ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 12.kolo Divize A, 2024-2025

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 12. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Vítězem se stal Ondřej Soukup z FK Komárov. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
O víkendu jste vyhráli ve šlágru kola se Soběslaví, jak jsi viděl tento zápas?
Byl to těžký zápas, Soběslav má kvalitní mužstvo a není lehké je porazit. Myslím si ale, že jsme podali dobrý výkon, doposud rozhodně jeden z nejlepších a zaslouženě jsme vyhráli.
Za stavu 0:0 jste měli k dispozici penaltu. Jak probíhala komunikace ohledně exekutora, protože obvykle chodí Michal Pužík, ale před penaltou jsem viděl i tvou diskuzi s Markem Nedvědem?
Penalty si jako kapitán a lídr týmu oprávněně bere Půža. V zápase ve Vejprnicích penaltu kopat nechtěl, a tak ji dal mně. Podobně to bylo i tentokrát, a vzhledem k tomu, že jsem ji ve Vejprnicích dal, šel jsem opět já. Myslím si, že Půža mi chtěl také trochu pomoci, abych nabral střelecké sebevědomí, za což mu děkuji. Mára by penalty asi chtěl a mohl také kopat, ale je to tak, jak to je. Jako nejlepší střelec týmu je rozhodně další na řadě, když nedám (úsměv).
Tvůj druhý gól byl velmi zajímavý, dalo by se říci, že jsi kopnul roh a ještě sis ho doběhl a dal gól, jak se to seběhlo?
Po rohu se ke mně od gólmana dostal odražený balón. Byl jsem docela v úhlu, ale v tu chvíli mě nenapadlo nic jiného, než to napálit směrem na bránu. Skončilo to gólem, za což jsem moc rád.
Dočetl jsem se, že sis z Ameriky dovezl partnerku, je ve hře návrat do Ameriky, nebo zůstanete natrvalo zde?
Momentálně bydlíme v Česku a v dohledné době žádné přesuny neplánujeme, chceme být prostě spolu. V delším horizontu je nějaké stěhování asi ve hře, ale vše záleží na konkrétních okolnostech (rodina, práce, škola). Nemusí se nutně jednat pouze o USA. Uvidíme.
Jak moc přítelkyně umí česky a chodí ti fandit na zápasy?
Učí se na telefonu už docela dlouho a myslím si, že je na tom relativně dobře. V obchodě se dorozumí a při poslouchání rozhovorů už někdy chytá, o čem je řeč. Pokud může, chodí na každý zápas, i na ty venkovní. Sama hraje fotbal, takže ji to baví i díky tomu.
Tvůj nešvar je údajně nedochvilnost, jak se na to tváří pokladník, nemáš tam předplacen paušál na sezónu?
Myslím, že na zápasy chodím včas. Problémové jsou tréninky v týdnu. Dojíždím na ně přímo z práce na Praze 3, kde končím ve 4 hodiny odpoledne. Většinou je doprava velice hustá, a tak často přijíždím na trénink na čas a nebo pozdě. Když to dám vědět dopředu, tak si myslím, že se nic nikam nezapisuje.
Máš ještě nějaké fotbalové cíle, či ho hraješ už jen pro radost, nebo jak se občas říká na žízeň?
Na žízeň ho určitě nehraju. Fotbal dělám celý život a i nyní mě stále hodně baví (nebo dokonce více než v posledních letech). Fotbalové ambice jsem měl dlouhá léta, ale nyní už ho asi hraji spíše pro radost. Nicméně jeden fotbalový cíl mám i teď, uvidíme po sezóně.
Jak moc se liší fotbal tady u nás a v Americe, kde jsi hrál za univerzitu?
Fotbal jsem hrál za svoji univerzitu, která soupeří s ostatními univerzitami v okolí. Věk hráčů je nanejvýš 23, 24 let, což je asi největší rozdíl - nehrajete proti dospělým zkušeným chlapům. Hraje se rychle, intenzivně, asi se dá říci ve větším tempu. Nároky na rychlost řešení herních situací jsou asi podobné jako ve 3.-4. české lize. Ale jinak je to fotbal jako všude jinde. Hodně také záleží, kde člověk hraje. Na velkých a slavných univerzitách jsou podmínky, kvalita trenérského štábu i kvalita hráčů na větší úrovni, než kde jsem byl přímo já. A pak by můj komentář byl třeba jiný.

Autor: Tomáš Vnuk

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.