Přijde mi, že se z fotbalu vytrácí respekt k soupeři, říká hráč 15. kola Dominik Hnízdil

Čekal, nečekal. V jarní části sezóny jsem byl několikrát v sestavě kola, ale pomyslná korunka v podobě hráče kola tomu stále chyběla. Rozjela se smršť v hlasování od spoluhráčů, rodiny, kamarádů a konečně nám to v posledním kole "spadlo do sítě."

Hovorčovice hrály pohledný fotbal se spoustou šancí, zápas mohl klidně skončit v jejich prospěch. Když se ale zamyslím, tak bych vyzdvihnul zákrok za stavu 2:1 pro nás, kdy útočník hlavičkoval balón do protipohybu z malého vápna a s pěknou dávkou štěstí mě nějak balón trefil.

U nás v kabině to jako dělení nebereme. Díky lepšímu, vzájemnému zápasu, jsme se na třetí příčce umístili my a pro byšický fotbal to znamená nejlepší umístění v historii klubu. Spokojeni jsme velice, kluci odmakali spoustu zápasů, kdy po vydařeném podzimu jsme byli takřka zachráněni a přezimovali jsme na druhé příčce. Jaro bohužel nebylo podle našich představ, alespoň výsledkově. V důležitých zápasech jsme propadali panice a troufnu si říct, že na nás nějaký čas ležela slušná deka. Oslavy probíhaly jako každoročně do ranních hodin.

Ambice před sezónu byly ty nejvyšší, ale pokud zůstaneme realisté, tak jsme chtěli hrát do 6. místa. Máme v kabině skvělé hecíře, jako například Dana Hnízdila, Pepu Gabča, Petra Svačinu a nebo Jirku Laudu. To se nám splnilo a lidé, kteří se v Byšicích věnují fotbalu, musí být maximálně spokojení.

Těch momentů je tam víc. Pokud to mohu shrnout do jednoho, tak to bude vítězná šňůra šesti zápasů v řadě. Obrovské poděkování patří celé šatně v čele s Janem Prieložným, Jakubem Šteinerem, Radimem Vlčkem a dalším klukům.

Na zápase jsem bohužel nebyl přítomen, takže nemohu soudit konec zápasu subjektivně. Měl jsem ale možnost vidět finálovou potyčku a tyhle záběry do fotbalu prostě nepatří. Ať už se hraje o záchranu nebo o postup. Fotbal je emotivní hra, ale jsme lidé, na rozdíl od opic jsme prošli evolucí a měli bychom naše emoce umět ovládat. Přijde mi, že se z fotbalu vytrácí respekt k soupeři. Přikláním se na stranu Lužce, protože tam mám kamarády, nejraději bych měl však v soutěži Velký Borek, který začal projevovat kvalitu bohužel až v jarních bojích.

V Byšicích máme výbornou partu, které vévodí Kamil Kmeťo s Pavlem Holinou. V blízké době se nikam nechystám. Jsem ve skvělém kolektivu a fotbalově stále rosteme. Vidím zde velký potenciál do dalších let.

Nějaký odpočinek proběhne, ale dovolenou si musím rozkouskovat. Ať už kvůli přípravě nebo kvůli práci. Přes léto bude prostor pro další sporty, jako třeba plážový volejbal, tenis nebo turnaje v minigolfu s mým tátou Danem.

Máme zpoplatněné články, fotky a jmenovité zmínky v novinách. Obavám se, že tyhle pokuty se mi přesunou do další sezóny a částka nebude nejmenší. Na závěr bych ještě rád poděkoval Vám za rozhovor a všem lidem kolem byšického fotbalu.