SESTAVA PODZIMU - Karlovarský | Sokolov | Okresní přebor , 2016-2017

BRANKÁŘ:

Pavel Treitl (FK Stará Chodovká): Na brankářské pozici je vždy velký přetlak, ale tentokrát můžeme přiznat, že jsme se nikterak dlouho nerozhodovali. Vybírali jsme ze dvou adeptů. Prvním byl nakonec méně úspšný Jan Procházka, velká opora Lomnice, která se letos dokonce jednou i radovala z titulu pro hvězdu kola. Nakoenc jsme ale vybrali Pavla Treitla. Pavel měl po celou sezónu velmi dobrou a stabilní formu a i přes svou nepříliš brankářsky vyhovující výšku chytal skutečně famózně a poradil si s nejednou hvězdou soutěže. Je možná jedním z hlavních tahounů Chodovské, kter se díky němu drží velmi vysoko. Mezi tyčemi byl na podzim určitě nejvýraznější postavou.

OBRÁNCI:

Filip Lembacher (FK Stará Chodovská): Treitlův spoluhráč. Filip je obrovský univerzál, který je schopný zaskočit všude, kde je zrovna potřeba. Zpočátku hrál v útoku, ale postupně se přesouval stále více do defenzivy. Hrál tam, kde ho bylo potřeba a všude byl výraznou oporou týmu a byl hodně vidět. Vleké množství zápasů odehrál, jakožto obránce, přesto je na koenci podzimu nejčastěji skórujícím hráčem svého týmu. Soupeřům nasázel osm branek, a to nemluvíme o tom, kolika brankám do vlastní sítě ještě zabránil. Takový hráč se hodí do každé sestavy.

Karel Hylský (SK Dolní Rychnov): Absence rychnovského kapitána v ideální jedenáctce podzimu pro nás byla nemyslítelná. Muž s páskou na pravé ruce byl téměř v každém utkání svého týmu jednou z nejvýraznějších postav. Je to brilantní fotbalista. Skvělý obránce a výtečný v kombinaci a v tahu dopředu. Nezalekne se ani šance a je schpný dobře zakončit. Je sice pravda, že letos se zatm trefil jen jednou, do sítě Bukovan a ještě navíc z penalty. Přesto si ani tak nešlo jeho zásluhy na moha gólech nevšimnout. Jeho zkušeností se vždy výrazně hodí.

Roman Schlossbauer (Baník Krásno): Další obrovský univerzál v sestavě. O jeho kvalitách nemůže být sporu. Už v létě se objevil v sestavě roku a tentokrát jsme jej nemohli vynechat znovu. Roman je skvělý obránce, který je vždy velmi platný. Umí si svou oranu řídit a v souboji jeden na jednoho neprohrává. Tato vlastnos se mu navíc hodí i při jeho častých ofenzivních výpadech. Když má ale kouč Homolka dostatečný počet obránců, neváhá jej poslat do útoku, což je pro obránce a brankáře osupeře vždy velmi nepříjemné.

Stanislav Hauf (TJ Lomnice): Stanislav je nejčastěji skórující obránce, pokud tedy nebudeme počítat Filipa Lembachera, který často nastupoval i v útoku. Stanislav se hodně často dostával do sestav kola a jednou dokonce i zaslouženě zvítězil. V sestavě Lomnice byl velmi výraznou postavou, na níž bylo vždy spolehnutí. Útočníci ze všech týmů přes něj procházeli jen s velkými potížemi a brankářei ho nesměli podcenit. Stanislav nemohl v naší sestavě určitě chybět.

ZÁLOŽNÍCI:

Jakub Lippert (TJ Lomnice):  Jakub Lippert působí trochu nenápadně, není o něm slyšet toli, jako o ostatních z naš sestavy, ale přesto je pro Lomnici neuvěřitelně cenný. Dokáže rychle postupovat a v mžiku přesně zakončit. A občas pomůže i štěstí. Nevzdává se, jeho silnou stránkou je i bojovnost a chtíč. To vše z Jakuba děla jenoho z nejlepších střelců soutěže a v Lomnici vůbec nejlepšího. Během podzimu se trefil hned osmkrát. Skvělá práce. Myslím, že Jakub skvěle využívá toho, že si souepři dávají více pozor na jiná, možná známější jména lomnického útoku.

Radek Jesipčuk st. (Spartak Chodov): Radka zná snad každý, kdo soutěž alespoň trochu sleduje. I on nechyběl v létě v sestavě roku a nyní se dostal i do ideální jedenáctky. Je to skvěle technicky vybavený hráč, který si poradí téměř s každým protihráčem. Má výborný pohyb, a kde nestáhá, pomůžou zkušenosti. Při utkání je radost se na něj koukat. Nemá problém s tím, zkušeně a chladnokrevně zakončit. Je zkrátka velmi komplexním fotbalistou. Chodov jej využívá trochu, jako žolíka. Radek většinou neodehraje celé utkání, ale ať už nastoupí na začátku, nebo až později, bývá klíčovou postavou a rozhoduje zápasy. Zatím se trefil šestkrát.

