Timoteji, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuji. Už jsem z několika stran slyšel, že to nebude nic laciného.
Sledoval jsi hlasování? Kdo tě podpořil?
Průběžně jsem jej sledoval. Případně mě informoval o tom, jak s to vyvíjí. Byl to právě on, spoluhráči a funkcionáři. Ti mě nejvíce podpořili.
O víkendu jste vyhráli na hřišti Zbrojovky. Jak bys zápas popsal?
Věděli jsme, že to nebude lehký zápas. Podle toho vypadal i první poločas, ve kterém na konci domácí zahrozili ze standardky. Po přestávce nám skvěle vyšly brejky a jsem rád, že jsme se mohli radovat ze třech bodů.
Otevřel jsi skóre. Jak branka padla?
Po dlouhé přihrávce za obranu od Bartoše jsem byl u míče dříve než brankář a skóroval jsem do prázdné branky.
O víkendu hostíte Starou Říši. Co od zápasu čekáš?
Čeká nás kvalitní soupeř, což dokazují i svými výsledky. Nebude to lehké, ale uděláme vše pro to, aby body zůstaly doma.
V mládí jsi absolvoval stáž v holandském Haagu. Jaké to bylo?
Bylo super v tak mladém věku vidět a na vlastní kůži pocítit zahraniční fotbal. Absolvoval jsem tam několik tréninků i zápas. Bral jsem to jako zkušenost do dalšího fotbalového života.
Zahrál jsi si i v nejvyšší slovenské soutěži, a to v dresu Senice. Jak na to vzpomínáš?
V Senici jsem fotbalově vyrůstal už od dětství. Vyběhnut na ligový v tomto dresu bylo jedním ze splněných snů.
Tehdy tě na hřiště poslal Pavel Hapal. Jaký to byl trenér?
Trénera Hapala stejně jako trenéra Brunegrafa považuji za velkého profesionála, a to po trenérské i osobní stránce. I touto cestou jim chci poděkovat za možnost nastoupit v prvním týmu Senice.
Měl jsi namířeno velmi vysoko. Kde v tvé kariéře nastal zlom?
Těžko říct, kde se to zlomilo. Nejtěžší zkouškou byl přechod do dospělého fotbalu. Právě asi to jsem nezvládl podle představ. Ale i o tom fotbal je.
Jaké máte ambice? Mnozí vás považují za černého koně soutěže...
O tom, jestli jsme nebo nejsme černým koněm je ještě brzy hovořit. Věřím, že budeme bojovat o nejvyšší příčky, protože v týmu vidím obrovskou kvalitu.
Do Lanžhota jsi přišel v letní pauze. Co tě přimělo k tomuto kroku?
Prvním důvodem bylo to, že jsem několik hráčů z týmu znal. Druhým byla zapálenost pana Bartoše. Jeho myšlenka, kam by se ještě mohl lanžhotský fotbal posunout mě přesvědčila.
S čím do Lanžhota přicházíš a co mu můžeš nabídnout?
Přicházm jako ofenzivní hráč a od těch se čekají branky. Doufám, že jich dám co nejvíce a týmu tak pomohu.
Kde jsi před tímto angažmá působil?
Ze Senice jsem přestoupil do Spartaku Trnava, kde jsem hrál za béčko. Odtud jsem šel na hostování do Nededu a časem jsem přestoupil do ambiciózních Malženic, se kterými jsme postoupili do třetí ligy.
Jaký je tvůj oblíbený tým?
Manchester United.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Vyrůstal jsem ve fotbalové rodině. Začal jsem trénovat ve čtyřech nebo pěti letech a v rozvoji mi hodně pomohli rodiče i prarodiče, za což jim děkuji. Hodně času mi obětovala babička, která mě jako malého vozila na trénink i z něj.
Na jakém postu nejraději nastupuješ?
Nejlépe se cítím ve středové formaci. Poté je na trenérovi, zda budu hrát zleva nebo zprava.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Od dětství fotbalem žiji. Neodvedu si představit, že by jsem ho nehrál nebo případně nesledoval.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Jsem rád, že něco takového funguje. Člověk má přehled a zároveň i motivaci něčeho dosáhnout a někam se posunout. Chci vám poděkovat a držím palce do další práce.
VÝBĚR TIMOTEJE KRÁLOVIČE:
Největší kliďas týmu:
Jakub Klimeš
Největší srdcař týmu:
Jaro Hílek
Největší bavič týmu:
Stano Lapin
Nejrychlejší hráč týmu:
Peter Šenk
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:
Kuba Dobšíček