Romane, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuji. Ano, čeká. Kluci mi to už stihli připomenout, ale něco do kasičky zaplatím rád.
Sledoval jsi hlasování? Kdo tě podpořil?
Překvapilo mě, že jsem byl v sestavě kola, i když jsem jako útočník nedal branku. Hlasování jsem nesledoval, ale myslím si, že kromě fanoušků mi naposílali hlasy i spoluhráči, abych dal něco do kasy (smích).
O víkendu jste remizovali na hřišti Zbrojovky. Jak bys zápas popsal?
Střetla se dvě kvalitní mužstva a odehrál se solidní zápas. Měli jsme dvě tutovky, oni nastřelili tyč. Remíza je asi spravedlivá, ale říkali jsme si, že nám to tam mohlo jednou spadnout. Tři body by byly super.
Co chybělo k tomu, abys proměnil svoji šanci?
Koukal jsem se na video a myslím si, že na tréninku bych gólmana obešel. V zápase jsem chtěl gólmana obstřelit levačkou. Kdybych šel z druhé strany, tak je jasnou volbou střela křížem.
Byla to druhá bezbranková remíza za sebou. Co na to říkáš?
Podle názorů z okolí jsme hráli se dvěma největšími favority. Svědčí to o skvělé práci obrany a špatné práci nás útočníků. V neděli hrajeme doma hodový zápas. Věřím, že do sebe všechno zapadne a otevřeme si gólový účet. Potřebuji to já, mužstvo i fanoušci.
Okusil jsi slovenskou první ligu v dresu Dunajské Stredy a Podbrezová. Jak na ta léta vzpomínáš?
Splnil se mi sen. Byla to odměna za to, co jsem fotbalu v pubertě obětoval.
Nakonec jsi přes druhou slovenskou ligu zamířil do nižších rakouských soutěží. Kde se tvá kariéra zadrhla?
Sám nevím. Vždy jsem tomu dával všechno. Možná mám těžké srdce pro pár lidí, ale to si nechám pro sebe. Někdy jsem možná potřeboval, aby mě trenér jako mladého hráče trochu více podržel, tak jako jiné hráče v mém věku, kteří dnes patří do reprezentace. Před rokem jsem měl jít do druhé rakouské ligy a dodnes nevím, proč se to nestalo. Fotbal je krásný sport. Jednou jste nahoře a jednou dole.
Jak jsi se dostal do Lanžhota?
Přes trenéra Dojčana, který mě doporučil majiteli a ten mě přesvědčil o tom, že je to pro mne správný krok. Na poslední chvíli jsem odmítl angažmá v Rakousku a rozhodl jsem se pro Lanžhot. Vůbec nejde o peníze. Těším se na kvalitní tréninky a na to, že se s kluky zasmějeme.
Myslíš ještě na angažmá ve vyšší soutěži?
Bude mi 25 let. Mám podporu rodiny a přítelkyně, která se o mne parádně stará. Stále dělám maximum a věřím, že se ještě vrátím do vyšších soutěží.
Jaký je tvůj oblíbený tým?
Od malička je to Real Madrid a reprezentace Brazílie. Jako mladí jsme si hráli na Ronalda, Rivalda a Ronaldinha.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Začínal jsem v sedmi letech ve Sládkovičově. Spoluhráči mi řekli, ať dojdu na trénink. Ale tu cestu bych si asi našel i sám.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Každý hraje proto, že ho to baví a chce být v kolektivu. Každý trénink chci vyhrávat. To vše mi v pauze, která byla, hrozně chybělo.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Líbí se mi, že se věnuje i nižším soutěžím a že si dáte tu práci s různými anketami, žebříčky a sestavami kola. Přeji hodně fanoušků a čitatelů.
Největší kliďas týmu:
Pavel Simandl
Největší srdcař týmu:
Jaroslav Hílek
Největší bavič týmu:
Jakub Krejčíř
Nejrychlejší hráč týmu:
Timotej Královič
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:
Radim Kleiber
Děkuji za rozhovor.
I já děkuji.