Víťo, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Budete muset vložit něco do kasy?
Děkuji. Už jsem dal něco před zápasem, že jsem si mohl vůbec zahrát.
Sledoval jste těsné hlasování?
Ne, vůbec jsem nebral svou nominaci vážně.
O víkendu jste vyhráli se silným Kunžakem. Jak byste zápas popsal?
Peč začala výborně, brzy vedla 2:0, ale pak přestala hrát. Hráči byli v soubojích pozdě, nerozehrávali přesně, někdy se zbytečně zbavovali míčů, takže zcela vázla kombinace. Druhý poločas začal velmi zle, soupeř brzy vyrovnal. Od té doby se hrál oboustranně solidní fotbal, Peč měla snad jen více štěstí, že překlopila stav na svou stranu na 4:3. No a pak nastoupil po 22 letech staronový hráč.
Užili jste si po zápase zakončenou podzimní části?
Velmi. Radost byla veliká a letošní "dokopná" se slavila současně s 50 lety fotbalu v Peči, takže se sešla celá řada bývalých hráčů. Bylo to skvělé.
Jak jste po polovině soutěže spokojeni s výkony a umístěním?
Čelo tabulky je vyrovnané, takže na jaře bude o co hrát. Takže spokojenost.
Jaký je váš oblíbený post na hřišti?
Asi nejraději jsem hrával na levé záloze.
Jaký je váš oblíbený tým?
Sparta Praha.
Kdy nebo jak jste začal s fotbalem, kdo vás k němu přivedl?
Začal jsem dost dlouho. Přeskočil jsem mládežnické týmy a za Dačice jsem začal až ve 20 letech. Do té doby jsem dával přednost atletice, tenisu, později hokejbalu.
Jak se stalo to, že po 22 letech jste obul kopačky a obnovil kariéru. Přeci jen to není tak běžné?
Můj obnovený start, shodou okolností na den přesně po 22 letech (6.listopadu 1999 jsem odehrál v dresu Peče své poslední utkání a v Kardašově Řečici jsem ho ozdobil gólem), byl dílem syna Tadeáše a jeho kamarádů. Dostali nápad, že by bylo hezké, aby se syn sešel s otcem v jednom dresu. Zprvu jsem to bral jako bláznivou recesi, ale nakonec jsem se nechal přemluvit. To jediné utkání za to skutečně stálo a ani ve snu by mě nenapadlo, že vstřelím branku a že prožiju jeden z nejkrásnějších sportovních zážitků v životě.