Fotbal je součást mého života, říká hráč kola Lukáš Stejskal

Děkuji za gratulaci. Každé ocenění po zápase potěší, ať už je to nominace do sestavy kola nebo jen pochvala od místních fanoušků. Vyhrát hráče kola už je jen takový sladký bonbónek.

Hlasy mi nejvíce posílala mamka, která tím žije. Hlasuje poctivě vždy každou hodinu i přes noc. Zaúkoloval jsem také některé kamarády a kolegyně v práci.

Jsem rád, že u nás ve Stráži se nevede kasa a aspoň něco ušetřím. Reakce bude asi taková, že už mě příště nenominují, aby mohl vyhrát někdo jiný (smích).

Opět to shrnu i s minulou sezonou. S Hobzím jsme hráli poslední zápas, poté následovala hned dokopná, oba týmy byly zachráněny, takže to byl v podstatě zápas o ničem, maximálně o to, kdo bude mít větší žízeň a chuť na prasátko. Těžko se dalo soudit, jak bude vypadat náš zápas po půl roce. Aby toho nebylo málo, před zápasem při rozcvičce jsme přišli o dalšího hráče ze základu, čemuž se už musím smát, jak postupně všichni odpadají. Podle mého bylo Hobzí lepší na začátku obou poločasů, kdy drželi balón a my jen čuměli a běhali. Postupem času jsme hru vyrovnali a začali jsme hrozit z chyb hostů a nedůrazu vzadu. Šancí jsme si vypracovali dost, ale náš útočník Koudelka jich až moc zahodil, jinak by byl asi v sestavě kola on s pěti vstřelenými góly za zápas. Takhle se aspoň můžeme opět těšit na metr piv (smích).

Upřímně nevím, co se v Kunžaku děje, že jsou tak dole. Mám tam asi sedm kamarádů a všechno to jsou dobří fotbalisté a na kvalitě určitě přidá i Sulimenko. Doufám, že v náš prospěch bude hrát naše hřiště, které by mohlo Kunžaku dělat problém, protože jsou zvyklý na rovný a velký pažit.

Svůj rituál jsem okopíroval od mého idolu Franka Lamparda. Když se novináři ptali Johna Terryho na rituál Lamparda, řekl jim, že Frank vždycky před zápasem chodí na mušli, která je nejdál od dveří. Ve Stráži ale žádné mušle nemáme, tak to mám trochu složitější, takže chodím aspoň co nejdál na stráni za kabinami (smích).

Na zápasy se jezdí koukat jen táta, když má čas. Jsem rád, že už mi přestal dávat rady, jako to dělávají všichni tatínci v mladších kategoriích. Líbí se mi, jak je každý fanoušek vždy chytrý na tribuně.. to mě občas dovede naštvat.

Nejradši mám pořádný kus masa s hranolky, ale neohrnul bych nos ani nad smažákem s tatarkou (smích).

K fotbalu samozřejmě patří pivo, ale pochutnám si i na černém čaji.

Fotbal už hraji 17 let, takže je to součást mého života. Dlouhou dobu byl pro mě na prvním místě před vším ostatním, ale s věkem se ty priority samozřejmě změnily. Jsem rád, že jsem se k fotbalu jako malý dostal a mám díky tomu spoustu zážitků a poznal jsem spoustu lidí.