Jan Hoch vzkazuje dětem, hrajte fotbal! A proč právě tento sport? To je přeci jasné, je to ten nejkrásnější sport na světě, vysvětluje Honza

Hráčem 5. kola byl celkem jednomyslně zvolen Honza Hoch z Oseku. Do pozice nejlepšího hráče kola ho vystřelil jeho nezapomenutelný gól z poloviny hřiště proti Čimelicím. Nicméně dlužno přiznat, že Honza rozhodně není mužem jednoho okamžiku. Od začátku sezóny podává nadstandardní výkony a se svým parťákem Jakubem Říským jsou postrachem všech obran.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Honzo, k té Vaší trefě se ještě později vrátím. Ale začnu popořádku. V posledním rozhovoru pro naše stránky jste uvedl, že Vás k fotbalu přivedl otec. Ani trošku v tom nehrála roli Vaše maminka?(pozn. redaktora: paní Hochová je dlouholetým činovníkem TJ Osek).
Tím hlavním, kdo mě k fotbalu přivedl byl taťka, který sám fotbal hrál, ale určitě mě hodně podporovala a stále podporuje mamka a vlastně i celá moje rodina.
Na malé obci asi nelze provozovat mnoho zájmových činností. Měl jste jako dítě i jiné koníčky kromě fotbalu? Zajímají nás i případné mimosportovní zájmy. A zůstal Vám nějaký koníček dodnes?
Když jsem byl mladší, tak jsme bydleli ve Strakonicích a tam už se těch činností dá dělat víc. Fotbal byl od začátku určitě pro mě číslo jedna, ale chvíli jsem k fotbalu hrál závodně i stolní tenis, ale jelikož se mi kryly tréninky s fotbalem, tak jsem ping pong musel nechat. A nyní, když mám čas, tak si rád zajdu zahrát tenis nebo futsal, ale jelikož jsem celkem náchylný na zranění, tak si musím dávat větší pozor.
Za jaké týmy jste nastupoval a máte nějakou silnou vzpomínku na nějaký klub ze svého dřívějšího působení?
Moje fotbalová cesta začala ve Strakonicích, kde jsem působil čtyři roky a poté odešel do Písku, kde jsem strávil asi sedm let a když jsem měl přejít do U-19, tak jsem se rozhodl zkusit mužský fotbal a přestoupil do Oseku. Asi nejsilnější vzpomínka je pro mě zkouška ve Spartě. To bylo asi v mladších žácích, já dostal možnost si zahrát za Spartu proti Motorletu v přáteláku, kdy jsme vyhráli 4:1 a mně se povedlo dát dva góly a na dva přihrát. Tak to je pro mě asi zatím nejsilnější vzpomínka.
Zdá se, že pocházíte ze sportovní rodiny. Probíráte doma zápasy a Váš výkon v nich? Snášíte dobře případnou kritiku?
Určitě probíráme každý zápas a musím přiznat, že někdy je doma kvůli fotbalu dusno (smích). Když je to oprávněná kritika, tak se z ní snažím poučit a stejné chyby už příště nedělat, ale jelikož jsem celkem nervák, tak to občas se mnou není jednoduché (smích).
Předchozí otázkou jsem si tak trošku připravil půdu pro tu následující. Jaká byla reakce lidí ve Vašem okolí na ten dechberoucí gól? Dokázali ho ocenit i někteří hráči soupeře?
Reakce byla samozřejmě pozitivní, lidem se gól líbil a i soupeř uznal, že to nebylo špatný (smích). Bohužel ta branka k bodům nevedla, a tak byla v podstatě k ničemu.
Takový gól dá člověk asi jednou za život, ale přesto…povedl se Vám již někdy nějaký raritní kousek?
Dal jsem celkem dost gólů z dálky, ale z půlky se mi to opravdu ještě nepovedlo. Raritní kousek byl, když se mi povedlo ještě v mládeži vstřelit v jednom zápase dvě branky nůžkami.
Přešel jste z B-týmu do Ačka, góly ale sázíte i nadále. Z pozice záložníka dát 4 góly v pěti zápasech, to je slušný počin. Jak veliký je rozdíl mezi 1.B-třídou a krajským přeborem? A jak Vám osobně se ten přechod podařil?
