Matěj Lorenc po divizní premiéře: Byl jsem přece jen trochu nervózní

Matěj Lorenc v zimní pauze přestoupil z Baťova do Strání a hned v prvním jarním kole si připsal premiérový divizní start. Fanda Chelsea mluví i o akademii Slovácka, jarních cílech a zápasu s Bzencem.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Matěji, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuji za gratulace. Asi ano, něco to stát bude, ale snad mě bude náš pokladník šetřit.
Jak bys popsal utkání se Bzencem, které bylo tvojí divizní premiérou?
Musím říct, že jsme byli na utkání všichni v týmu hodně natěšení, protože pauza bez mistráku byla dlouhá. I díky tomu jsme do zápasu vlétli a už po dvou minutách vedli, což nám hrozně pomohlo. Zbytek poločasu se hra vyrovnala. Do druhé půlky jsme ale vstoupili stejně dobře a po pár minutách vedli už 2:0. Potom už nám stačilo jen čekat na brejky, kterých jsme měli dost, ale škoda, že jsme z nich nepřidali víc branek.
Padla na tebe před prvním startem v divizi nervozita?
Upřímně, trochu ano. Hlavně při rozcvičce, když jsem nevěděl, co od zápasu čekat. Jak se ale začalo hrát, byl jsem v pohodě.
V příštím kole zajíždíte na půdu SFK Vrchovina. Co od zápasu čekáš?
Nebude to určitě nic jednoduchého. Vrchovina se drží v tabulce hodně nahoře, ale rozhodně z nich strach nemám. Doufám, že nás poslední zápas s Bzencem ještě víc nakopne a nevidím důvod, proč bychom si z Vrchoviny nemohli odvézt body.
Ve Strání se přes zimu událo poměrně dost změn. Koho považuješ za největší zimní posilu?
Ano, kádr se hodně obměnil, ale myslím, že má mužstvo větší sílu než na podzim. Každá posila je výjimečná v něčem jiném a hlavní je, aby si to všechno nějak sedlo dohromady. Kdybych měl ale jmenovat jednoho, tak za mě je to Dávid Copko.
Jak se během zimy upekl tvůj přestup z Baťova?
Strání o mě mělo zájem, tak jsem k nim v lednu nastoupil do přípravy. Po pár týdnech se začal řešit přestup, až se nakonec všechno bez problémů vyjednalo. Tímto chci poděkovat celému Baťovu za skvěle strávený rok a půl, za všechno, co jsem se tam mohl naučit, a samozřejmě klukům chci hlavně popřát hodně štěstí do dalších zápasů.
Působil jsi v mládežnické akademii 1.FC Slovácko. Jak na tyto roky vzpomínáš?
Vzpomínám na to víceméně v dobrém. Naučili mě tam v podstatě všechno, co teď s balonem umím. Nebýt Slovácka, jen těžko bych si zahrál proti špičkovým týmům naší republiky, ale i proti evropským velkoklubům. A navíc tolik skvělých kamarádů, které jsem tam poznal, bych našel jen těžko doma v obýváku. Ovšem zacházení vedení klubu a trenérů s hráči, ve kterých nevidí budoucnost, není úplně příkladné.
Hrál jsi v týmu s někým, kdo dnes brázdí ligové stadiony?
Ano, někteří bývalí spoluhráči teď hrají za áčko Slovácka. Dále třeba Libor Holík z Jihlavy nebo Michal Sadílek z PSV Eindhoven.
Jaké jsou vaše cíle pro jarní část sezóny?
Hlavním cílem je bezesporu záchrana. I když jsme teď vyhráli, tak pořád nějaké ty body na týmy před námi ztrácíme, takže musíme jet dál. Ještě se bude hrát o hodně bodů a my do těch zápasů dáme všechno.
Kdybys měl říct jeden fotbalový moment, na který nezapomeneš, jaký by to byl?
Asi bych vybral zápas v Londýně proti našim vrstevníkům z West Hamu United. Tehdejší remíza 1:1 byla životním výsledkem.
Na jakém postu nejraději nastupuješ?
Momentálně hraji stopera, ale poslední dva roky jsem hrával středního záložníka. Oba posty mají své pro a proti, takže asi nemůžu říct ten nejoblíbenější.
Jaký je tvůj oblíbený tým?
Chelsea FC.
Kdo je tvým fotbalovým vzorem?
David Luiz.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Začal jsem asi ve 4 letech u nás v Újezdci. K fotbalu mě přivedl taťka, ale bez podpory celé rodiny bych to asi nikam dál nedotáhl.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Nedokážu si představit život bez fotbalu. Vždycky, když jsem zraněný, nevím, co jiného dělat. Takže pro mě znamená opravdu hodně.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Myslím, že je dobře, že když člověk chce, může si něco přečíst o těchto nižších soutěžích, a ne jenom o první lize, jak tomu je všude jinde.
Děkuji za rozhovor.
Není zač.

Autor: Martin Mužátko

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.