Co hrajete za post a jak byste popsal svůj herní styl? A jaké máte přednosti a slabiny?
Hraji na pozici středního stopera, snažím se o kombinační hru již od naší branky. Mojí předností v mém věku je snad dobrý přehled ve hře, předvídavost a rozehrávka. A slabina? Čím jsem starší, tím hůře někdy zvládám špatná rozhodnutí rozhodčích.
Očekáváte, že za rozhovor budete muset něco dát do kasy? Dával něco za rozhovor minulý týden váš kapitán Martin Šašek?
Když budu muset dát, tak dám. O Šášovi jsem to ani nevěděl, myslím, že něco do kasy zaplatí.
Hrál jste někdy s kocovinou nebo s alkoholem v krvi?
Prakticky se dá říct, že nikdy. Jednou jsem jel na přípravný zápas po svém maturitním plese, ale hrál jsem jenom část zápasu. Nemám to rád a nerad se ztrapňuji.
Máte před zápasy nějaký rituál?
Asi jsem nikdy neměl, teď už ale ano. Ať je zima nebo horko, vždy si pořádně před zápasem masíruji nohy hřejivkou.
Míval jste či máte nějaký fotbalový vzor?
Vzory: Maldini, Chiellini, ale můj idol byl vždy Maradona.
Je nějaký profesionální hráč, jemuž jste podle vás nebo vašich spoluhráčů podobný?
Šedý vlk Ravannelli (smích).
Jste spíš kliďas, nebo se často dohadujete s rozhodčími či protihráči?
Jak kdy. Mezi rozhodčími mám jednoho velkého kamaráda, p. Kulhánka. Vždy. když píská, dopadne to mezi námi na hřišti špatně. Mnou to ale není.
A jak jste na tom se žlutými kartami?
Normálka, občas nějaká přilétne.
Dal jste si někdy vlastňáka?
Jasně, myslím, že šlo i o pěkný gól.
Koukal jsem, že jste hrál s dvojkou na zádech. Hrajete s ní dlouho? A je nějaký důvod, proč ji nosíte?
Důvod asi není, líbí se mi, nosím ji celý život, tedy alespoň celý dospělý věk.
Jakého největšího úspěchu jste ve svém fotbalovém životě dosáhl, případně na co jste nejvíc hrdý?
Asi éra horažďovického fotbalu v 90. letech, kdy se postoupilo do divize a další rok jsme hráli o postup do 3. ligy (skončili jsme bohužel nakonec druzí).
Jak dlouho působíte v Horažďovicích?
Zhruba do 20 let v Horažďovicích, pak skoro 13 let v Chanovicích a teď už zase přes 10 let zpět doma.
Nevzpomenete si na nějakou nejtrapnější nebo nejvtipnější výmluvu pro to, že někdo nepřišel na zápas?
U mládeže musí občas jet kluci k babičce, u dospělých mě nic zajímavého nenapadá.
Váš klub pro vás asi bude srdeční záležitost, když vedle hraní děláte i předsedu?
Pravda, mám to tu moc rád.
A jak náročné je tyhle dvě role skloubit?
Dělá mi to radost, takže žádný problém.
Co je na „předsedování“ nejhorší?
Asi ta zodpovědnost za budoucnost klubu, jestli bude dost hráčů, na jaké se bude hrát úrovni, jaké zajistíme hráčům zázemí v klubu atd. Dost si to připouštím.
A má to nějaké výhody?
Asi, že mám jistý základ jako předseda. Ne, vážně. Dobrý pocit, když jsou ostatní trenéři, hráči i fanoušci alespoň trochu spokojení a chodí na fotbal u nás rádi.