Když jsem přišel do Oseku, tak jsem ze začátku nastupoval za béčko a asi po půl roce jsem se dostal do A-týmu. Mezi B třídou a krajem je určitě velký rozdíl hlavně v rychlosti, na vše máte méně času a soupeři jsou mnohem takticky vyspělejší. Myslím, že se mi přechod povedl celkem slušně, jelikož mám rád souboje, tak mi nevadilo přitvrdit.
Hrával jste vždy zálohu? Popřípadě jaký je Váš nejoblíbenější post?
Vždy jsem zálohu nehrál. Začínal jsem v útoku, kde jsem dával celkem dost branek, ale v žácích jsme neměli střední záložníky, tak mě tam trenér zkusil a já už tam zůstal. Můj nejoblíbenější post je střední záloha, kde mám hodně míčů a můžu vymýšlet přihrávky pro spoluhráče.
Našim pravidelným čtenářům zajisté asi neuniklo, že jste v krátké době podruhé mužem kola a že i někteří Vaši další spoluhráči získali v nedávné době toto ocenění. Napadá mě otázka, co děláte v Oseku tak dobře, že se vám daří i individuálně?
To opravdu netuším, asi dřeme na trénincích více než ostatní (smích).
Tým celkem šlape, i když se poslední zápas moc nepovedl. Kde přesně byste hledal důvody porážky z Čimelicemi? A musel pan trenér po zápase hodně zvýšit hlas? Přeci jen ztratit vedení 2:0 a nezískat ani bod, to je hodně laciná ztráta, nemyslíte?
Porážka nás hodně štve, protože věřím, že kdybychom hráli svoji hru, tak bychom soupeře porazili. Bohužel nikdo z nás nepodal dobrý výkon, a proto jsme si ani bodovat nezasloužili. Trenér ani zvyšovat hlas nemusel, v kabině jsme věděli, že to od nás nebylo vůbec ideální a v dalších zápasech budeme muset předvést diametrálně rozdílný výkon.
V tabulce jste momentálně čtvrtí, postupové příčky nejsou úplně mimo váš dosah. Nepokukujete tak trošku po divizi? Já vím, je to kacířská myšlenka, ale kdo by si ji nechtěl zkusit?
Myslím si, že divize je pro nás tak trochu sci-fi, v kraji jsou na postup jiní adepti. Když na konci sezony budeme na nynějším 4. místě, tak to pro nás bude skvělé.
V příštím kole vás čeká Jankov, který je momentálně nejlépe bránícím týmem soutěže. Čeká se vyrovnaný zápas, který mohou ve svůj prospěch zvrátit individuality v táborech obou mužstev. Připravujete se nějak speciálně na tento zápas anebo to vnímáte tak, že to bude mač jako každý jiný? A váš osobní tip?
Na tento zápas se připravujeme jako na každý jiný. Víme, že Jankov je doma velmi silný, nedostává moc branek a dopředu je velmi nebezpečný, ale my chceme vyhrát a když každý budeme plnit to co máme, tak věřím, že se nám to povede.
Je nepsanou tradicí, že závěrem je hráč vyzván, aby něco vzkázal fanouškům. Já tuto tradici svévolně poruším, neboť jste fanouškům vzkaz poslal již minule. Zeptám se jinak, zasáhl fotbal nějak do Vašeho osobního života? Co Vám vlastně dal a na druhou stranu, co Vám vzal?
Fotbal mi vzal spoustu volného času, ale toho vůbec nelituji, protože si život bez fotbalu nedokážu představit. Díky fotbalu jsem poznal spoustu skvělých lidí a za to jsem moc rád.
Úplně poslední otázka, která tak trošku vyplývá z té předcházející. Přeci jen poprosím o jeden vzkaz. Co byste vzkázal malým klukům a holkám, kteří chtějí kopat do meruny? Proč si mají vybrat právě fotbal?
To je jednoduché, protože fotbal je nejkrásnější sport na světě.

Autor: Karel Korec

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.