Z tohohle vítězství jsem měl obzvlášť radost, říká hráč kola Pavel Biernat

Děkuji pěkně, ano samo sebou, s tím se určitě počítá, dokopná klepe na dveře, tak každá zlatka dobrá, ať se pěkně pomějeme.

Zápas bych hodnotil velmi kladně, nastoupili jsme v silné sestavě, řekl bych a od samého začátku diktovali tempo hry. Po pár našich šancích a krkolomných zakončeních přišla z naší strany chyba a byl z toho první gól hostů. Hlavu jsme ale nevěšeli, zápas byl jednoznačně v naší režii, drželi se stejného tempa hry a začalo to tam padat. I když po další naší chybě jsme do poločasové přestávky šli za stavu 2:2. V kabině jsme byli v klidu, cítili jistou převahu, což se vlastně i potvrdilo, dá se říct, že na co jsme sáhli, to se povedlo. Byť nebylo by tomu i úplně tak, nebýt ve předu zkušeného mladíka Petra Kodady, který rozdával nádherné míče za obranu Číměře a dílo bylo dokonáno. Sám se dočkal gólu také, když nekompromisně z jedničky poslal míč do šibenice a výsledek už byl takřka jasný. Nádherné vítězství 7:2 pečetil hlavou Víťa Voráček.

První branka byla tuším po rohovém kopu, kdy se míč po pár odrazech dostal na naše kopačky, výborný důraz našeho útočníka, který trefil gólmana a po odrazu od něho už jsem to neměl těžké, prázdná brána přede mnou zívala, stačilo jednoduše plackou doručit balon tam, kam patří. Druhý gól si ne úplně přesně pamatuju, ale dá se říct že to byla podobná situace, centrovaný míč z pravého křídla, pro soupeře nešťastný odraz na velké vápno, kde jsem správně číhal a bylo vymalováno. Střela mi teda vůbec nesedla, ale umístění bylo výborné (to mě naučil náš tréňa Petr Boček) a to úplně stačilo.

Z tohohle vítězství jsem měl obzvlášť radost, jelikož se nám poslední dobou ne úplně dařilo, samozřejmě jsme s klukama po zápase zasedli do naší rooftop klubovny a pár orosenýma kouskama "oslavili" výhru.

Já osobně jsem s výkony velice spokojen, páč noví mladí kluci na sobě tvrdě makaj a v zápasech je to znát. Držíme teď slušnou sedmou pozici v tabulce, tři body na druhý flek, a nic není jasné, věřím že letošní sezónu bude v té vrchní polovině.

To je těžké takhle říct, nic není rozhodnutého a může to být všelijak, ale kdybych si měl tipnout, tak bych řekl, že to budou asi Dačice. Strmilov měl letos sice briskní start, ale nevěřím že to udrží.

Na fotbal koukám dost, ale přiznám se, že na repre moc nekoukám. Viděl jsem spíš nějaké konečné sestřihy, kluci mají i světlé chvilky, ale na výhru to bohužel stačilo jen jednou proti Faerským ostrovům, kdy po penaltě v sedmdesátépáté získali těsnou výhru 0:1, je pořád co zlepšovat.

Myslím si, že to nebudeme mít vůbec jednoduché, Dačice mají silný kádr plný perspektivních mladíků, plus výhodu domácího hřiště a zajisté nám nedají nic zadarmo. Bude to těžké utkání, ale pevně věřím, že zápas zvládneme a nastřílíme nějaké branky. Jedeme tam v klasické naší sestavě, bohužel bude chybět zraněný velezkušený bek, dá se říct vlastně že univerzál, Matyáš Pospíšil, tak je to taková rána pro nás. Ale věřím že to zvládneme a přivezeme si domu tři body a na dokopné to za týden náležitě oslavíme.