Jak byste ohodnotil Váš poslední zápas?
Tak nejdříve bych chtěl říci, že jsem byl už od pátku naštvanej, protože jsem věděl, že nás je jen deset. Nechtělo se mi proto ani hrát, měl jsem celý týden problémy se zády. Fotbal ale miluji, přes něj nejede vlak, takže se občas musí hrát i přes bolest. Nakonec nám jako jedenáctý pomohl veterán Jirka Schröck, kterému bych za to moc rád poděkoval. Jinak zápas to byl poklidný, oběma týmům už o nic nešlo. Bylo hodně šancí na obou stranách, ale útočníci byli marní a pálili, co se dalo. Utkaní by asi slušela remíza, ale holt se jednou jejich střídající hráč ukopl a výhru brali domácí.
Co je potřeba před dalšími zápasy nejvíce zlepšit?
Potřeba je zlepšit disciplínu. Zejména u Lukáše Šeredy. Je to hráč, který v žádném případě nepatří do okresního přeboru, ale minimálně do divize. Jeho hlava a zkraty mu však bohužel nedovolují se někam dostat. Stoji na něm naše výsledky. Dvaatřicet loňských gólů hovoří za vše. Věřím, že až si odpyká pětizápasový trest, hodně nám zase pomůže. Jinak jako tým bychom určitě měli zlepšit bojovnost, nasazení a hlavně zakončení. Koncovka nás hodně trápí. Vypracujeme si nespočet šancí, ale většinu trestuhodně zahodíme.
Jaký je potenciál Vašeho týmu, vážíte šance na postup?
Musím říct, že já osobně bych postoupit chtěl moc. Je třeba si ale uvědomit, že se scházíme jen na zápasy. Nemáme tréninky, protože se kvůli pracovním povinnostem a kvůli tomu, že spousta hráčů bydlí mimo Krásno a Horní Slavkov, prostě nesejdeme. Takže naší šanci na postup vidím jen v rovině přání a náhody, ale i ty se přeci dějí ne?
Se kterými týmy počítáte v bojích o postup?
Jednoznačně s Lomnicí. Máca (pozn. red.: trenér Lomnice) se do trénování vrhl po hlavě, tým pod jeho vedením šlape a myslím si, že v nadstavbové části nebude mít konkurenci. Hlavně si i tým může pomoci kluky z A-týmu, a ono když pak někam na zápas okresního přeboru přijede takový Zbyňda Joza, tak se dějí věci a kluci z vesnice si přijdou, jako na kolotoči (smích). O první místo bude stát tradičně i Chodov, ale jeho zkušení starší hráči už se do vyšších soutěží nehrnou. Profesorský fotbal v okresním přeboru na dohrání kariéry jim vyhovuje (smích).
Kdybyste neměli postoupit Vy, komu byste to nejvíce přál?
Lomnici. Mají skvělé zázemí. Touhu vyhrávat, pracovat a tým konkurence schopný v B-třídě.
Máte v soutěži nějakého oblíbeného soupeře, proti němuž se vždy nejvíce vyhecujete?
Takový tým nemám. Na každý zápas se těším stejně a je jedno, kdo proti mě stojí. Natěšenost na zápas ovlivňuje u mě určitě počasí. Jelikož mám astma, mám raději zataženou oblohu, nejlépe nějaký ten déšť. Rozhodně ne vedro a sluníčko. To jsem pak rád, že se vůbec nadechnu.
Jak byste nám sám sebe popsal jako fotbalistu, jakou máte na hřišti roli?
Jelikož jsem tlusťoch, určitě ne nějaké běhání a bláznivé lítání (smích). Snažím se hodně přemýšlet, podržet balón a vytvářet šance. Takhle hraji už od malička. Taková je moje role. Oběhat to holt musejí jiní. Sem tam dám i nějaký náhodný gól. Potřebuji na něj ale pořád méně šancí, než Martin Chmelík. To, co jsem za ty léta u něj viděl zahodit jen tak někdo nepřekoná (smích). Nyní je však po čtvrté operaci kolena a jeho návrat na hřiště bude hodně těžký. Nicméně, pokud se dokáže vrátit, dokáže vstřelit spousty gólů, jelikož si vypracuje milion šancí za zápas.
Máte na závěr pro naše diváky nějaký vzkaz?
Milujte se a množte se. Mějte se rádi. Buďte zdraví. Sex, prachy a Rock 'n' roll. Punk's not dead. A hlavně, choďte na fotbal, vy "volové".
Honzo, díky za rozhovor a krásný heslovitý závěr.