Tomáš Dlouhý: V mladších žácích jsem vstřelil více branek než David Lafata.

Tomáši, jak a kdy jste začínal s fotbalem?

S fotbalem jsem začínal v 6 letech v Pelhřimově. K fotbalu mne přivedl, jak už to tak většinou bývá, táta, který dříve také hrával fotbal za Pelhřimov. 

 Kterými kluby jste ve své kariéře prošel a na jaké angažmá či fotbalové období nejraději vzpomínáte?

Mládežnická léta jsem strávil v Pelhřimově. V 17 letech jsem odešel do Sokola Hořepník, kde tehdá za hořepnický "B" tým hrál taťka, brácha a moji nejlepší kamarádi. Za několik sezon jsem se poté vrátil na půl roku do Pelhřimova. Odtud jsem šel na půlroční hostování do Žirovnice. Poté jsem ještě hrál rok v Pacově a půl roku v Lukavci, ale fotbal ve vyšších soutěžích mne nebavil. Nebyla chuť trénovat, a tak jsem pak už natrvalo zakotvil v Hořepníku. Jinak určitě nejraději vzpomínám na žákovská léta v Pelhřimově. Byl jsem v té době považován za velký talent jihočeského fotbalu. Za jednu sezónu v KP mladších žáků jsem nastřílel přes 60 gólů. Špatné vzpomínky na mne měli hlavně v Prachaticích, kterým jsem dal ve dvou zápasech dohromady 15 gólů. Byl jsem samozřejmě nejlepším střelcem soutěže. Zajímavostí je, že až za mnou tehdy byl nynější kanonýr Sparty David Lafata, kterému to tam coby žáčkovi Dynama už tenkrát hodně padalo.

O víkendu jste zvládli derby s Pacovem B a zvítězili 5:2. Vy jste byl hvězdou utkání. Dal jste 3 branky a na 1 přihrál. Co dodat?
Dodal bych jen to, že pro mne osobně to byl skvělý zápas, který se mi opravdu vydařil. Jeden gól a asistence navíc byly výborné individuální akce, při kterých jsem přešel přes několik protihráčů, a i když mi je občas vytýkáno, že moc dlouho držím míč, tak v tomto případě to určitě nikomu nevadilo (smích). Jinak jsem moc rád, že jsme derby s Pacovem zvládli a že jsem klukům takhle výrazně pomohl.

Kdy jste naposledy vstřelil hattrick?
Hattrick jsem naposledy vstřelil na podzim v Ústrašíně, ale tohoto si cením daleko víc, protože jsme hráli s kvalitnějším mančaftem, který měl v sestavě navíc několik pendlů.

Na jaře se Hořepníku příliš nedaří. Kde hledat příčinu?
Těžko říct, čím to je. Kádr máme ještě širší a kvalitnější než na podzim. Vůbec se nám ale nepovedla zimní příprava, kdy jsme se po dvou zápasech a skóre 0:21 odhlásili z Bernard Cupu. Já jsem se tam navíc nepříjemně zranil a dva měsíce jsem nemohl nic dělat, takže humpolecký turnaj nám mnoho nedal. Poté už jsme žádný přátelský zápas nehráli, takže jsme šli do "mistráků" naprosto nerozehraní. První zápas jsme ještě, pro nás samotné překvapivě, zvládli a vyhráli v Žirovnici. Pak už se nerozehranost a u některých hráčů i tréninkové manko projevilo. Zápasy v Čejově a hlavně doma s Červenou Řečicí nám herně vůbec nevyšly. V Plačkově už to vypadalo o něco lépe, tam jsme skoro celý zápas tlačili, jen nám to tam nepadalo a trochu nás poškodil i rozhodčí. Doufám, že se to teď s Pacovem zlomilo, a že začneme zase vyhrávat.

Teď Vás čekají dva zápasy ve třech dnech, proti Počátkám a Ústrašínu. S čím do těchto zápasů půjdete a jaké vlastně jsou ambice hořepnického mužstva v této sezóně?

Do zápasů půjdeme s jediným cílem, vyhrát. S Ústrašínem by to měla být povinnost, na ten si určitě věříme. Zápas s Počátkami ale bude hodně těžký, dlouhodobě se nám na ně nedaří. Oni mají výborný útok, asi nejlepší v soutěži. Pokud ale dobře pokryjeme Vlčka, Kocourka či Smejkala, pak můžeme uspět. Jinak co se týče našich ambicí, rádi by jsme skončili co nejvýše. Určitě pokukujeme po druhém místu, ale v podstatě už máme splněno, jakožto nováček jsme se hlavně chtěli v soutěži udržet, takže po sezóně určitě bude panovat spokojenost.

V Hořepníku dochází ke změně trenéra. Jiří Lapáček odchází kvůli pracovním důvodům i splnění všech cílů. Co na to říkáte? Kdo bude novým trenérem?
Jirka toho pro tým v této i minulé sezóně udělal hodně, takže určitě je potřeba mu za tuto práci poděkovat. Nyní kvůli nedostatku času už nestíhal jezdit na tréninky, takže to teď nebylo úplně ideální. Navíc je asi potřeba, aby to někdo dirigoval i z lavičky, což on jako brankář nemohl. Kdo bude novým trenérem, to opravdu nevím, to je spíš otázka pro vedení klubu.

V týmu máte dvě zahraniční posily. V okresním přeboru je to rarita. Jak se Vám podařilo tyto hráče přivést?
Po postupu z III. třídy jsme věděli, že je nutné tým posílit, pokud chceme hrát v okrese důstojnou roli. Ale do těchto soutěží je hrozně těžké sehnat skutečnou posilu. Na začátku soutěže se pak přes manažerku Lucii Řádovou, která má v Ghaně nějaké vazby, naskytla zajímavá možnost angažování právě ghanských hráčů. Tak jsme toho využili. A musím říct, že Aigei Kwadwo do týmu rychle zapadl, byla to opravdová posila, kterou bychom v České republice určitě nesehnali.

Jak se Kelvin Appiah Elhadji a Kwadwo Agyei dorozumívají s ostatními hráči?
Dobří fotbalisté se na hřišti dorozumívat nepotřebují. Já anglicky neumím, tak Aigeiovi pouze před zápasem na prstech ukážu, kolik musí dát gólů, aby dostal večeři, to je celé (smích). Ale jinak máme v týmu učitele angličtiny, takže s Aigeiem a Kelvinem komunikuje převážne on.

Sokol Hořepník pořádá na konci června velký turnaj v malé kopané „Kop Vysočiny“. Pomůže Vám to např. s financováním klubu. Na co výdělek používáte?
"Kop Vysočiny" určitě pomáhá s financováním klubu. Peněz není nikde nazbyt, takže jsme rádi, že nám tento turnaj nějaké peníze vydělá. V Hořepníku máme velmi obětavé funkcionáře, kteří se starají nejen o tento turnaj. Za poslední roky vybudovali v Hořepníku takové zázemí, které nám můžou závidět i v mnohem větších klubech. My hráči jim za toto můžem jen poděkovat.

Kdo vyhraje Ligu mistrů?
Po včerejšku myslím, že určitě Barcelona, ale více bych to přál Bayernu.

Tomáši, máte kromě fotbalu ještě nějaké jiné koníčky či zájmy?

Mým největším zájmem  je především moje přítelkyně a poté hlavně sport. Kromě fotbalu často hraju tenis. Poslední dobou jsem přišel na chuť  i squashi. Také jsem velkým fandou pelhřimovských Ledních Medvědů. U televize pak nevynechám jediný závod biatlonu a skoků na lyžích.