Ahoj Martine, předně gratuluji k vítězství v naší anketě! Po hodně dlouhé době vyhrál hlasování hráč Strážova. Kdo si myslíš, že na tom má od vás z kabiny největší zásluhu?
Děkuji, je to super vyhrát takovou anketu. Největší díky patří našemu skvělému gólmanovi Ondrovi Presslovi, kterému žádné podobné hlasování neuteče. (směje se)
V posledním zápase jste se po čtyřech prohrách v řadě konečně vrátili na vítěznou vlnu. Vyšel vám především druhý poločas, kdy jste Hrádku nasázeli čtyři branky a utkání otočili. Čím si vysvětluješ diametrálně odlišný výkon ve druhé půlce?
Před zápasem jsme si říkali, že už nutně potřebujeme vyhrát. A když jsme po poločase prohrávali 0:1, v kabině jsme se dost vyhecovali a v druhém poločase udělali i pár taktických změn. To si myslím, že bylo klíčové a zápas jsme zlomili na naši stranu.
Ty sám jsi do zápasu naskočil až v 61. minutě, ale právě tvůj příchod nastartoval tým k obratu. Věřil jsi za stavu 0-2, že zápas dovedete do vítězného konce?
Ano! Pokaždé, když hraju, chci vyhrát a možná i díky tomu, že jsem šel do hry hned potom, co soupeř vstřelil druhý gól. Po něm hosté trochu polevili a my jsme naopak zabrali a zápas otočili v náš prospěch.
Brankář O. Pressl tě v pozápasovém hodnocení vychválil a zároveň prozradil, že jsi ještě před zápasem absolvoval hokejové utkání. Nedocházely ti už na trávníku síly?
Přiznám se, že jsem se moc necítil, když mi trenér řekl, abych šel na hřiště už v 61. minutě. Měl jsem strach, že mi to nebude moc běhat. (směje se) Ale opak byl pravdou, hned jak jsem nastoupil, jako kdyby mi někdo vyměnil nohy. Hrálo se mi skvěle. (směje se)
Když už jsem se tě zeptal na hokej, tak jakému sportu v současné chvíli dáváš přednost? Co je pro tebe větší priorita?
Vždy jsem měl jako prioritu hokej. Tudíž mu dávám i přednost, pokud se třeba kříží zápasy. A také čím jsem starší, tím hůře se to dá skloubit, ale oba trenéři mi vycházejí vstříc, za což jsem jim moc vděčný.
Ve Strážově nastupuješ i za dorost. V čem vidíš největší rozdíl mezi dorosteneckým a mužským fotbalem?
Jednoznačně největší rozdíl je ve vyspělosti hráčů. Při utkáních za muže je vidět, jak ti zkušenější mají perfektní přehled o hře a přesně vědí komu kdy nahrát.
V týmu mimo jiné působí i tví bratranci Tomáš, Lukáš a Jakub. Jak se ti s nimi vůbec hraje? Hecujete se před zápasem?
Je to super, když se na hřišti všichni sejdeme. Samozřejmě hecovačky, kdo dá více gólů nebo bude mít více asistencí, jsou na denním pořádku a pro mě osobně je to i skvělá motivace. (směje se)
V příštím kole vás čeká těžký soupeř v podobě druhých Horažďovic. Co od duelu očekáváš?
Určitě to pro nás nebude jednoduchý zápas, ale pokud budeme hrát od první minuty naplno, můžeme je potrápit a odvézt si body.
Na závěr by mě zajímalo, jestli máš nějaký fotbalový nebo hokejový vzor?
Mým fotbalovým vzorem je můj dobrý kamarád Honza Brtník, který kope za Bolešiny, na balónu prokazuje svou jedinečnou kvalitu a v pokutovém území je nezastavitelnej. (směje se) Ne vážně. Vždycky jsem obdivoval Paula Dybalu. Líbí se mi jeho styl a herní projev. A mým hokejovým vzorem je Connor McDavid.