Lukáš Šereda (Baník Krásno): Rozhodně nejhlasitější jméno celé soutěže. Během dvou let se stal již šestinásobným nositelem titulu hvězdy kola, což je absolutní unikát. Jeho největší konkurenti to dokázali “pouze“ dvakrát. Lukáš letos sice nestřílí tolik gólů, jako v loňské sezóně a na výkonech Krásna se to výrazně podepisuje. Možná mu schází rival Reitmeier, jehož tým postoupil do vyšší soutěže. Přesto je o něm hodně slyšet. Hraje stáel skvěle a často se dostává do šancí. Je třetím nejlepším střelcem soutěže, trefil se už devětkrát. Je fantasticky technicky vybavený a umí svou šikovnost zkombinovat i s rychlostí a hbitostí. V jeho podání vypadá průhod obranou jako hračka.

ÚTOČNÍCI:

Jakub Smolka (Spartak Chodov): Jakub je druhým nejčastěji skórujícím hráčem soutěže. Trefil se již desetkrát a stejně, jako v minulém ročníku, i letos je pro Chodov obrovsky důležitou složkou. Jakub se skvěle orientuje v prostoru před šesntáctkou, odkud umí brankáře překonat parádními střelami. Umí se ale prosadit i ve vápně, kde si poradí tělem a s přesností zakončí. Góly do prázdné brány ale často nedává, své gólové pozice si velmi často připravuje sám. Nebojí se totiž vrátit hluboko do hřiště společně s zálohou.

Jakub Krásný (FK Stará Chodovská): Další Jakub. Syn Chodovského trenéra je pro obránce velmi nepřijemným hráčem. Na hrotového útočníka možná neskóruje v tak kvalitním týmu, jako je Chodovská, tak často, jak by se očekávalo, přesto je pro tým velmi důležitý a pro soupeře velkým oříškem. Jakub je hodně důrazný a vše dohrává. Souboje nevypouští a hraje hodně silově, to ale neznamená, že to není technický hráč. S balónem si totiž rozumí skvěle. Obránci si souboj s ním vždy dvakrát rozmyslí, jelikož tyto střety často bolí a jsou nepříjemné. Tím dokáže i nejeden tým rozhodit, čímž usnadňuje spoluhráčům práci. Jakub dal letos sedm branek.

Karel Surový (FK Jindřichovice): Karel je podobný typ útočníka, jako Jakub, jen možná méně tvrdý a důrazný. Je na tom ale skvěle jak silově tak technicky a oproti Jakubovi se může pyšnit možná lepším zakončením. Když se dostane do šance, bývá přesný. Tým Jindřichovic hraje ale trochu jiným stylem. Nemá tak skvěle technicky vybavené hráče a neprochází tak snadno obranami soupeře. Musí být hodně bojovní a hráči si musí hodně pomáhat. Proto se Karel musí stahovat určitě více, než jeho rival z Chodovské. Častěji se objevuje hlouběji v poli a vepředu nemívá tolik prostoru. Letos dal o jednu branku méně, než Jakub. Pro horší počtáře tedy doplníme, že se trefil šestkrát.

NEVEŠLI SE DO SESTAVY:
Samozřejmě je tady velké množství dalších hráčů, které nebyli od sestavy kola daleko, ale zkrátka už se nám mezi jedenáct nejlepších nevešli. Proto si pojďme nyní krátce připomenou i je, protože si to jistě zaslouží.

Už jsme zmiňovali brankáře Tomáše Procházku (TJ Lomnice), který podával skvělé výkony, ale tenotkrát měl velkou konkurenci.

V defenzivě jsme museli přemýšlet asi nejméně. Letos obránci tolik nevyčnívali. Nejblíže za branou byl asi olovský Petr Trávníček (SK Oloví), který podával velmi dobré výkony a jednou dokonce i uspěl v sestavě kola. Ale podobně, jako on hráli i dost dalších hráčů, a to třeba i v samotném Oloví. Pro sestavu kola zkrátka hledáme hráče, kteří předvedli něco navíc. Daleko pak nebyl třeba Pikal (Baník Krásno), nebo další dobří obránci z Chodovské, Lomnice a Chodova. Ti ale zase neměli tolik práce.

Největší přetlak byl v záloze, ale nakonec jmse se museli bez většiny z širší nominace obejít. Za svou bojovnost a snahu by si to zasloužil určitě David Hilko (SK Oloví). V Chodově se pak skvělýmí výkony blýskali celou sezónu hvězdy jako Ludvík Gergely, Jiří Frána, nebo i Petr Macák ml. (všichni Spartak Chodov). Daleko ale určitě nebyl ani dřič Radek Knaf, nebo Jan Kníř (oba TJ Lomnice), ten ale, jakožto hráč A-týmu, neodehrál v soutěži tolik zápasů. A jen těsně uniklo místo také kapitánovi Jindřichovic Jaroslavu Lavrenčíkovi (FK Jindřihcovice).

Do útoku se zaslouženě dostali ti nejlepší, kteří všem svým konkurentům jasně odskočili. Jmenovat bychom měli u jen jednoho hráče, kterým je Petr Laur (Spartak Chodov). Dlouho jsme váhali, zda máme v útoku využít i nejlepšího střelce soutěže, Petra Laura. Nakoenc jsme se ale rozhodli, že nikoli. Petr totiž odehrál v soutěži jen čtyři zápasy a během nich dokázal dát dvanáct branek. Nikdy ale nenastoupil proti těm nejlepším týmům. Proto jsme se rozhodli, že Petra tentokrát vynecháme.