V sezóně už se stal mužem kola i váš bratr Jan. Co jste říkal jeho rozhovoru, překvapilo vás něco?
Rozhovor se mi moc líbil. Překvapilo mě, že jsem pro něj motivací na hrací ploše. Bratr bude bohužel do konce podzimu chybět, odjel pracovně do zahraničí.
Váš otec je vedoucím mužstva. Fotbal asi bude ve vaší rodině téma číslo jedna, ne?
Samozřejmě je to tak.
Vy už jste vyhrával v anketě sestava kola v I.B, teď jde o premiérové vítězství v I.A. Kdo z hráčů, proti kterým jste v této soutěži hrál, na vás dosud udělal největší dojem?
Popravdě, já jsem na takového hráče asi ještě nenarazil.
Můžete přiblížit, kde všude už jste v kariéře fotbal hrál? A na co nejraději vzpomínáte?
Začínal jsem samozřejmě ve Strunkovicích. To jen na vysvětlenou pro toho, kdo říká, že nejsme s bráchou odchovanci Mexika. (úsměv) Odtud jsem přešel do Prachatic, celý dorost jsem odehrál v Dynamu, po Dynamu jsem šel asi přibližně na rok do Roudného a poté zpátky do Strunkovic. Jasný, že nejraději vzpomínám na zápasy v Dynamu.
V posledním zápase jste padli v Nové Vsi, ale předtím jste porazili Planou 3:0. Zápas byl ale asi těžší, než vypovídá konečné skóre, že?
Planá byla velmi těžký soupeř. Ale my už v prvním poločase měli několik gólovek a měli jsme vést o dvě možná o tři branky. Druhý poločas hráli dobře, byli víc na balónu, ale za celý zápas měli jednu šanci.
Proti vám stál jeden z nejlepších gólmanů soutěže Jakub Hotový. Dal jste mu při penaltě šanci?
Stranu mi vystihl, ale dosáhnout na to myslím nemohl.
V tabulce máte zatím 19 bodů a dotahujete se na čelo tabulky. Kde byste rád viděl Strunkovice na konci sezóny?
Samozřejmě co nejvýše. Do první pětky.
Vy sám jste dosud nasázel osm branek – spokojenost?
Zatím moc ne. Chtěl bych víc a věřím, že jich do konce podzimu ještě pár přidám.