Jan Satrapa: Letos už jsem si ani nevěřil, že bych se mohl objevit v sestavě kola
Osek o víkendu porazil Olešník poměrem 3:1 a do zápasu výrazně promluvil i brankář Jan Satrapa, který se stal hráčem kola.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Honzo, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
V první řadě chci poděkovat Vám i všem, kteří mi posílali hlasy. Letos už jsem si ani nevěřil, že bych se mohl objevit v sestavě kola, protože branek jsme na můj vkus obdrželi až až. Nakonec se to ale povedlo a jsem samozřejmě rád.
Kdo myslíš, že ti zaslal nejvíce hlasů?
Nevím to stoprocentně, ale kdybych si měl tipnout, tak by moje volba padla jednoznačně na naši Věrušku Hochů, ale sama by to nejspíše nezvládla, takže bych nerad upřel zásluhu i ostatním, kdo ať už hraje za Osek nebo se zapojuje jinou činností v klubu.
Olešník jste na domácí půdě porazili poměrem 3:1. Jak hodnotíš váš výkon v utkání?
Z naší strany to bylo povedené utkání. Nasazení, tři vstřelené góly, bojovnost – tohle všechno tam bylo, takže jsme spokojení. Samozřejmě by se tam našly chyby, ale důležité je, že jsme utkání dotáhli do vítězného konce a nikdo se nezranil.
Aktuálně jste se ziskem dvaceti bodů na sedmé pozici. Splňuje to vaše očekávání?
Myslím si, že máme na to hrát výše. Je ale důležité zmínit letošní vysokou úroveň jednotlivých týmu hrající krajský přebor. Nás ze začátku trápila i trošku docházka s marodkou, takže vlastně můžeme být relativně spokojení. V mých očích má ale náš tým i na víc. (úsměv)
Ty sám jsi do Oseku přišel letos v létě, co tě vedlo k tomuto přestupu?
Seběhlo se to relativně rychle. Venca Hegenbart mi psal, jestli bych neměl zájem přestoupit. Prvně jsem si myslel, že se jedná o Čimelice a nějak mi to nedávalo smysl. Poté mi kluci, se kterými jsem pracoval řekli (Ježa, Gonďas, Hosa), že jde o Osek a že by byla sranda, kdybychom si spolu nakonec kopli. Netrvalo to dlouho a už jsem se potil na prvním tréninku.
Jak vnímáš osecké prostředí?
V Oseku je svět v pořádku. Ať už na hřišti, nebo ve vedení jsou lidé, kteří tím žijí. Všichni táhneme za jeden provaz, často i za jeden půllitr. (smích)
Teď se naopak přesuneme k začátkům tvé kariéry. Kdo tě k fotbalu přivedl?
Určitě jsem začal okoukávat od taťky, že se hraje nějaký fotbal, ale paradoxně na první trénink mě dovedla maminka. Takže je to zásluha obou rodičů.
Většinu tvé kariéry jsi strávil v Písku. Máš nějaký oblíbený moment z tohoto působení?
Velmi rád vzpomínám hned na první sezonu po mém návratu v sezoně 2019/20. Mezi největší zážitky na hřišti rozhodně patří vítězství proti Spartě B na Strahovském stadionu. Mimo hřiště jich bylo taky spousta, ale to by kolikrát nešlo ani publikovat.
Kromě Písku jsi působil také v Čížové, Čimelicích a Táborsku, poslední rok jsi strávil v Libiši. Vnímáš každé toto angažmá pozitivně?
Určitě! V každém týmu jsem si udělal přátelé, se kterými se potkávám dodnes. Jestli bylo někdy něco, že jsem mohl chytat častěji, nebo se příliš nedařilo? Asi ano, ale to ke sportu patří a jsou důležitější věci v životě než víkendové výsledky fotbalu.
Kromě tradičních otázek tu máme taky pár otázek od tvých spoluhráčů. První z nich je o tom, jaký je tvůj recept na to, že i když si druhý nejstarší hráč v týmu, tak pokaždé vydržíš nejdéle na baru?
Jako u všeho je důležitý hlavně trénink, bez toho to nejde. Tvrdá píle vždy porazí talent a mně to opravdu nespadlo do klína samo.
Dále prý dokážeš usnout v jakékoliv pozici, hlavně prý po zápisném. Co k tomu můžeš prozradit?
Je pravda, že od minulého zápisného držím neoficiální světový rekord v planku. Věřím, že kdyby byla přítomna komise, už jsem osecký fotbal dostal i do Guinnessovy knihy rekordů. Není však všem dnům konec a závěrečná se blíží mílovými kroky, snad vedení nezahálí a poučí se.
V Praze s některými svými spoluhráči hraješ prý jen tak fotbal pro radost a jsi nejlepším střelcem týmu. Neláká tě to třeba zkusit i někdy i na velkém hřišti?
Je to tak. Hrajeme Hanspaulku a občas se na mě usměje štěstí a trefím balon i branku najednou. Musím ale podotknout, že se na mě nadře celý tým. V budoucnu bych si určitě rád zahrál v útoku, přece jenom v brance jsem přes čtvrt století. Už jenom čekám na vědecký pokrok, abych mohl běhat s lehkou kyslíkovou bombou, protože moje fyzická zdatnost na dlouhé běhy není zrovna příkladná.
Teď už se přesuneme k víkendu. Jaký zápas očekáváš proti prvnímu týmu tabulky z Milevska?
Čekám pěkné utkání plné šancí na obou stranách. Kluci z Milevska letos šlapou jak švýcarské hodinky. Náš úkol bude tento dobře namazaný stroj pozastavit. Věřím, že na to máme zkušenost i dravost.
Poslední otázka. Máš ještě nějaké jiné koníčky?
Mám dost koníčku, i když na ně nemám moc času. Jsou to ale spíš takové pro někoho nudnější. Úměrně svému věku. Rád hraju šachy, luštím křížovky, skládám puzzle. (úsměv)
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Filip Hadáček: Přezimovat s devítibodovým polštářem je krásné, ale jsme teprve v půlce
- Jakub Škarda: V kraji je každá naše chyba potrestána gólem a sami se na gól nadřeme
- Jan Satrapa: Letos už jsem si ani nevěřil, že bych se mohl objevit v sestavě kola
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FC ZVVZ Milevsko | 15 | 48:12 | 36 |
| 2 | TJ Malše Roudné | 15 | 39:21 | 27 |
| 3 | TJ Jiskra Třeboň | 15 | 28:19 | 27 |
| 4 | FK Protivín | 15 | 39:30 | 25 |
| 5 | FK Junior Strakonice | 15 | 28:21 | 25 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Viktor Kadlec | 19 |
| 2 | Jaroslav Hadáček | 14 |
| 3 | Michal Požárek | 13 |
| 4 | Jakub Říský | 11 |
| 5 | Pavel Keclík | 11 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Ladislav Frčka | 64 | 53,3% | 0 |
| 2 | Roman Žurek st. | 61 | 50,8% | 0 |
| 3 | Martin Hlaváč | 60 | 50,0% | 0 |
| 4 | Roman Žurek | 59 | 49,2% | 0 |
| 5 | Petr Ptáček | 59 | 49,2% | 0 |