze. Takže jsem byl za to vlastně rád, i když to samozřejmě náročné bylo.
Odehrál jsi navíc i úterní vítězný pohárový zápas proti třetiligové Hostouni (3:2). Jaké to pro tým bylo, když hráli především hráči z B týmu?
Asi naši výhru čekal málokdo, ještě když jsme nastoupili v kombinované sestavě. V kabině jsme si řekli, že tam každý necháme vše, a nakonec se to povedlo, za což jsem rád. Byl to pro nás i takový hezký zážitek vyhrát před tolika fanoušky a porazit tým, jako je Hostouň. Teď vyhlížíme další kolo.
Kolik tě vítězství bude stát do kasy a budeš platit jak do kasy A týmu, tak i B týmu?
Platit bych měl jenom v áčku, ale raději nechci vědět, kolik to bude (smích).
Řekl sis svým skvělým výkonem v zápase v Rokycanech o více šancí v A týmu?
To je dobrá otázka, doufám, že ano. Máme kvalitní tým a velkou konkurenci na každém postu, takže si na svoji šanci musím počkat, ale doufám, že se v sestavě áčka budu objevovat častěji, jako tomu bylo dřív.
Máš informace, kdo pro tebe nejvíce v anketě hlasoval? Komu bys chtěl poděkovat?
Určitě moje rodina, kamarádi a spoluhráči.
Jsi stále mladý hráč. Jaké máš fotbalové ambice?
Chtěl bych si na Aritmě zahrát 3. ligu, to je pro mě momentálně cíl.
Na podzim minulé sezóny jsi měl vážné zranění, kvůli kterému jsi dlouho nehrál. Povíš nám, co se stalo?
V předposledním kole na podzim v Katovicích jsem si přisedl koleno a bohužel si přetrhl vaz v koleni.
Jak probíhala rekonvalescence a těšil ses na návrat na hřiště? Neměl jsi po návratu na trávník ze začátku strach?
Naštěstí jsem měl okolo sebe dobré doktory a na operaci šel rychle. Vše šlo nad očekávání dobře. Na hřiště jsem se samozřejmě těšil, bylo těžké celou druhou část sezóny sledovat kluky, jak bojují o postup, a já jim nemohl pomoci. Také mi pomohlo, že jsem si rehabilitací neprocházel sám, ale můj kamarád si stejné zranění způsobil chvíli přede mnou, a tak jsme si to celé prošli společně. Strach jsem při návratu ani neměl, dostal jsem dostatek času si zase na pohyb zvyknout. Dost mi pomohlo, že jeden z našich trenérů si stejným zraněním už párkrát prošel, a tudíž jsem to s ním mohl konzultovat a věděl jsem dopředu, co mě čeká.