Ahoj Tomáši, gratuluji k vítězství v anketě o nejlepšího hráče kola. Je to pro tebe překvapení?
Děkuji za gratulaci. Každé vítězství je pro mě překvapení.
V posledním utkání jste porazili favorizované Horažďovice na jejich hřišti 3-0. Jak zápas hodnotíš zpětně?
Po středečním tragickém výkonu celého týmu jsme museli pořádně zamakat a to se nám povedlo. S Bolešinami jsme si mysleli, že když jsou v tabulce pod námi, porazí se sami, ale nebylo to tak. V Horažďovicích všichni kluci hráli na 100 % a musím je všechny pochválit. Zaslouženě jsme vyhráli. O soupeři bych chtěl říct, že mě překvapilo, jak mladý tým mají. Pokud zůstanou pospolu a nerozprchnou se jinam, můžou za pár let postoupit do A. třídy.
Výborný výkon rovněž podal brankář Dominik Hora, který udržel nulu, zároveň v bráně nastoupil vůbec poprvé.
Dominik nastoupil v základu kvůli zraněnému kotníku našeho prvního brankáře Martina Alba a zhostil se této úlohy na výbornou. V prvním poločase nás za stavu 0:0 podržel, když vychytal samostatný nájezd domácího útočníka. Skvěle dirigoval obranu a zaslouženě vychytal čisté konto. Je super mít v týmu dva kvalitní brankáře.
Ty sám jsi k výhře přispěl dvěma góly. Na jaře se jednalo už o tvůj pátý gól. Trénoval jsi v Turecku koncovku?
V Turecku jsem koncovku netrénoval vůbec, protože na univerzitním hřišti neměli natažené sítě. (směje se)
Už jsem zmínil Turecko, kde jsi byl 5 měsíců na studijním pobytu. Jak na to vzpomínáš? Líbil se ti Istanbul?
Istanbul je krásné a obrovské město, vzpomínám na to jen v dobrém. Dostal jsem se do univerzitního fotbalového týmu a díky tomu jsem měl s kým trénovat. Kopačky jsem si tam nevezl, takže jsem si je musel pořídit. Podle mě je tam někdo ušil v garáži a hraji s nimi do teď. (směje se)
Jak hrají kluci v Turecku?
V Turecku je fotbal mnohem intenzivnější, každý do toho dává všechno. V univerzitním týmu bylo na začátku semestru přes 40 hráčů a po každém tréninku řekl trenér někomu, ať už nechodí, že není v týmu, takže se každej musel pořád snažit na 100 %.
U nás je zvykem jít po fotbale na pivo, tam jsme chodili na čaj. (směje se)
Nastupuješ v útoku, klasifikoval by ses jako čistý "hroťák" nebo nemáš problém zahrát i jiný post?
Čistý hroťák určitě nejsem, neumím vůbec hlavičkovat a nejsem typické „kladivo“ do vápna. Radši hraji na křídle, anebo si běhám vepředu, jak se mi chce. Jinak nemám problém zahrát kdekoliv v záloze, jsem takový univerzál.
V jakých týmech jsi působil během své kariéry?
V mužích jsem začínal v 16 letech v Losiné, v 19 jsem přestoupil do Černic, kde se v tu dobu hrála A. třída. Hned v první sezóně v Černicích se nám povedlo postoupit do kraje, který jsem hrál 3 sezóny. V Černicích jsem si zahrál krásný fotbal a moc rád na to vzpomínám. Když jsem se rozhodl, že pojedu na Erasmus a půl sezóny vynechám, tak jsem se chtěl vrátit do Losiný.
Závěrem by mě zajímaly tvoje koníčky či zájmy kromě fotbalu?
Téměř veškerý svůj volný čas trávím s přítelkyní. Jinak co se týče sportu občas chodím cvičit a v létě jezdím na kole.